ALENKA V ŘÍŠI DIVŮ

   Před domem byl pod stromem prostřený stůl a u něho Zajíc Březňák a Kloboučník pili čaj; mezi nimi sedělo jakési spící zvířátko, o němž si Alenka řekla, že to bude jistěnějaký hlodavec (právěse o hlodavcích učili ve škole), ale nebyla si jista, zda sysel či plch. Na sysla se jí zdál příliš malý, o plchu zase si toho z přírodopisu mnoho nepamatovala, než že je malý a že se mu říká Sedmispáč, protože ve dne spí; a podle těchto dvou známek také hádala, že to asi bude Plch. Malý Plch tedy seděl mezi Kloboučníkem a Březňákem a tvrděspal; a ti se oň opírali lokty, rozmlouvajíce přes jeho hlavu. "Velmi nepohodlné pro ubohého Sedmispáče," pomyslila si Alenka, "jenže, jelikožspí, tak je mu to asi jedno."

   There was a table set out under a tree in front of the house, and the March Hare and the Hatter were having tea at it: a Dormouse was sitting between them, fast asleep, and the other two were using it as a cushion, resting their elbows on it, and talking over its head. 'Very uncomfortable for the Dormouse,' thought Alice; 'only, as it's asleep, I suppose it doesn't mind.'

   Stůl byl veliký, a ti tři se tísnili na jednom jeho konci. "Není místa! Není místa!" volali, když viděli Alenku přicházeti. "Je tu spousta místa!" řekla Alenka rozhorleněa sedla si do velké lenošky na jednom konci stolu.

   The table was a large one, but the three were all crowded together at one corner of it: 'No room! No room!' they cried out when they saw Alice coming. 'There's PLENTY of room!' said Alice indignantly, and she sat down in a large arm-chair at one end of the table.

   "Nalejte si vína," řekl Zajíc Březňák povzbuzujícím tónem.

   'Have some wine,' the March Hare said in an encouraging tone.

   Alenka se rozhlédla po stole, ale tam nebylo nic než čaj. "Nevidím tu žádného vína," podotkla.

   Alice looked all round the table, but there was nothing on it but tea. 'I don't see any wine,' she remarked.

   "Taky tu žádné není," řekl Zajíc Březňák.

   'There isn't any,' said the March Hare.

   "Pak to od vás nebylo příliš zdvořilé, nabízet mi je," řekla Alenka podrážděně.

   'Then it wasn't very civil of you to offer it,' said Alice angrily.

   "Od vás nebylo příliš zdvořilé, posadit se bez pozvání," řekl Zajíc Březňák.

   'It wasn't very civil of you to sit down without being invited,' said the March Hare.

   "Nevěděla jsem, že je to váš stůl," řekla Alenka, "je prostřen pro mnohem víc než pro tři."

   'I didn't know it was YOUR table,' said Alice; 'it's laid for a great many more than three.'

   "Měla byste se dát ostříhat," řekl Kloboučník. Již nějakou chvíli se na Alenku díval velmi zvědavěa toto byla prvá jeho slova.

   'Your hair wants cutting,' said the Hatter. He had been looking at Alice for some time with great curiosity, and this was his first speech.

   "Neměl byste dělat osobní poznámky," řekla Alenka poněkud přísně, "je to velmi neslušné."

   'You should learn not to make personal remarks,' Alice said with some severity; 'it's very rude.'

   Kloboučník otevřel zeširoka oči, uslyšev to, ale vše, co řekl, bylo: "Pročje havran jako psací stůl?"

   The Hatter opened his eyes very wide on hearing this; but all he SAID was, 'Why is a raven like a writing-desk?'

   "Nu, teďbudeme mít nějakou legraci!" pomyslila si Alenka, "jsem ráda, že začali dávat hádanky." - "To, myslím, že uhodnu," řekla nahlas.

   'Come, we shall have some fun now!' thought Alice. 'I'm glad they've begun asking riddles.—I believe I can guess that,' she added aloud.

   "Chcete říci, že myslíte, že na to dovedete najít odpověď?" řekl Zajíc Březňák.

   'Do you mean that you think you can find out the answer to it?' said the March Hare.

   "Ano, to jsem chtěla říci," řekla Alenka. "

   'Exactly so,' said Alice.

   "Pak byste měla říci, co jste říci chtěla," pokračoval Zajíc Březňák.

   'Then you should say what you mean,' the March Hare went on.

   "To jsem řekla," odpověděla Alenka spěšně, "aspoň- aspoňchci říci, co říkám - a to je snad totéž, ne?"

   'I do,' Alice hastily replied; 'at least—at least I mean what I say—that's the same thing, you know.'

   "Ani trochu totéž," řekl Kloboučník. "To byste právětak mohla říci, že ,vidím, co jím` je totéž jako ,jím, co vidím`."

   'Not the same thing a bit!' said the Hatter. 'You might just as well say that "I see what I eat" is the same thing as "I eat what I see"!'

   "To byste stejněmohla říci," dodal Březňák, "že ,líbí se mi, co dostanu` je totéž jako ,dostanu, co se mi líbí`."

   'You might just as well say,' added the March Hare, 'that "I like what I get" is the same thing as "I get what I like"!'

   "To byste stejněmohla říci," dodal Sedmispáč, jenž se zdál mluviti ze spaní, "že ,dýchám, když spím` je totéž jako ,spím, když dýchám`."

   'You might just as well say,' added the Dormouse, who seemed to be talking in his sleep, 'that "I breathe when I sleep" is the same thing as "I sleep when I breathe"!'

   "Pro tebe je to totéž," řekl Kloboučník a tím se rozmluva skončila a společnost seděla chvíli mlčky, zatímco Alenka přemítala a vzpomínala na všechno, co věděla o havranech a psacích stolech, čehož nebylo mnoho.

   'It IS the same thing with you,' said the Hatter, and here the conversation dropped, and the party sat silent for a minute, while Alice thought over all she could remember about ravens and writing-desks, which wasn't much.

   První přerušil mlčení Kloboučník. "Kolikátého je dnes?" řekl, obraceje se k Alence. V ruce držel hodinky, které vytáhl z kapsy, a pohlížel na něznepokojeně, chvílemi jimi štěrchaje a přidržuje si je k uchu.

   The Hatter was the first to break the silence. 'What day of the month is it?' he said, turning to Alice: he had taken his watch out of his pocket, and was looking at it uneasily, shaking it every now and then, and holding it to his ear.

   Alenka chvíli uvažovala a pak řekla: "Čtvrtého."

   Alice considered a little, and then said 'The fourth.'

   "O dva dny pozadu," povzdychl Kloboučník. "Říkal jsem vám, že máslo nebude dělat stroji dobře," dodal, hleděhněvivěna Zajíce.

   'Two days wrong!' sighed the Hatter. 'I told you butter wouldn't suit the works!' he added looking angrily at the March Hare.

   " Ale bylo to to nejlepší máslo," odpověděl Zajíc Březňák pokorně.

   'It was the BEST butter,' the March Hare meekly replied.

   "Ano, ale musely se s ním dostat dovnitřnějaké drobty," nevrle bručel Kloboučník; "neměl jste je mazat nožem od chleba."

   'Yes, but some crumbs must have got in as well,' the Hatter grumbled: 'you shouldn't have put it in with the bread-knife.'

   Březňák vzal hodinky a chvíli na něponuře hleděl; pak je ponořil do čaje a opět se na ně podíval, ale nedovedl si vymyslit, co by řekl lepšího, než byla jeho první poznámka: "Bylo to, víte, to nejlepší máslo."

   The March Hare took the watch and looked at it gloomily: then he dipped it into his cup of tea, and looked at it again: but he could think of nothing better to say than his first remark, 'It was the BEST butter, you know.'

   Alenka se mu zvědavědívala přes rameno. "Jaké jsou to směšné hodinky!" podotkla. "Ukazují kolikátého je, ale ne kolik je hodin!"

   Alice had been looking over his shoulder with some curiosity. 'What a funny watch!' she remarked. 'It tells the day of the month, and doesn't tell what o'clock it is!'

   "A pročby měly ukazovat, kolik je hodin?" mručel Kloboučník. "Ukazují vaše hodinky, který je rok?"

   'Why should it?' muttered the Hatter. 'Does YOUR watch tell you what year it is?'

   "Ovšemže neukazují," odvětila Alenka hbitě; "ale to je proto, že rok zůstává týž takovou nesmírnědlouhou dobu."

   'Of course not,' Alice replied very readily: 'but that's because it stays the same year for such a long time together.'

   "No, a s mými hodinkami je to zrovna tak," řekl Kloboučník.

   'Which is just the case with MINE,' said the Hatter.

   Alenka se cítila hroznězmatena. Kloboučníkova poznámka se zdála postrádat smyslu, a přece zcela nepochybněmluvil česky. "Tomu dobře nerozumím," řekla, jak slušnějen dovedla.

   Alice felt dreadfully puzzled. The Hatter's remark seemed to have no sort of meaning in it, and yet it was certainly English. 'I don't quite understand you,' she said, as politely as she could.

   "Ten Plch už zase spí," řekl Kloboučník a nalil mu na nos trochu horkého čaje.

   'The Dormouse is asleep again,' said the Hatter, and he poured a little hot tea upon its nose.

   Sedmispáčnevrle zatřásl hlavou a řekl, aniž otevřel oči : "Ovšem, ovšem; právějsem chtěl podotknouti totéž."

   The Dormouse shook its head impatiently, and said, without opening its eyes, 'Of course, of course; just what I was going to remark myself.'

   "Uhodla jste už mou hádanku?" řekl Kloboučník, obraceje se opět k Alence.

   'Have you guessed the riddle yet?' the Hatter said, turning to Alice again.

   "Ne, já se poddám," odpověděla Alenka; "jaká je odpověď?"

   'No, I give it up,' Alice replied: 'what's the answer?'

   "Nemám nejmenšího ponětí," řekl Kloboučník.

   'I haven't the slightest idea,' said the Hatter.

   "Já také ne," řekl Březňák.

   'Nor I,' said the March Hare.

   Alenka unaveněpovzdychla. "Myslím, že byste mohli s časem nakládat rozumněji," řekla, "než jej mařit hádankami, na které není odpovědi."

   Alice sighed wearily. 'I think you might do something better with the time,' she said, 'than waste it in asking riddles that have no answers.'

   "Kdybyste znala Čas tak dobře jako já," řekl Kloboučník , neřekla byste ,mařit jej`. Je to rozhodněHo."

   'If you knew Time as well as I do,' said the Hatter, 'you wouldn't talk about wasting IT. It's HIM.'

   "Tomu nerozumím," řekla Alenka.

   'I don't know what you mean,' said Alice.

   "Ovšemže nerozumíte," řekl Kloboučník, pohrdavěpohodiv hlavou. "Je zřejmo, že jste s Časem nikdy ani nemluvila."

   'Of course you don't!' the Hatter said, tossing his head contemptuously. 'I dare say you never even spoke to Time!'

   "Možná že ne," odvětila Alenka opatrně, "ale vím, že si musím vyklepávat čas, když hraji na piano."

   'Perhaps not,' Alice cautiously replied: 'but I know I have to beat time when I learn music.'

   "Ah, to vysvětluje všechno!" řekl Kloboučník. "On nestrpí, aby ho někdo vyklepával. - Ale kdybyste s ním byla na dobré noze, udělal by vám s hodinami, skoro cokoliv byste chtěla. Například, řekněme, že je 8 hodin ráno - zrovna má začít škola; potřebovala byste Času jen šeptem pokynout, a v mžiku se hodiny otočí - frrr - půl druhé - čas k obědu."

   'Ah! that accounts for it,' said the Hatter. 'He won't stand beating. Now, if you only kept on good terms with him, he'd do almost anything you liked with the clock. For instance, suppose it were nine o'clock in the morning, just time to begin lessons: you'd only have to whisper a hint to Time, and round goes the clock in a twinkling! Half-past one, time for dinner!'

   (,Kéž by jen bylo," zašeptal si Březňák pro sebe.)

   ('I only wish it was,' the March Hare said to itself in a whisper.)

   "To by jistěbylo ohromné," řekla Alenka zamyšleně. "Ale pak, víte, já bych ještěneměla hlad."

   'That would be grand, certainly,' said Alice thoughtfully: 'but then—I shouldn't be hungry for it, you know.'

   "Zprvu snad ne," řekl Kloboučník, "ale mohla byste držet hodiny na půl druhé, jak dlouho byste chtěla."

   'Not at first, perhaps,' said the Hatter: 'but you could keep it to half-past one as long as you liked.'

   "To vy zde tak děláte?" zeptala se Alenka.

   'Is that the way YOU manage?' Alice asked.

   Kloboučník smutnězavrtěl hlavou: "Ne já! - Pohádali jsme se v březnu - zrovna než on se zbláznil, víte - " (ukázal lžičkou na Zajíce Březňáka) - "bylo to o velkém koncertě, pořádaném

   The Hatter shook his head mournfully. 'Not I!' he replied. 'We quarrelled last March—just before HE went mad, you know—' (pointing with his tea spoon at the March Hare,) '—it was at the great concert given by the Queen of Hearts, and I had to sing

Srdcovou Královnou a já tam měl zpívat
 Když se večer mračí dřív než přijde čaj`.

     "Twinkle, twinkle, little bat!
      How I wonder what you're at!"

   Znáte snad tu píseň?"

   You know the song, perhaps?'

   "Slyšela jsem něco podobného," řekla Alenka.

   'I've heard something like it,' said Alice.

   "Pokračuje, víte," dodal Kloboučník, "takhle:

   'It goes on, you know,' the Hatter continued, 'in this way:—

, Pij, co hrdlo ráčí,
 dokud něco maj.
 Hledím po nebíčku,
 hledám svou skleničku,
 kde jsi, lásko má,
 kde jsi, lásko má?` "

     "Up above the world you fly,
      Like a tea-tray in the sky.
          Twinkle, twinkle—"'

   Tu sebou Plch trhl a začal ze spaní zpívat: "Ó láásko mááá, - ó láásko mááá -- " a nepřestal, dokud ho nezačali štípat, aby toho nechal.

   Here the Dormouse shook itself, and began singing in its sleep 'Twinkle, twinkle, twinkle, twinkle—' and went on so long that they had to pinch it to make it stop.

   "Nu a tak jsem sotva skončil první verš," pokračoval Kloboučník, "když Královna vyskočila a zaječela: ,On zabíjí čas, srazte mu hlavu!` "

   'Well, I'd hardly finished the first verse,' said the Hatter, 'when the Queen jumped up and bawled out, "He's murdering the time! Off with his head!"'

   "Jak strašněnelidské!" zvolala Alenka.

   'How dreadfully savage!' exclaimed Alice.

   "A od té doby," pokračoval Kloboučník smutečním hlasem, "mi neudělá tu nejmenší maličkost, o kterou ho požádám! Teďje pořád pět hodin."

   'And ever since that,' the Hatter went on in a mournful tone, 'he won't do a thing I ask! It's always six o'clock now.'

   Alenka dostala ohromný nápad. "A to je tedy, pročtu máte vyložena tolik čajového náčiní?" otázala se.

   A bright idea came into Alice's head. 'Is that the reason so many tea-things are put out here?' she asked.

   "Ano, tak jest," řekl Kloboučník s povzdechem; "je pořád čas k svačiněa my nemáme vůbec kdy umývat nádobí."

   'Yes, that's it,' said the Hatter with a sigh: 'it's always tea-time, and we've no time to wash the things between whiles.'

   "A tak tedy poposedáváte kolem stolu?" řekla Alenka.

   'Then you keep moving round, I suppose?' said Alice.

   "Právě," řekl Kloboučník; "když je šálek špinavý,sedneme si o místo dál."

   'Exactly so,' said the Hatter: 'as the things get used up.'

   "Ale co se stane, když se opět dostanete dokola tam, kde jste začali?" odvážila se Alenka otázky.

   'But what happens when you come to the beginning again?' Alice ventured to ask.

   "Co kdybychom tak změnili předmět hovoru," přerušil je Březňák, zívaje. "Tohle mne už nudí. Hlasuji, aby nám ta mladá dáma vyprávěla nějakou pohádku."

   'Suppose we change the subject,' the March Hare interrupted, yawning. 'I'm getting tired of this. I vote the young lady tells us a story.'

   "Obávám se, že žádné neznám," řekla Alenka, trochu poděšena tímto návrhem.

   'I'm afraid I don't know one,' said Alice, rather alarmed at the proposal.

   "Pak musí vypravovat Sedmispáč," zvolali Kloboučník i Březňák. "Vzhůru, Sedmispáči!" a štípali ho z obou stran zároveň.

   'Then the Dormouse shall!' they both cried. 'Wake up, Dormouse!' And they pinched it on both sides at once.

   Plch pomalu otevřel oči. "Já jsem nespal," řekl chraptivým mdlým hlasem; "slyšel jsem každé slovo, které jste situ, braši, povídali."

   The Dormouse slowly opened his eyes. 'I wasn't asleep,' he said in a hoarse, feeble voice: 'I heard every word you fellows were saying.'

   "Vypravuj nám pohádku!" řekl Březňák.

   'Tell us a story!' said the March Hare.

   "Ano, prosím, vypravujte!" žadonila Alenka.

   'Yes, please do!' pleaded Alice.

   "A hezky rychle," dodal Kloboučník, "nebo zase usneš, než s ní budeš hotov."

   'And be quick about it,' added the Hatter, 'or you'll be asleep again before it's done.'

   "Za onoho času byly tři malé sestřičky," začal Plch ve velikém spěchu, "a ty se jmenovaly Míla, Lída a Věra; a bydlely v hluboké studni - "

   'Once upon a time there were three little sisters,' the Dormouse began in a great hurry; 'and their names were Elsie, Lacie, and Tillie; and they lived at the bottom of a well—'

   "A čím se živily?" řekla Alenka, která se vždy velmi zajímala 0 otázky jídla a pití.

   'What did they live on?' said Alice, who always took a great interest in questions of eating and drinking.

   "Živily se sirupem," řekl Plch po chvíli přemýšlení.

   'They lived on treacle,' said the Dormouse, after thinking a minute or two.

   "Tím se přece nemohly živit," poznamenala Alenka jemně; "to by jim bylo špatně."

   'They couldn't have done that, you know,' Alice gently remarked; 'they'd have been ill.'

   "To jim také bylo," řekl Plch, "velmi špatně."

   'So they were,' said the Dormouse; 'VERY ill.'

   Alenka se pokoušela představiti si, jak by tobylo, takový podivný způsob života, ale příliš jí to vrtalo hlavou, tak pokračovala: "Ale pročžily v hluboké studni?"

   Alice tried to fancy to herself what such an extraordinary ways of living would be like, but it puzzled her too much, so she went on: 'But why did they live at the bottom of a well?'

   "Nalejte si více čaje," řekl Březňák Alence velmi vážně.

   'Take some more tea,' the March Hare said to Alice, very earnestly.

   "Ještějsem žádný neměla," odpověděla Alenka uraženě, "tak si nemohu nalít více."

   'I've had nothing yet,' Alice replied in an offended tone, 'so I can't take more.'

   "Chcete říci, že si nemůžete nalít méně," řekl Kloboučník; " "nalít si více než nic je velmi snadné.

   'You mean you can't take LESS,' said the Hatter: 'it's very easy to take MORE than nothing.'

   "U nás se nikdo na nic neptal," řekla Alenka.

   'Nobody asked YOUR opinion,' said Alice.

   "A kdo teďdělá osobní poznámky?" otázal se Kloboučník vítězoslavně.

   'Who's making personal remarks now?' the Hatter asked triumphantly.

   Alenka dobře nevěděla, co na to odpovědět, tak si vzala trochu čaje a chleba s máslem a pak se obrátila na Plcha a opakovala svou otázku. "Pročbydlely v hluboké studni?"

   Alice did not quite know what to say to this: so she helped herself to some tea and bread-and-butter, and then turned to the Dormouse, and repeated her question. 'Why did they live at the bottom of a well?'

   Sedmispáčzase nějakou chvíli přemýšlel a pak řekl: "Byla to sirupová studně."

   The Dormouse again took a minute or two to think about it, and then said, 'It was a treacle-well.'

   "Takové studny nejsou," začala Alenka velmi rozzlobeně, ale Kloboučník a Březňák na ni dělali "Pst! pst!" a Sedmispáčuraženěpodotkl: "Neumíte-li být zdvořilá, můžete si pohádku dopovědět sama."

   'There's no such thing!' Alice was beginning very angrily, but the Hatter and the March Hare went 'Sh! sh!' and the Dormouse sulkily remarked, 'If you can't be civil, you'd better finish the story for yourself.'

   "Ne, ne, prosím, pokračujte !" řekla Alenka. "Už vás nebudu vyrušovat. Snad přece jedna taková studněněkde je."

   'No, please go on!' Alice said very humbly; 'I won't interrupt again. I dare say there may be ONE.'

   "Jedna - někde!" řekl Sedmispáčopovržlivě. Nicménědal si říci a pokračoval : "A tak ty tři sestry - víte - ony se učily vytahovat."

   'One, indeed!' said the Dormouse indignantly. However, he consented to go on. 'And so these three little sisters—they were learning to draw, you know—'

   "Vytahovat - co?" řekla Alenka, docela zapomenuvši na svůj slib.

   'What did they draw?' said Alice, quite forgetting her promise.

   "Sirup," odvětil Sedmispáč, tentokrát rovnou bez přemýšlení.

   'Treacle,' said the Dormouse, without considering at all this time.

   "Já chci čistý šálek," přerušil je Kloboučník; "poposedněme o jedno místo."

   'I want a clean cup,' interrupted the Hatter: 'let's all move one place on.'

   Poposedl, když to dořekl, a Sedmispáčho následoval; Březňák poposedl na místo Plchovo, a Alenka dosti neochotnězaujala místo Březňákovo. Kloboučník jediný z nich měl z té změny prospěch, a Alenka na tom byla značněhůře než předtím, jelikož Březňák zrovna předtím na svůj talířpřevrhl konvičku mléka.

   He moved on as he spoke, and the Dormouse followed him: the March Hare moved into the Dormouse's place, and Alice rather unwillingly took the place of the March Hare. The Hatter was the only one who got any advantage from the change: and Alice was a good deal worse off than before, as the March Hare had just upset the milk-jug into his plate.

   Alenka nechtěla Plcha znovu urazit, začala tedy velmi opatrně: "Ale já nerozumím. Odkud vytahovaly sirup?"

   Alice did not wish to offend the Dormouse again, so she began very cautiously: 'But I don't understand. Where did they draw the treacle from?'

   "Může se vytahovat voda ze studněna vodu," řekl Kloboučník, "tak bych myslel, že se může vytahovat sirup ze sirupové studně- eh, hloupá?"

   'You can draw water out of a water-well,' said the Hatter; 'so I should think you could draw treacle out of a treacle-well—eh, stupid?'

   "Ale ony byly ve studni, tak jak mohly vytahovat sirup ze studně?" řekla Alenka Plchovi, dělajíc, jako by přeslechla Kloboučníkovu poznámku.

   'But they were IN the well,' Alice said to the Dormouse, not choosing to notice this last remark.

   "Jak? - Ovšem," řekl Sedmispáč, "stud-ně. - Ony byly plny studu."

   'Of course they were', said the Dormouse; '—well in.'

   Tato odpověď Alenku málem připravila o zbytek trpělivosti; opanovala se však a položila novou otázku: "Ale čím ten sirup vytahovaly?" "

    "Sirupem!" odsekl Plch; a Kloboučník, vida Alenčiny rozpaky, dodal: "Když můžete výkresy ve škole vytahovat inkoustem, tak asi můžete vytahovat výkresy v sirupové studni sirupem, ne? Toto vysvětlení Alenku tak zmátlo, že nechala Plcha mluvit značnou chvíli, aniž ho přerušila.

   This answer so confused poor Alice, that she let the Dormouse go on for some time without interrupting it.

   "Tak ony se učily vytahovat," pokračoval Sedmispáč, zívaje a protíraje si oči, neboťzačínal být velmi ospalý, "a kreslily a vytahovaly všechny možné věci - všechno, co se začíná na M ."

   'They were learning to draw,' the Dormouse went on, yawning and rubbing its eyes, for it was getting very sleepy; 'and they drew all manner of things—everything that begins with an M—'

   "Pročna M?" řekla Alenka.

   'Why with an M?' said Alice.

   "Pročne?" řekl Březňák.

   'Why not?' said the March Hare.

   Alenka mlčela.

   Alice was silent.

   Sedmispáčtou dobou už měl oči zase zavřeny a usínal; byv však štípnut Kloboučníkem, vzbudil se zase s malým výkřikem a pokračoval: "- co se začíná na M, jako myší díra, a měsíc, a minulost, a moudrost, a mnohost - víte, velmi krásné rčení je mnohost moudrosti - viděla jste někdy takovou věc jako pěkněvytažený výkres mnohosti?

   The Dormouse had closed its eyes by this time, and was going off into a doze; but, on being pinched by the Hatter, it woke up again with a little shriek, and went on: '—that begins with an M, such as mouse-traps, and the moon, and memory, and muchness—you know you say things are "much of a muchness"—did you ever see such a thing as a drawing of a muchness?'

   "Opravdu, když se mne tak ptáte," řekla Alenka velmi zmatena, "nemyslím - "

   'Really, now you ask me,' said Alice, very much confused, 'I don't think—'

   "Pak byste neměla mluvit," řekl Kloboučník.

   'Then you shouldn't talk,' said the Hatter.

   To bylo víc, než mohla Alenka snésti; vstala velmi znechucena a odcházela. Sedmispáčokamžitěusnul a ani Kloboučník, ani Březňák nevěnovali nejmenší pozornosti jejímu odchodu, ačkoliv se jednou nebo dvakrát ohlédla, polodoufajíc, že ji zavolají zpět. Když se ohlédla naposled, viděla je, jak se pokoušejí strčiti Sedmispáče do čajové konvice.

   This piece of rudeness was more than Alice could bear: she got up in great disgust, and walked off; the Dormouse fell asleep instantly, and neither of the others took the least notice of her going, though she looked back once or twice, half hoping that they would call after her: the last time she saw them, they were trying to put the Dormouse into the teapot.

   "Nu, tam se už aspoňnikdy nevrátím," řekla Alenka, ubírajíc se lesem. "To je ta nejhloupější čajová společnost, v jaké jsem ve svém životěbyla."

   'At any rate I'll never go THERE again!' said Alice as she picked her way through the wood. 'It's the stupidest tea-party I ever was at in all my life!'

   Jak to dořekla, zpozorovala, že jeden strom má v kmeni dveře. "To je velmi podivné," pomyslila si, "ale všechno je dnes podivné. Myslím, že tam mohu hned vejít." A vešla.

   Just as she said this, she noticed that one of the trees had a door leading right into it. 'That's very curious!' she thought. 'But everything's curious today. I think I may as well go in at once.' And in she went.

   Opět se octla ve velké síni a blízko malého skleněného stolku. "Nu, tentokrát budu opatrnější," řekla si, a začala tím, že vzala se stolku malý zlatý klíček a odemkla vrátka, vedoucí do zahrady. Pak. se dala do ukusování hříbku - měla ho stále ještěkousek v kapse - až byla asi stopu vysoká; pak se dala úzkou chodbičkou, a pak - se konečněoctla v krásné zahraděmezi pestrými záhony květin a chladnými vodotrysky.

   Once more she found herself in the long hall, and close to the little glass table. 'Now, I'll manage better this time,' she said to herself, and began by taking the little golden key, and unlocking the door that led into the garden. Then she went to work nibbling at the mushroom (she had kept a piece of it in her pocket) till she was about a foot high: then she walked down the little passage: and THEN—she found herself at last in the beautiful garden, among the bright flower-beds and the cool fountains.