ALENKA V ŘÍŠI DIVŮ

   "Nedovedete si ani pomyslit, jak jsem ráda, že vás zase vidím, staroušku," řekla Vévodkyně, strkajíc Alence přátelsky ruku pod paži a odcházejíc s ní.

   'You can't think how glad I am to see you again, you dear old thing!' said the Duchess, as she tucked her arm affectionately into Alice's, and they walked off together.

   Alenka byla velmi ráda, že ji nachází v tak dobré náladě, a pomyslila si, že to snad byl jen pepř, který ji činil tak sveřepou, když ji viděla v kuchyni.

   Alice was very glad to find her in such a pleasant temper, and thought to herself that perhaps it was only the pepper that had made her so savage when they met in the kitchen.

   "Až já budu Vévodkyní," řekla si k sobě(ne však příliš nadějným tónem), "nedovolím ve své kuchyni vůbec žádný pepř. Polévka se docela dobře obejde bez něho -. Možná že je to vůbec pepř, který činí lidi tak štiplavými," pokračovala, velmi potěšena, že vynalezla nové pravidlo, " a ocet, jenž je činí kyselými - a heřmánek, jenž je činí hořkými - a - a cukr a takové věci, které činí děti sladkými. Kéž by to lidé jenom věděli, pak by nebyli na cukr tak skoupí, víte -"

   'When I'M a Duchess,' she said to herself, (not in a very hopeful tone though), 'I won't have any pepper in my kitchen AT ALL. Soup does very well without—Maybe it's always pepper that makes people hot-tempered,' she went on, very much pleased at having found out a new kind of rule, 'and vinegar that makes them sour—and camomile that makes them bitter—and—and barley-sugar and such things that make children sweet-tempered. I only wish people knew that: then they wouldn't be so stingy about it, you know—'

   Docela při tom zapomněla na Vévodkyni, a trochu se ulekla, když zaslechla její hlas poblíž svého ucha. "Vy o něčem přemýšlíte, má drahá, a pro přemýšlení zapomínáte na řeč. Nedovedu vám hned povědět, jaké z toho plyne mravní naučení, ale vzpomenu si za chvíli."

   She had quite forgotten the Duchess by this time, and was a little startled when she heard her voice close to her ear. 'You're thinking about something, my dear, and that makes you forget to talk. I can't tell you just now what the moral of that is, but I shall remember it in a bit.'

   "Možná že žádné," odvážilase Alenka podotknouti.

   'Perhaps it hasn't one,' Alice ventured to remark.

   "Oh, oh - dítě, dítě!" řekla Vévodkyně. "Z každé věci plyne mravní naučení, jen když je dovedeme najít." A při těch slovech se přitiskla těsněji k Alence.

   'Tut, tut, child!' said the Duchess. 'Everything's got a moral, if only you can find it.' And she squeezed herself up closer to Alice's side as she spoke.

   Alence se příliš nelíbilo mít ji tak blízko: za prvé, protože Vévodkyněbyla velmi ošklivá, a za druhé, poněvadž byla právětak vysoká, aby mohla opřít svou bradu o Alenčino rameno a byla to nepříjemněostrá brada. Nechtějíc však býti nezdvořilou, snášela to Alenka, jak nejlépe dovedla.

   Alice did not much like keeping so close to her: first, because the Duchess was VERY ugly; and secondly, because she was exactly the right height to rest her chin upon Alice's shoulder, and it was an uncomfortably sharp chin. However, she did not like to be rude, so she bore it as well as she could.

   "Hra se teďzdá pokračovati lépe," řekla.

   'The game's going on rather better now,' she said, by way of keeping up the conversation a little.

   "Tak jest," řekla Vévodkyně, "a z toho plyne mravní naučení - ,Oh, je to láska, je to láska, kterou se točí svět!` "

   ''Tis so,' said the Duchess: 'and the moral of that is—"Oh, 'tis love, 'tis love, that makes the world go round!"'

   "Kdosi nedávno řekl," zašeptala Alenka, "že se svět točí tím, že si každý hledí svého!``

   'Somebody said,' Alice whispered, 'that it's done by everybody minding their own business!'

   "Nu ovšem - znamená to do jisté míry totéž," řekla Vévodkyně, zabořujíc svou ostrou bradu do Alenčina ramene, když dodávala, "az toho plyne mravní naučení-,Postarej se o smysl, a slova se už o sebe postarají.` "

   'Ah, well! It means much the same thing,' said the Duchess, digging her sharp little chin into Alice's shoulder as she added, 'and the moral of THAT is—"Take care of the sense, and the sounds will take care of themselves."'

   "Jak ráda ve všem nachází mravní naučení!" pomyslila si Alenka.

   'How fond she is of finding morals in things!' Alice thought to herself.

   "Jistěbyste ráda věděla, pročvám neovinu ruku kolem pasu," řekla Vévodkyněpo malé přestávce. "Důvod je ten, že nedůvěřuji povaze vašeho plameňáka. Mám to zkusit?"

   'I dare say you're wondering why I don't put my arm round your waist,' the Duchess said after a pause: 'the reason is, that I'm doubtful about the temper of your flamingo. Shall I try the experiment?'

   "Mohl by štípnout," odpověděla opatrněAlenka, nemajíc vůbec žádné chuti, aby se to zkusilo.

   'HE might bite,' Alice cautiously replied, not feeling at all anxious to have the experiment tried.

   "Máte pravdu," řekla Vévodkyně. "Plameňáci a hořčice štípou. A z toho plyne mravní naučení - ,Vrána k vráněsedá, jeden pták druhého hledá.` "

   'Very true,' said the Duchess: 'flamingoes and mustard both bite. And the moral of that is—"Birds of a feather flock together."'

   "Jenže hořčice není pták," poznamenala Alenka.

   'Only mustard isn't a bird,' Alice remarked.

   "Správně, jako obvykle," řekla Vévodkyně. "Jak jasněse dovedete vyjadřovat!"

   'Right, as usual,' said the Duchess: 'what a clear way you have of putting things!'

   "Je to - nerost, myslím," řekla Alenka.

   'It's a mineral, I THINK,' said Alice.

   "Ovšem že je to nerost," řekla Vévodkyně, která se zdála být ochotnasouhlasit se vším, co Alenka řekne; "nedaleko odsud je několik hořčičných dolů. A mravní naučení z toho plyne - ,Čím víc jde moje dolů, tím víc jde vaše nahoru.

   'Of course it is,' said the Duchess, who seemed ready to agree to everything that Alice said; 'there's a large mustard-mine near here. And the moral of that is—"The more there is of mine, the less there is of yours."'

   "Oh, užvím!" zvolala Alenka, která přeslechla poslední poznámku. "Je to rostlina. Nevypadá jako rostlina, ale je."

   'Oh, I know!' exclaimed Alice, who had not attended to this last remark, 'it's a vegetable. It doesn't look like one, but it is.'

   "Úplněs vámi souhlasím," řekla Vévodkyně; "a z toho plyne mravní naučení - ,Buď takovou, jakou by ses přála zdát` nebo, chcete-li, abych to řekla jednodušeji - ,Nikdy si nepředstavuj, že nejsi jinaká, než co by sejiným mohlo zdáti, že to, co jsi, či co jsi byla, nebo mohla býti, nebylo jinaké než to, Co jsi byla, by se jim bylo zdálo býti jinakým.` "

   'I quite agree with you,' said the Duchess; 'and the moral of that is—"Be what you would seem to be"—or if you'd like it put more simply—"Never imagine yourself not to be otherwise than what it might appear to others that what you were or might have been was not otherwise than what you had been would have appeared to them to be otherwise."'

   "Tomu bych, myslím, rozuměla lépe," řekla Alenka velmi zdvořile, "kdybych to viděla napsáno. Ale obávám se, že vás nedovedu dost přesněsledovat, když to povídáte."

   'I think I should understand that better,' Alice said very politely, 'if I had it written down: but I can't quite follow it as you say it.'

   "To není nic u srovnání s tím, co bych dovedla povědět, kdybych chtěla," řekla Vévodkyně, zřejměpotěšena.

   'That's nothing to what I could say if I chose,' the Duchess replied, in a pleased tone.

   "Jen se, prosím, nenamáhejte říci něco ještědelšího," řekla Alenka.

   'Pray don't trouble yourself to say it any longer than that,' said Alice.

   "Ó, nemluvte o námaze!" řekla Vévodkyně. "Dávám vám darem všechno, co jsem dosud řekla."

   'Oh, don't talk about trouble!' said the Duchess. 'I make you a present of everything I've said as yet.'

   "Laciný dar!" pomyslila si Alenka. "Jsem ráda, že se takové dary nedávají k svátku!" Ale neodvážila se to říci nahlas.

   'A cheap sort of present!' thought Alice. 'I'm glad they don't give birthday presents like that!' But she did not venture to say it out loud.

   "Už opět přemýšlíme?" ptala se Vévodkyně, znovu. ji rýpnuvši bradou do ramene.

   'Thinking again?' the Duchess asked, with another dig of her sharp little chin.

   "Mám právo přemýšlet," řekla Alenka ostře, neboťuž začínala být trochu podrážděna.

   'I've a right to think,' said Alice sharply, for she was beginning to feel a little worried.

   "Asi zrovna tolik práva," řekla Vévodkyně, "jako má vepřík lítat; a z toho plyne m --"

   'Just about as much right,' said the Duchess, 'as pigs have to fly; and the m—'

   Ale zde, k Alenčinu velkému překvapení, Vévodkyni hlas selhal, zrovna na začátku jejích oblíbených slov "mravní naučení", a ruka, kterou byla do Alenky zavěšena, se začala třást. Alenka pozvedla oči, a tu před nimi stála Královna, ruce založeny, zamračena jako velká bouřka.

   But here, to Alice's great surprise, the Duchess's voice died away, even in the middle of her favourite word 'moral,' and the arm that was linked into hers began to tremble. Alice looked up, and there stood the Queen in front of them, with her arms folded, frowning like a thunderstorm.

   "Krásný den, Vaše Veličenstvo," začala Vévodkynětichým slabým hlasem.

   'A fine day, your Majesty!' the Duchess began in a low, weak voice.

   "Chci vás upřímněvarovat," vykřikla Královna a dupla při tom nohou o zem; "buďodtud zmizíte vy, nebo vaše hlava a to asi o vteřinu dříve než hned! Tak si vyberte!"

   'Now, I give you fair warning,' shouted the Queen, stamping on the ground as she spoke; 'either you or your head must be off, and that in about half no time! Take your choice!'

   Vévodkyněsi vybrala a v okamžiku byla ta tam.

   The Duchess took her choice, and was gone in a moment.

   "Pokračujme ve hře," řekla Královna k Alence. Alenka byla příliš ustrašena, než aby něco řekla, a zvolna ji následovala na hřiště.

   'Let's go on with the game,' the Queen said to Alice; and Alice was too much frightened to say a word, but slowly followed her back to the croquet-ground.

   Ostatní hosté využili Královniny nepřítomnosti a odpočívali ve stínu; ihned však, jak ji spatřili, spěchali ke hře, provázeni Královninou poznámkou, že odklad jen jediného okamžiku je bude státi život.

   The other guests had taken advantage of the Queen's absence, and were resting in the shade: however, the moment they saw her, they hurried back to the game, the Queen merely remarking that a moment's delay would cost them their lives.

   Po celý čas, co hráli, Královna ani na okamžik neustala v hádce s ostatními hráči a ve výkřicích "Tomu hlavu dolů!" nebo "Té hlavu dolůi" Ti, které takto odsoudila, byli zatčeni vojáky, kteří ovšem, aby se vězněmohli ujmout, museli přestat býti brankami, takže za nějaké půl hodiny tu nebylo žádných branek, a všichni hráči mimo Krále, Královnu a Alenku byli ve vazběpod rozsudkem smrti.

   All the time they were playing the Queen never left off quarrelling with the other players, and shouting 'Off with his head!' or 'Off with her head!' Those whom she sentenced were taken into custody by the soldiers, who of course had to leave off being arches to do this, so that by the end of half an hour or so there were no arches left, and all the players, except the King, the Queen, and Alice, were in custody and under sentence of execution.

   Tu ustala i Královna, celá udýchaná, a řekla Alence: "Viděla jste už Falešnou Želvu?"

   Then the Queen left off, quite out of breath, and said to Alice, 'Have you seen the Mock Turtle yet?'

   "Neviděla," řekla Alenka; "a ani nevím, co to je - Falešná Želva."

   'No,' said Alice. 'I don't even know what a Mock Turtle is.'

   "To je to, z čeho se dělá falešná želví polévka," řekla Královna.

   'It's the thing Mock Turtle Soup is made from,' said the Queen.

   "Nikdy jsem ji neviděla ani o ní neslyšela," řekla Alenka.

   'I never saw one, or heard of one,' said Alice.

   "Pojďte za mnou," pravila Královna, "a ona vám poví příběh svého života."

   'Come on, then,' said the Queen, 'and he shall tell you his history,'

   Když spolu odcházely, zaslechla Alenka, jak Král praví tiše celé společnosti: "Všichni jste dostali milost." "Nu, takhle je to dobré!" řekla si Alenka k sobě, neboťse cítila velice nešťastnou nad množstvím poprav, které Královna nařídila.

   As they walked off together, Alice heard the King say in a low voice, to the company generally, 'You are all pardoned.' 'Come, THAT'S a good thing!' she said to herself, for she had felt quite unhappy at the number of executions the Queen had ordered.

   Velmi brzy došly k podivnému stvoření, jež leželo a spalo na slunci; mělo lví tělo, ale hlavu a křídla orlí - a podle toho Alenka poznala, že před sebou má velkého Gryfona neboli Noha, kterého znala z bájí. (Nevíte-li jak vyhlíží Noh, podívejte se na obrázek.) "Vzhůru, lenochu !" řekla Královna, "a doveďtuto mladou dámu k Falešné Želvě, která jí poví svou historii. Já se musím vrátit a dohlédnout na nějaké ty popravy, které jsem nařídila," a odešla, zanechavši Alenku samotnu s Gryfonem. Alence se valněnelíbil vzhled tohoto stvoření, ale pomyslila si, že to bude celkem stejněbezpečné zůstat s ním, jako kdyby šla za onou nelidskou Královnou; a tak vyčkala.

   They very soon came upon a Gryphon, lying fast asleep in the sun. (IF you don't know what a Gryphon is, look at the picture.) 'Up, lazy thing!' said the Queen, 'and take this young lady to see the Mock Turtle, and to hear his history. I must go back and see after some executions I have ordered'; and she walked off, leaving Alice alone with the Gryphon. Alice did not quite like the look of the creature, but on the whole she thought it would be quite as safe to stay with it as to go after that savage Queen: so she waited.

   Gryfon se posadil a protíral si oči; potom se díval za Královnou, až byla z dohledu, a nato se pro sebe zasmál. "Jak je to směšné!" řekl napůl k soběa napůl k Alence.

   The Gryphon sat up and rubbed its eyes: then it watched the Queen till she was out of sight: then it chuckled. 'What fun!' said the Gryphon, half to itself, half to Alice.

   "Co je směšné?" řekla Alenka.

   'What IS the fun?' said Alice.

   "Nu ona," řekl Gryfon. "Je to všechno jen její fantazie; oni, víte, nikdynikoho nepopraví. Pojďte za mnou!"

   'Why, SHE,' said the Gryphon. 'It's all her fancy, that: they never executes nobody, you know. Come on!'

   "Každý tu říká ,pojďte za mnou!` " pomyslila si Alenka, kráčejíc zvolna za ním; "co jsem na světě, nikdo se mi nikdy tolik nenaporoučel, nikdy!"

   'Everybody says "come on!" here,' thought Alice, as she went slowly after it: 'I never was so ordered about in all my life, never!'

   Nešli dlouho, když v dálce uviděli Falešnou Želvu, sedící smutněa osaměle na malém výstupku skal, a když přišli blíže, slyšela ji Alenka vzdychat, jako by jí mělo srdce puknout. Přišlo jí Želvy hluboce líto. "Co ji rmoutí?" otázala se Gryfona, a Gryfon odpověděl skoro týmiž slovy jako předtím. "Je to všechno jen její fantazie: nic ji nermoutí, víte. Pojďte za mnou!"

   They had not gone far before they saw the Mock Turtle in the distance, sitting sad and lonely on a little ledge of rock, and, as they came nearer, Alice could hear him sighing as if his heart would break. She pitied him deeply. 'What is his sorrow?' she asked the Gryphon, and the Gryphon answered, very nearly in the same words as before, 'It's all his fancy, that: he hasn't got no sorrow, you know. Come on!'

   Došli tedy k Falešné Želvě, která se na něpodívala velkýma očima plnýma slz, ale neřekla nic.

   So they went up to the Mock Turtle, who looked at them with large eyes full of tears, but said nothing.

   "Tuhleta mladá dáma," řekl Gryfon, "by si tedy jako přála slyšet vaši historii - tož tak."

   'This here young lady,' said the Gryphon, 'she wants for to know your history, she do.'

   "Budu jí ji vyprávět," promluvila Falešná Želva hlubokým dutým hlasem. "Sedněte si oba a ani nehlesněte, dokud neskončím."

   'I'll tell it her,' said the Mock Turtle in a deep, hollow tone: 'sit down, both of you, and don't speak a word till I've finished.'

   Oba si tedy usedli a po několik okamžikůnikdo nepromluvil slova. Alenka si pro sebe pomyslila: "To nevím, jak se kdy může dostat ke konci, jestliže vůbec nezačne." Ale čekala trpělivě.

   So they sat down, and nobody spoke for some minutes. Alice thought to herself, 'I don't see how he can EVEN finish, if he doesn't begin.' But she waited patiently.

   "Jednou," řekla konečněFalešná Želva s hlubokým povzdechem, "jsem byla skutečnou Želvou."

   'Once,' said the Mock Turtle at last, with a deep sigh, 'I was a real Turtle.'

   Po těch slovech následovalo dlouhé mlčení, přerušované jenom občasným výkřikem "Hjkkrrh!", který ze sebe vyrážel Gryfon, a neustálým, úpěnlivým lkaním Falešné Želvy. Alenka by byla málem vstala a řekla: "Děkuji vám, milostivá paní, za vaše zajímavé vyprávění," nemohla se však zbavit dojmu, že ještěněco musí přijít, tak seděla tiše a neříkala nic.

   These words were followed by a very long silence, broken only by an occasional exclamation of 'Hjckrrh!' from the Gryphon, and the constant heavy sobbing of the Mock Turtle. Alice was very nearly getting up and saying, 'Thank you, sir, for your interesting story,' but she could not help thinking there MUST be more to come, so she sat still and said nothing.

   "Když jsme byly malé," ujala se konečněFalešná Želva znovu řeči, poněkud klidněji, ačještětu a tam zavzdychla, "chodily jsme do podmořní školy."

   'When we were little,' the Mock Turtle went on at last, more calmly, though still sobbing a little now and then, 'we went to school in the sea. The master was an old Turtle—we used to call him Tortoise—'

   "Pročpodmořní - říká se podmořská," řekla Alenka.

   'Why did you call him Tortoise, if he wasn't one?' Alice asked.

   "Může se říkat podmořní, když se může říkat námořní," řekla Falešná Želva hněvivě; "vy jste opravdu velmi tupá!"

   'We called him Tortoise because he taught us,' said the Mock Turtle angrily: 'really you are very dull!'

   "Měla byste se stydět, že nepochopíte takové jednoduché věci," dodal Gryfon; a oba seděli mlčky a hleděli na ubohou Alenku, která by se byla nejraději do zeměpropadla. Konečně řekl Gryfon Falešné Želvě: "Tak jen dál, starý brachu! Nespotřebuj na to celý den!" A Falešná Želva pokračovala těmito slovy:

   'You ought to be ashamed of yourself for asking such a simple question,' added the Gryphon; and then they both sat silent and looked at poor Alice, who felt ready to sink into the earth. At last the Gryphon said to the Mock Turtle, 'Drive on, old fellow! Don't be all day about it!' and he went on in these words:

   "Ano, chodily jsme do školy pod mořem, ačse vám to nechce věřit - -"

   'Yes, we went to school in the sea, though you mayn't believe it—'

   "Nikdy jsem neřekla, že se mi to nechce věřit!" přerušila ji Alenka.

   'I never said I didn't!' interrupted Alice.

   "Řekla," pravila Falešná Želva."

   'You did,' said the Mock Turtle.

   A mlčte!" dodal Gryfon, dříve než Alenka mohla opět ústa otevřít. Falešná Želva pokračovala:

   'Hold your tongue!' added the Gryphon, before Alice could speak again. The Mock Turtle went on.

   "Dostalo se nám toho nejlepšího vzdělání - ba chodily jsme do školy každý den --"

   'We had the best of educations—in fact, we went to school every day—'

   "Já jsem také chodila do školy denně," řekla Alenka, "a moje sestra byla v pensionátě. Tak nemusíte být tak příliš pyšná."

   'I'VE been to a day-school, too,' said Alice; 'you needn't be so proud as all that.'

   "A byly tam také mimořádné předměty?" otázala se Falešná Želva poněkud úzkostlivě.

   'With extras?' asked the Mock Turtle a little anxiously.

   "Ano," řekla Alena, "franština a klavír."

   'Yes,' said Alice, 'we learned French and music.'

   "A prádlo?" řekla Falešná Želva.

   'And washing?' said the Mock Turtle.

   "Zajisté že ne," řekla Alenka s nevolí.

   'Certainly not!' said Alice indignantly.

   "Ah! - to nemohl být žádný dobrý pensionát," řekla Falešná Želva .se značným ulehčením. "To v našem jsem měly na konci školního účtu: ,franština, klavír a - prádlo - mimořádně`."

   'Ah! then yours wasn't a really good school,' said the Mock Turtle in a tone of great relief. 'Now at OURS they had at the end of the bill, "French, music, AND WASHING—extra."'

   "Toho jste mnoho nemohly potřebovat," řekla Alenka, "když jste žily na dněmořském."

   'You couldn't have wanted it much,' said Alice; 'living at the bottom of the sea.'

   "Já si to také nemohla dovolit brát," řekla Falešná Želva s povzdechem; "já měla jen povinné předměty."

   'I couldn't afford to learn it.' said the Mock Turtle with a sigh. 'I only took the regular course.'

   "A které předměty byly povinné?" otázala se Alenka.

   'What was that?' inquired Alice.

   "Nu, v první řaděovšem čpění a spaní," odpověděla Falešná Želva; "a pak různé druhy počtů, jako trojčení, čtveračení, zlomeniny a podobné. Ve vyšších třídách tomu říkali ,motyka`."

   'Reeling and Writhing, of course, to begin with,' the Mock Turtle replied; 'and then the different branches of Arithmetic—Ambition, Distraction, Uglification, and Derision.'

   "Proč,motyka`?" odvážila se Alenka otázky.

   'I never heard of "Uglification,"' Alice ventured to say. 'What is it?'

   Gryfon zvedl oběruce v údivu. "Co! Ani to nechápete?" zvolal. "Doufám, že víte, co se dělá s motykou?"

   The Gryphon lifted up both its paws in surprise. 'What! Never heard of uglifying!' it exclaimed. 'You know what to beautify is, I suppose?'

   "Ano," řekla Alenka. "Kope."

   'Yes,' said Alice doubtfully: 'it means—to—make—anything—prettier.'

   "No tak," pokračoval Gryfon; "a jestliže potom nevíte, pročse těm vyšším počtům říká motyka, pak musíte být úplný blbeček."

   'Well, then,' the Gryphon went on, 'if you don't know what to uglify is, you ARE a simpleton.'

   Alenku to nepovzbudilo, aby v této věci kladla další otázky, obrátila se tedy k Falešné Želvě a řekla: "A co jiného jste se učili?"

   Alice did not feel encouraged to ask any more questions about it, so she turned to the Mock Turtle, and said 'What else had you to learn?'

   "Nu - tak tu byla za prvé mysterie," odpověděla Falešná Želva, odpočítávajíc předměty na svých ploutvích, " - mysterie stará, střední a nová - a pak mořepis; - a pak různé druhy krášlení; učitelem krášlení byl starý úhořa ten přicházel jednou týdněa učil nás také lisování a natahování."

   'Well, there was Mystery,' the Mock Turtle replied, counting off the subjects on his flappers, '—Mystery, ancient and modern, with Seaography: then Drawling—the Drawling-master was an old conger-eel, that used to come once a week: HE taught us Drawling, Stretching, and Fainting in Coils.'

   "Jak jste to dělali?" řekla Alenka.

   'What was THAT like?' said Alice.

   "Mněje to těžko předvést," řekla Falešná Želva, "jsem na to příliš tuhá. A Gryfon k němu nechodil."

   'Well, I can't show it you myself,' the Mock Turtle said: 'I'm too stiff. And the Gryphon never learnt it.'

   "Neměl kdy," řekl Gryfon, "já bral klasické předměty. Učil nás starý červotoč."

   'Hadn't time,' said the Gryphon: 'I went to the Classics master, though. He was an old crab, HE was.'

   "K tomu já nechodila," řekla Falešná Želva s povzdechem; "říkali, že učí látaniněa brečtině."

   'I never went to him,' the Mock Turtle said with a sigh: 'he taught Laughing and Grief, they used to say.'

   "Ano, brečtině, brečtině," řekl Gryfon, a tu opět povzdechl on, a oběstvoření skryla tváře do pracek.

   'So he did, so he did,' said the Gryphon, sighing in his turn; and both creatures hid their faces in their paws.

   "A kolik hodin dennějste měli?" zeptala se Alenka, rychle měníc předmět hovoru.

   'And how many hours a day did you do lessons?' said Alice, in a hurry to change the subject.

   "Tak prvý den to bylo deset hodin," řekla Falešná Želva; "druhý den devět, a tak dále."

   'Ten hours the first day,' said the Mock Turtle: 'nine the next, and so on.'

   "Jaký podivný rozvrh!" zvolala Alenka.

   'What a curious plan!' exclaimed Alice.

   "Říká se jim hodiny," poznamenal Gryfon, "protože se s nimi na konec hodí."

   'That's the reason they're called lessons,' the Gryphon remarked: 'because they lessen from day to day.'

   Tato myšlenka byla pro Alenku tak nová, že se nad ní na chvíli zamyslila, než položila další otázku. "A to tedy jedenáctý den muselo být prázdno?"

   This was quite a new idea to Alice, and she thought it over a little before she made her next remark. 'Then the eleventh day must have been a holiday?'

   "Ovšemže bylo," řekla Falešná Želva.

   'Of course it was,' said the Mock Turtle.

   "A jak to potom bylo dvanáctého dne?" pokračovala Alenka zvědavě.

   'And how did you manage on the twelfth?' Alice went on eagerly.

   "Tak to už je dost o těch hodinách," přerušil je Gryfon rozhodným tónem; "povězte jí teď něco o hrách."

   'That's enough about lessons,' the Gryphon interrupted in a very decided tone: 'tell her something about the games now.'