ALENKA V ŘÍŠI DIVŮ

   "Nedovedete si ani pomyslit, jak jsem ráda, že vás zase vidím, staroušku," řekla Vévodkyně, strkajíc Alence přátelsky ruku pod paži a odcházejíc s ní.

   -¡No sabes lo contenta que estoy de volver a verte, querida mía! - dijo la Duquesa, mientras cogía a Alicia cariñosamente del brazo y se la llevaba a pasear con ella.

   Alenka byla velmi ráda, že ji nachází v tak dobré náladě, a pomyslila si, že to snad byl jen pepř, který ji činil tak sveřepou, když ji viděla v kuchyni.

   Alicia se alegró de encontrarla de tan buen humor, y pensó para sus adentros que quizá fuera sólo la pimienta lo que la tenía hecha una furia cuando se conocieron en la cocina.

   "Až já budu Vévodkyní," řekla si k sobě(ne však příliš nadějným tónem), "nedovolím ve své kuchyni vůbec žádný pepř. Polévka se docela dobře obejde bez něho -. Možná že je to vůbec pepř, který činí lidi tak štiplavými," pokračovala, velmi potěšena, že vynalezla nové pravidlo, " a ocet, jenž je činí kyselými - a heřmánek, jenž je činí hořkými - a - a cukr a takové věci, které činí děti sladkými. Kéž by to lidé jenom věděli, pak by nebyli na cukr tak skoupí, víte -"

   «Cuando yo sea Duquesa», se dijo (aunque no con demasiadas esperanzas de llegar a serlo), «no tendré ni una pizca de pimienta en mi cocina. La sopa está muy bien sin pimienta... A lo mejor es la pimienta lo que pone a la gente de mal humor», siguió pensando, muy contenta de haber hecho un nuevo descubrimiento, «y el vinagre lo que hace a las personas agrias... Y la manzanilla lo que las hace amargas... y... el regaliz y las golosinas lo que hace que los niños sean dulces. ¡Ojalá la gente lo supiera! Entonces no serían tan tacaños con los dulces...»

   Docela při tom zapomněla na Vévodkyni, a trochu se ulekla, když zaslechla její hlas poblíž svého ucha. "Vy o něčem přemýšlíte, má drahá, a pro přemýšlení zapomínáte na řeč. Nedovedu vám hned povědět, jaké z toho plyne mravní naučení, ale vzpomenu si za chvíli."

   Entretanto, Alicia casi se había olvidado de la Duquesa, y tuvo un pequeño sobresalto cuando oyó su voz muy cerca de su oído.

-Estás pensando en algo, querida, y eso hace que te olvides de hablar. No puedo decirte en este instante la moraleja de esto, pero la recordaré en seguida.

   "Možná že žádné," odvážilase Alenka podotknouti.

   -Quizá no tenga moraleja -se atrevió a observar Alicia.

   "Oh, oh - dítě, dítě!" řekla Vévodkyně. "Z každé věci plyne mravní naučení, jen když je dovedeme najít." A při těch slovech se přitiskla těsněji k Alence.

   -¡Calla, calla, criatura! -dijo la Duquesa-. Todo tiene una moraleja, sólo falta saber encontrarla.

   Alence se příliš nelíbilo mít ji tak blízko: za prvé, protože Vévodkyněbyla velmi ošklivá, a za druhé, poněvadž byla právětak vysoká, aby mohla opřít svou bradu o Alenčino rameno a byla to nepříjemněostrá brada. Nechtějíc však býti nezdvořilou, snášela to Alenka, jak nejlépe dovedla.

   Y se apretujó más estrechamente contra Alicia mientras hablaba. A Alicia no le gustaba mucho tenerla tan cerca: primero, porque la Duquesa era muy fea; y, segundo, porque tenía exactamente la estatura precisa para apoyar la barbilla en el hombro de Alicia, y era una barbilla puntiaguda de lo más desagradable. Sin embargo, como no le gustaba ser grosera, lo soportó lo mejor que pudo.

   "Hra se teďzdá pokračovati lépe," řekla.

   -La partida va ahora un poco mejor -dijo, en un intento de reanudar la conversación.

   "Tak jest," řekla Vévodkyně, "a z toho plyne mravní naučení - ,Oh, je to láska, je to láska, kterou se točí svět!` "

   -Así es -afirmó la Duquesa-, y la moraleja de esto es... «Oh, el amor, el amor. El amor hace girar el mundo.»

   "Kdosi nedávno řekl," zašeptala Alenka, "že se svět točí tím, že si každý hledí svého!``

   -Cierta persona dijo -rezongó Alicia- que el mundo giraría mejor si cada uno se ocupara de sus propios asuntos.

   "Nu ovšem - znamená to do jisté míry totéž," řekla Vévodkyně, zabořujíc svou ostrou bradu do Alenčina ramene, když dodávala, "az toho plyne mravní naučení-,Postarej se o smysl, a slova se už o sebe postarají.` "

   -Bueno, bueno. En el fondo viene a ser lo mismo -dijo la Duquesa, y hundió un poco más la puntiaguda barbilla en el hombro de Alicia al añadir-: Y la moraleja de esto es...

   "Jak ráda ve všem nachází mravní naučení!" pomyslila si Alenka.

   «¡Qué manía en buscarle a todo una moraleja!», pensó Alicia.

   "Jistěbyste ráda věděla, pročvám neovinu ruku kolem pasu," řekla Vévodkyněpo malé přestávce. "Důvod je ten, že nedůvěřuji povaze vašeho plameňáka. Mám to zkusit?"

   -Me parece que estás sorprendida de que no te pase el brazo por la cintura -dijo la Duquesa tras unos instantes de silencio-. La razón es que tengo mis dudas sobre el carácter de tu flamenco. ¿Quieres que intente el experimento?

   "Mohl by štípnout," odpověděla opatrněAlenka, nemajíc vůbec žádné chuti, aby se to zkusilo.

   -A lo mejor le da un picotazo -replicó prudentemente Alicia, que no tenía las menores ganas de que se intentara el experimento.

   "Máte pravdu," řekla Vévodkyně. "Plameňáci a hořčice štípou. A z toho plyne mravní naučení - ,Vrána k vráněsedá, jeden pták druhého hledá.` "

   -Es verdad -reconoció la Duquesa-. Los flamencos y la mostaza pican. Y la moraleja de esto es: «Pájaros de igual plumaje hacen buen maridaje».

   "Jenže hořčice není pták," poznamenala Alenka.

   -Sólo que la mostaza no es un pájaro -observó Alicia.

   "Správně, jako obvykle," řekla Vévodkyně. "Jak jasněse dovedete vyjadřovat!"

   -Tienes toda la razón -dijo la Duquesa-. ¡Con qué claridad planteas las cuestiones!

   "Je to - nerost, myslím," řekla Alenka.

   -Es un mineral, creo -dijo Alicia.

   "Ovšem že je to nerost," řekla Vévodkyně, která se zdála být ochotnasouhlasit se vším, co Alenka řekne; "nedaleko odsud je několik hořčičných dolů. A mravní naučení z toho plyne - ,Čím víc jde moje dolů, tím víc jde vaše nahoru.

   -Claro que lo es -asintió la Duquesa, que parecía dispuesta a estar de acuerdo con todo lo que decía Alicia-. Hay una gran mina de mostaza cerca de aquí. Y la moraleja de esto es...

   "Oh, užvím!" zvolala Alenka, která přeslechla poslední poznámku. "Je to rostlina. Nevypadá jako rostlina, ale je."

   -¡Ah, ya me acuerdo! -exclamó Alicia, que no había prestado atención a este último comentario-. Es un vegetal. No tiene aspecto de serlo, pero lo es.

   "Úplněs vámi souhlasím," řekla Vévodkyně; "a z toho plyne mravní naučení - ,Buď takovou, jakou by ses přála zdát` nebo, chcete-li, abych to řekla jednodušeji - ,Nikdy si nepředstavuj, že nejsi jinaká, než co by sejiným mohlo zdáti, že to, co jsi, či co jsi byla, nebo mohla býti, nebylo jinaké než to, Co jsi byla, by se jim bylo zdálo býti jinakým.` "

   -Enteramente de acuerdo -dijo la Duquesa-, y la moraleja de esto es: «Sé lo que quieres parecer» o, si quieres que lo diga de un modo más simple: «Nunca imagines ser diferente de lo que a los demás pudieras parecer o hubieses parecido ser si les hubiera parecido que no fueses lo que eres».

   "Tomu bych, myslím, rozuměla lépe," řekla Alenka velmi zdvořile, "kdybych to viděla napsáno. Ale obávám se, že vás nedovedu dost přesněsledovat, když to povídáte."

   -Me parece que esto lo entendería mejor -dijo Alicia amablemente si lo viera escrito, pero tal como usted lo dice no puedo seguir el hilo.

   "To není nic u srovnání s tím, co bych dovedla povědět, kdybych chtěla," řekla Vévodkyně, zřejměpotěšena.

   -¡Esto no es nada comparado con lo que yo podría decir si quisiera! -afirmó la Duquesa con orgullo.

   "Jen se, prosím, nenamáhejte říci něco ještědelšího," řekla Alenka.

   -¡Por favor, no se moleste en decirlo de una manera más larga! -Imploró Alicia.

   "Ó, nemluvte o námaze!" řekla Vévodkyně. "Dávám vám darem všechno, co jsem dosud řekla."

   -¡Oh, no hables de molestias! -dijo la Duquesa-. Te regalo con gusto todas las cosas que he dicho hasta este momento.

   "Laciný dar!" pomyslila si Alenka. "Jsem ráda, že se takové dary nedávají k svátku!" Ale neodvážila se to říci nahlas.

   «¡Vaya regalito!», pensó Alicia. «¡Menos mal que no existen regalos de cumpleaños de este tipo!» Pero no se atrevió a decirlo en voz alta.

   "Už opět přemýšlíme?" ptala se Vévodkyně, znovu. ji rýpnuvši bradou do ramene.

   -¿Otra vez pensativa? -preguntó la Duquesa, hundiendo un poco más la afilada barbilla en el hombro de Alicia.

   "Mám právo přemýšlet," řekla Alenka ostře, neboťuž začínala být trochu podrážděna.

   -Tengo derecho a pensar, ¿no? -replicó Alicia con acritud, porque empezaba a estar harta de la Duquesa.

   "Asi zrovna tolik práva," řekla Vévodkyně, "jako má vepřík lítat; a z toho plyne m --"

   -Exactamente el mismo derecho dijo la Duquesa- que el que tienen los cerdos a volar, y la mora...

   Ale zde, k Alenčinu velkému překvapení, Vévodkyni hlas selhal, zrovna na začátku jejích oblíbených slov "mravní naučení", a ruka, kterou byla do Alenky zavěšena, se začala třást. Alenka pozvedla oči, a tu před nimi stála Královna, ruce založeny, zamračena jako velká bouřka.

   Pero en este punto, con gran sorpresa de Alicia, la voz de la Duquesa se perdió en un susurro, precisamente en medio de su palabra favorita, «moraleja», y el brazo con que tenía cogida a Alicia empezó a temblar. Alicia levantó los ojos, y vio que la Reina estaba delante de ellas, con los brazos cruzados y el ceño tempestuoso.

   "Krásný den, Vaše Veličenstvo," začala Vévodkynětichým slabým hlasem.

   -¡Hermoso día, Majestad! -empezó a decir la Duquesa en voz baja y temblorosa.

   "Chci vás upřímněvarovat," vykřikla Královna a dupla při tom nohou o zem; "buďodtud zmizíte vy, nebo vaše hlava a to asi o vteřinu dříve než hned! Tak si vyberte!"

   -Ahora vamos a dejar las cosas bien claras rugió la Reina, dando una patada en el suelo mientras hablaba-: ¡O tú o tu cabeza tenéis que desaparecer del mapa! ¡Y en menos que canta un gallo! ¡Elige!

   Vévodkyněsi vybrala a v okamžiku byla ta tam.

   La Duquesa eligió, y desapareció a toda prisa.

   "Pokračujme ve hře," řekla Královna k Alence. Alenka byla příliš ustrašena, než aby něco řekla, a zvolna ji následovala na hřiště.

   -Y ahora volvamos al juego -le dijo la Reina a Alicia.

Alicia estaba demasiado asustada para decir esta boca es mía, pero siguió dócilmente a la Reina hacia el campo de croquet.

   Ostatní hosté využili Královniny nepřítomnosti a odpočívali ve stínu; ihned však, jak ji spatřili, spěchali ke hře, provázeni Královninou poznámkou, že odklad jen jediného okamžiku je bude státi život.

   Los otros invitados habían aprovechado la ausencia de la Reina, y se habían tumbado a la sombra, pero, en cuanto la vieron, se apresuraron a volver al juego, mientras la Reina se limitaba a señalar que un segundo de retraso les costaría la vida.

   Po celý čas, co hráli, Královna ani na okamžik neustala v hádce s ostatními hráči a ve výkřicích "Tomu hlavu dolů!" nebo "Té hlavu dolůi" Ti, které takto odsoudila, byli zatčeni vojáky, kteří ovšem, aby se vězněmohli ujmout, museli přestat býti brankami, takže za nějaké půl hodiny tu nebylo žádných branek, a všichni hráči mimo Krále, Královnu a Alenku byli ve vazběpod rozsudkem smrti.

   Todo el tiempo que estuvieron jugando, la Reina no dejó de pelearse con los otros jugadores, ni dejó de gritar «¡Que le corten a éste la cabeza!» o «¡Que le corten a ésta la cabeza!» Aquellos a los que condenaba eran puestos bajo la vigilancia de soldados, que naturalmente tenían que dejar de hacer de aros, de modo que al cabo de una media hora no quedaba ni un solo aro, y todos los jugadores, excepto el Rey, la Reina y Alicia, estaban arrestados y bajo sentencia de muerte.

   Tu ustala i Královna, celá udýchaná, a řekla Alence: "Viděla jste už Falešnou Želvu?"

   Entonces la Reina abandonó la partida, casi sin aliento, y le preguntó a Alicia:

-¿Has visto ya a la Falsa Tortuga?

   "Neviděla," řekla Alenka; "a ani nevím, co to je - Falešná Želva."

   -No -dijo Alicia-. Ni siquiera sé lo que es una Falsa Tortuga.

   "To je to, z čeho se dělá falešná želví polévka," řekla Královna.

   -¿Nunca has comido sopa de tortuga? -preguntó la Reina-. Pues hay otra sopa que parece de tortuga pero no es de auténtica tortuga. La Falsa Tortuga sirve para hacer esta sopa.

   "Nikdy jsem ji neviděla ani o ní neslyšela," řekla Alenka.

   -Nunca he visto ninguna, ni he oído hablar de ella -dijo Alicia.

   "Pojďte za mnou," pravila Královna, "a ona vám poví příběh svého života."

   -¡Andando, pues! -ordenó la Reina-. Y la Falsa Tortuga te contará su historia.

   Když spolu odcházely, zaslechla Alenka, jak Král praví tiše celé společnosti: "Všichni jste dostali milost." "Nu, takhle je to dobré!" řekla si Alenka k sobě, neboťse cítila velice nešťastnou nad množstvím poprav, které Královna nařídila.

   Mientras se alejaban juntas, Alicia oyó que el Rey decía en voz baja a todo el grupo: «Quedáis todos perdonados.» «¡Vaya, eso sí que está bien!», se dijo Alicia, que se sentía muy inquieta por el gran número de ejecuciones que la Reina había ordenado.

   Velmi brzy došly k podivnému stvoření, jež leželo a spalo na slunci; mělo lví tělo, ale hlavu a křídla orlí - a podle toho Alenka poznala, že před sebou má velkého Gryfona neboli Noha, kterého znala z bájí. (Nevíte-li jak vyhlíží Noh, podívejte se na obrázek.) "Vzhůru, lenochu !" řekla Královna, "a doveďtuto mladou dámu k Falešné Želvě, která jí poví svou historii. Já se musím vrátit a dohlédnout na nějaké ty popravy, které jsem nařídila," a odešla, zanechavši Alenku samotnu s Gryfonem. Alence se valněnelíbil vzhled tohoto stvoření, ale pomyslila si, že to bude celkem stejněbezpečné zůstat s ním, jako kdyby šla za onou nelidskou Královnou; a tak vyčkala.

   Al poco rato llegaron junto a un Grifo, que yacía profundamente dormido al sol.

-¡Arriba, perezoso! -ordenó la Reina-. Y acompaña a esta señorita a ver a la Falsa Tortuga y a que oiga su historia. Yo tengo que volver para vigilar unas cuantas ejecuciones que he ordenado.

Y se alejó de allí, dejando a Alicia sola con el Grifo. A Alicia no le gustaba nada el aspecto de aquel bicho, pero pensó que, a fin de cuentas, quizás estuviera más segura si se quedaba con él que si volvía atrás con el basilisco de la Reina. Así pues, esperó.

   Gryfon se posadil a protíral si oči; potom se díval za Královnou, až byla z dohledu, a nato se pro sebe zasmál. "Jak je to směšné!" řekl napůl k soběa napůl k Alence.

   El Grifo se incorporó y se frotó los ojos; después estuvo mirando a la Reina hasta que se perdió de vista; después soltó una carcajada burlona.

-¡Tiene gracia! -dijo el Grifo, medio para sí, medio dirigiéndose a Alicia.

   "Co je směšné?" řekla Alenka.

   -¿Qué es lo que tiene gracia? -preguntó Alicia.

   "Nu ona," řekl Gryfon. "Je to všechno jen její fantazie; oni, víte, nikdynikoho nepopraví. Pojďte za mnou!"

   -Ella -contestó el Grifo. Todo son fantasías suyas. Nunca ejecutan a nadie, sabes. ¡Vamos!

   "Každý tu říká ,pojďte za mnou!` " pomyslila si Alenka, kráčejíc zvolna za ním; "co jsem na světě, nikdo se mi nikdy tolik nenaporoučel, nikdy!"

   «Aquí todo el mundo da órdenes», pensó Alicia, mientras lo seguía con desgana.

«¡No había recibido tantas órdenes en toda mi vida! ¡Jamás!»

   Nešli dlouho, když v dálce uviděli Falešnou Želvu, sedící smutněa osaměle na malém výstupku skal, a když přišli blíže, slyšela ji Alenka vzdychat, jako by jí mělo srdce puknout. Přišlo jí Želvy hluboce líto. "Co ji rmoutí?" otázala se Gryfona, a Gryfon odpověděl skoro týmiž slovy jako předtím. "Je to všechno jen její fantazie: nic ji nermoutí, víte. Pojďte za mnou!"

   No habían andado mucho cuando vieron a la Falsa Tortuga a lo lejos, sentada triste y solitaria sobre una roca, y, al acercarse, Alicia pudo oír que suspiraba como si se le partiera el corazón. Le dio mucha pena.

-¿Qué desgracia le ha ocurrido? -preguntó al Grifo.

Y el Grifo contestó, casi con las mismas palabras de antes:

-Todo son fantasías suyas. No le ha ocurrido ninguna desgracia, sabes. ¡Vamos!

   Došli tedy k Falešné Želvě, která se na něpodívala velkýma očima plnýma slz, ale neřekla nic.

   Así pues, llegaron junto a la Falsa Tortuga, que los miró con sus grandes ojos llenos de lágrimas, pero no dijo nada.

   "Tuhleta mladá dáma," řekl Gryfon, "by si tedy jako přála slyšet vaši historii - tož tak."

   -Aquí esta señorita -explicó el Grifo- quiere conocer tu historia.

   "Budu jí ji vyprávět," promluvila Falešná Želva hlubokým dutým hlasem. "Sedněte si oba a ani nehlesněte, dokud neskončím."

   -Voy a contársela -dijo la Falsa Tortuga en voz grave y quejumbrosa-. Sentaos los dos, y no digáis ni una sola palabra hasta que yo haya terminado.

   Oba si tedy usedli a po několik okamžikůnikdo nepromluvil slova. Alenka si pro sebe pomyslila: "To nevím, jak se kdy může dostat ke konci, jestliže vůbec nezačne." Ale čekala trpělivě.

   Se sentaron pues, y durante unos minutos nadie habló. Alicia se dijo para sus adentros: «No entiendo cómo va a poder terminar su historia, si no se decide a empezarla». Pero esperó pacientemente.

   "Jednou," řekla konečněFalešná Želva s hlubokým povzdechem, "jsem byla skutečnou Želvou."

   -Hubo un tiempo -dijo por fin la Falsa Tortuga, con un profundo suspiro- en que yo era una tortuga de verdad.

   Po těch slovech následovalo dlouhé mlčení, přerušované jenom občasným výkřikem "Hjkkrrh!", který ze sebe vyrážel Gryfon, a neustálým, úpěnlivým lkaním Falešné Želvy. Alenka by byla málem vstala a řekla: "Děkuji vám, milostivá paní, za vaše zajímavé vyprávění," nemohla se však zbavit dojmu, že ještěněco musí přijít, tak seděla tiše a neříkala nic.

   Estas palabras fueron seguidas por un silencio muy largo, roto sólo por uno que otro graznido del Grifo y por los constantes sollozos de la Falsa Tortuga. Alicia estaba a punto de levantarse y de decir: «Muchas gracias, señora, por su interesante historia», pero no podía dejar de pensar que tenía forzosamente que seguir algo más, conque siguió sentada y no dijo nada.

   "Když jsme byly malé," ujala se konečněFalešná Želva znovu řeči, poněkud klidněji, ačještětu a tam zavzdychla, "chodily jsme do podmořní školy."

   -Cuando éramos pequeñas -siguió por fin la Falsa Tortuga, un poco más tranquila, pero sin poder todavía contener algún sollozo-, íbamos a la escuela del mar. El maestro era una vieja tortuga a la que llamábamos Galápago.

   "Pročpodmořní - říká se podmořská," řekla Alenka.

   -¿Por qué lo llamaban Galápago, si no era un galápago? -preguntó Alicia.

   "Může se říkat podmořní, když se může říkat námořní," řekla Falešná Želva hněvivě; "vy jste opravdu velmi tupá!"

   -Lo llamábamos Galápago porque siempre estaba diciendo que tenía a «gala» enseñar en una escuela de «pago» -explicó la Falsa Tortuga de mal humor-. ¡Realmente eres una niña bastante tonta!

   "Měla byste se stydět, že nepochopíte takové jednoduché věci," dodal Gryfon; a oba seděli mlčky a hleděli na ubohou Alenku, která by se byla nejraději do zeměpropadla. Konečně řekl Gryfon Falešné Želvě: "Tak jen dál, starý brachu! Nespotřebuj na to celý den!" A Falešná Želva pokračovala těmito slovy:

   -Tendrías que avergonzarte de ti misma por preguntar cosas tan evidentes -añadió el Grifo.

Y el Grifo y la Falsa Tortuga permanecieron sentados en silencio, mirando a la pobre Alicia, que hubiera querido que se la tragara la tierra. Por fin el Grifo le dijo a la Falsa Tortuga:

-Sigue con tu historia, querida. ¡No vamos a pasarnos el día en esto!

   "Ano, chodily jsme do školy pod mořem, ačse vám to nechce věřit - -"

   Y la Falsa Tortuga siguió con estas palabras:

-Sí, íbamos a la escuela del mar, aunque tú no lo creas...

   "Nikdy jsem neřekla, že se mi to nechce věřit!" přerušila ji Alenka.

   -¡Yo nunca dije que no lo creyera! -la interrumpió Alicia.

   "Řekla," pravila Falešná Želva."

   -Sí lo hiciste -dijo la Falsa Tortuga.

   A mlčte!" dodal Gryfon, dříve než Alenka mohla opět ústa otevřít. Falešná Želva pokračovala:

   -¡Cállate esa boca! -añadió el Grifo, antes de que Alicia pudiera volver a hablar.

   "Dostalo se nám toho nejlepšího vzdělání - ba chodily jsme do školy každý den --"

   La Falsa Tortuga siguió:

-Recibíamos una educación perfecta... En realidad, íbamos a la escuela todos los días...

   "Já jsem také chodila do školy denně," řekla Alenka, "a moje sestra byla v pensionátě. Tak nemusíte být tak příliš pyšná."

   -También yo voy a la escuela todos los días -dijo Alicia-. No hay motivo para presumir tanto.

   "A byly tam také mimořádné předměty?" otázala se Falešná Želva poněkud úzkostlivě.

   -¿Una escuela con clases especiales? -preguntó la Falsa Tortuga con cierta ansiedad.

   "Ano," řekla Alena, "franština a klavír."

   -Sí -contestó Alicia. Tenemos clases especiales de francés y de música.

   "A prádlo?" řekla Falešná Želva.

   -¿Y lavado? -preguntó la Falsa Tortuga.

   "Zajisté že ne," řekla Alenka s nevolí.

   -¡Claro que no! -protestó Alicia indignada.

   "Ah! - to nemohl být žádný dobrý pensionát," řekla Falešná Želva .se značným ulehčením. "To v našem jsem měly na konci školního účtu: ,franština, klavír a - prádlo - mimořádně`."

   -¡Ah! En tal caso no vas en realidad a una buena escuela -dijo la Falsa Tortuga en tono de alivio-. En nuestra escuela había clases especiales de francés, música y lavado.

   "Toho jste mnoho nemohly potřebovat," řekla Alenka, "když jste žily na dněmořském."

   -No han debido servirle de gran cosa -observó Alicia-, viviendo en el fondo del mar.

   "Já si to také nemohla dovolit brát," řekla Falešná Želva s povzdechem; "já měla jen povinné předměty."

   -Yo no tuve ocasión de aprender -dijo la Falsa Tortuga con un suspiro-. Sólo asistí a las clases normales.

   "A které předměty byly povinné?" otázala se Alenka.

   -¿Y cuales eran esos? -preguntó Alicia interesada.

   "Nu, v první řaděovšem čpění a spaní," odpověděla Falešná Želva; "a pak různé druhy počtů, jako trojčení, čtveračení, zlomeniny a podobné. Ve vyšších třídách tomu říkali ,motyka`."

   -Nos enseñaban a beber y a escupir, naturalmente. Y luego, las diversas materias de la aritmética: a saber, fumar, reptar, deificar y sobre todo la dimisión.

   "Proč,motyka`?" odvážila se Alenka otázky.

   -Jamás oí hablar de deificar -respondió Alicia.

   Gryfon zvedl oběruce v údivu. "Co! Ani to nechápete?" zvolal. "Doufám, že víte, co se dělá s motykou?"

   El Grifo se alzó sobre dos patas, muy asombrado:

-¡Cómo! ¿Nunca aprendiste a deificar? Por lo menos sabrás lo que significa "embellecer".

   "Ano," řekla Alenka. "Kope."

   -Pues... eso sí, quiere decir hacer algo más bello de lo que es.

   "No tak," pokračoval Gryfon; "a jestliže potom nevíte, pročse těm vyšším počtům říká motyka, pak musíte být úplný blbeček."

   -Pues -respondió el Grifo triunfalmente-, si no sabes ahora lo que quiere decir deificar es que estás completamente tonta.

   Alenku to nepovzbudilo, aby v této věci kladla další otázky, obrátila se tedy k Falešné Želvě a řekla: "A co jiného jste se učili?"

   Con lo cual cerró la boca a Alicia, la que ya no se atrevió a seguir preguntando lo que significaban las cosas. Dijo a la Falsa Tortuga:

-¿Qué otras cosas aprendías allí?

   "Nu - tak tu byla za prvé mysterie," odpověděla Falešná Želva, odpočítávajíc předměty na svých ploutvích, " - mysterie stará, střední a nová - a pak mořepis; - a pak různé druhy krášlení; učitelem krášlení byl starý úhořa ten přicházel jednou týdněa učil nás také lisování a natahování."

   -Pues aprendía Histeria, histeria antigua y moderna. También Mareografía, y dibujo. El profesor era un congrio que venía a darnos clase una vez por semana y que nos enseñó eso, más otras cosas, como la tintura al bóleo.

   "Jak jste to dělali?" řekla Alenka.

   -¿Y eso qué es? -preguntó Alicia.

   "Mněje to těžko předvést," řekla Falešná Želva, "jsem na to příliš tuhá. A Gryfon k němu nechodil."

   -No puedo hacerte una demostración, ya que ahora estoy muy baja de forma -respondió la Falsa Tortuga. Y el Grifo, como él mismo podrá decirte, nunca aprendió a tintar al bóleo.

   "Neměl kdy," řekl Gryfon, "já bral klasické předměty. Učil nás starý červotoč."

   -Nunca tuve tiempo suficiente -se excusó el Grifo. -Pero sí que iba a las clases de Letras. Y teníamos un maestro que era un gran maestro, un viejo cangrejo.

   "K tomu já nechodila," řekla Falešná Želva s povzdechem; "říkali, že učí látaniněa brečtině."

   -Nunca fui a sus clases -dijo la Falsa Tortuga lloriqueando-, dicen que enseñaba patín y riego.

   "Ano, brečtině, brečtině," řekl Gryfon, a tu opět povzdechl on, a oběstvoření skryla tváře do pracek.

   -Sí, sí que lo hacía -respondió el Grifo. Y las dos se taparon la cabeza con las patas, muy soliviantadas.

   "A kolik hodin dennějste měli?" zeptala se Alenka, rychle měníc předmět hovoru.

   -¿Cuantas horas al día duraban esas lecciones? -preguntó Alicia interesada, aunque no lograba entender mucho qué eran aquellas asignaturas tan raras, o si es que no sabían pronunciar. Tintura al bóleo debería ser pintura al óleo, y patín y riego serían latín y griego, pero lo que es las otras, se le escapaban.

   "Tak prvý den to bylo deset hodin," řekla Falešná Želva; "druhý den devět, a tak dále."

   -Teníamos diez horas al día el primer día. Luego, el segundo día, nueve y así sucesivamente.

   "Jaký podivný rozvrh!" zvolala Alenka.

   -Pues me resulta un horario muy extraño -observó la niña.

   "Říká se jim hodiny," poznamenal Gryfon, "protože se s nimi na konec hodí."

   -Por eso se llamaban cursos, no entiendes nada. Se llamaban cursos porque se acortaban de día en día.

   Tato myšlenka byla pro Alenku tak nová, že se nad ní na chvíli zamyslila, než položila další otázku. "A to tedy jedenáctý den muselo být prázdno?"

   Eso resultaba nuevo para Alicia y antes de hacer una nueva pregunta le dio unas cuantas vueltas al asunto.

Por fin preguntó:

-Entonces, el día once, sería fiesta, claro.

   "Ovšemže bylo," řekla Falešná Želva.

   -Naturalmente que sí -respondió la Falsa Tortuga.

   "A jak to potom bylo dvanáctého dne?" pokračovala Alenka zvědavě.

   -¿Y el doceavo?

   "Tak to už je dost o těch hodinách," přerušil je Gryfon rozhodným tónem; "povězte jí teď něco o hrách."

   -Basta de cursos ya -ordenó el Grifo autoritariamente. –Cuéntale ahora algo sobre los juegos.