ALENKA V ŘÍŠI DIVŮ

   Když přiběhli, seděli Srdcový Král a Královna na svém trůněa kolem nich byl shromážděn velký zástup všelikých drobných ptákůa zvířat, zároveňs celou hrou karet; před nimi stál v okovech Srdcový Kluk a po každé jeho straněvoják jako stráž; a poblíže Krále stál Bílý Králík, drže v jedné ruce trubku a v druhé svitek pergamenu. Uprostřed soudní síněbyl stůl a na něm velká mísa s koláči: vypadaly tak pěkně, že se Alence sbíhaly sliny při pouhém podívání. - "Kéž by už to líčení bylo u konce," pomyslila si, "a podávaly se zákusky." Jelikož se však nezdálo, že k tomu tak brzo dojde, začala se poohlížet kolem sebe, aby jí lépe ušel čas.

   Arrivati, videro il Re e la Regina di cuori seduti in trono, circondati da una gran folla di uccellini, di bestioline e da tutto il mazzo di carte: il Fante stava davanti, incatenato, con un soldato da un lato e l’altro: accanto al Re stava il Coniglio bianco con una tromba nella destra e un rotolo di pergamena nella sinistra. Nel mezzo della corte c’era un tavolo, con un gran piatto di torte d’apparenza così squisita che ad Alice venne l’acquolina in bocca. "Vorrei che si finisse presto il processo, — pensò Alice, — e che si servissero le torte!" Ma nessuno si muoveva intanto, ed ella cominciò a guardare intorno per ammazzare il tempo.

   Alenka nikdy předtím nebyla u soudu, četla však o něm v knihách a byla velmi potěšena, když shledala, že zná jména skoro všeho, co tam bylo. "Tohle je soudce," řekla k sobě, "neboť má velkou paruku."

   Alice non aveva mai visto un tribunale, ma ne aveva letto qualche cosa nei libri, e fu lieta di riconoscere tutti quelli che vedeva. "Quello è il giudice, — disse fra sè, — perchè porta quel gran parruccone.

   Soudcem, mimochodem řečeno, byl Král: a jelikož měl korunu posazenu na své soudcovské paruce (chcete-li viděti, jak to vypadalo, podívejte se na první obrázek v knížce), nevypadal vůbec, jako by mu bylo příliš volno, a jistěto nevypadalo pěkně.

   "A toto budou lavice pro porotu," pomyslila si Alenka, "a támhle těch dvanáct stvoření - (musela, vidíte, říci stvoření, protože některá z nich byla zvířátka a někteří ptáci) - to jsou asi poroti." Toto poslední slovo si opakovala pro sebe dvakrát nebo třikrát s jistou hrdostí, neboťsi myslila, a to docela správně, že velmi málo děvčátek jejího věku by vědělo, co to slovo znamená. Nicméně, kdyby byla řekla "porotci", bylo by to úplněstačilo.

   — E quello è il banco dei giurati, — osservò Alice, — e quelle dodici creature, — doveva dire "creature", perchè alcune erano quadrupedi, ed altre uccelli, — sono sicuramente i giurati." E ripetè queste parole due o tre volte, superba della sua scienza, perchè giustamente si diceva che pochissime ragazze dell’età sua sapevano tanto.

   Dvanáct "porotů" velmi čile psalo na tabulkách. "Co to všichni dělají?" tázala se Alenka šeptem Gryfona. "Nemohou si jistěmít co zapisovat, když se líčení ještě nezačalo."

   I dodici giurati erano affaccendati a scrivere su delle lavagne. — Che fanno? — bisbigliò Alice nell’orecchio del Grifone. — Non possono aver nulla da scrivere se il processo non è ancora cominciato.

   "Zapisují si svá jména," odpověděl Gryfon šeptem; "mají strach, aby je nezapomněli, než se přelíčení skončí."

   — Scrivono i loro nomi, — bisbigliò il Grifone; — temono di dimenticarseli prima della fine del processo.

   "Ti jsou ale hloupí!" začala Alenka nahlas rozhorleně, ale rychle zarazila, neboťBílý Králík zavolal: "Ticho v soudní síni!" a Král sinasadil brýle a rozhlížel se úzkostlivěkolem, aby viděl, kdo to mluví.

   — Che stupidi! — esclamò Alice sprezzante, ma tacque subito, perchè il Coniglio bianco, esclamò: — Silenzio in corte! — e il Re inforcò gli occhiali, mettendosi a guardare ansiosamente da ogni lato per scoprire i disturbatori.

   Alenka mohla viděti, docela jako by se jim dívala přes rameno, jak si všichni porotci psali na tabulky: "Ti jsou ale hloupí!" a mohla i zpozorovat, že jeden z porotcůnevěděl, má-li napsat hloupí s tvrdým nebo s měkkým i a musel se zeptat souseda. "Ti budou mít na svých tabulkách pěkný zmatek, než bude líčení u konce!" pomyslila si Alenka.

   Alice vedeva bene, come se fosse loro addosso, che scrivevano "stupidi", sulle lavagne: osservò altresì che uno di loro non sapeva sillabare "stupidi", e domandava al vicino come si scrivesse. "Le lavagne saranno tutte uno scarabocchio prima della fine del processo!" pensò Alice.

   Jeden z porotcůměl kamínek, který skřípal. To ovšem Alenka nemohla snést, obešla tedy soudní síň, stoupla si za něj a brzy našla příležitost, aby mu kamínek vzala. Provedla to tak rychle, že ubohý porotce (byl to náš známý Vaněk, ještěrka) nemohl nikterak pochopit, co se s kamínkem stalo; když ho tedy byl chvíli marněhledal, musil psáti prstem po celý ten den, a to mu bylo velmi málo platno, jelikož to nezanechávalo na tabulce nijaké stopy.

   Un giurato aveva una matita che strideva. Alice non potendo resistervi, girò intorno al tribunale, gli giunse alle spalle e gliela strappò di sorpresa. Lo fece con tanta rapidità che il povero giurato (era Guglielmo, la lucertola) non seppe più che fosse successo della matita. Dopo aver girato qua e là per ritrovarla, fu costretto a scrivere col dito tutto il resto della giornata. Ma a che pro, se il dito non lasciava traccia sulla lavagna?

   "Hlasateli, přečti obžalobu!" řekl Král.

   — Usciere! leggete l’atto d’accusa, — disse il Re.

   Na toto vyzvání Bílý Králíkzatroubil na svou trubku, pak rozvinul pergamenový svitek a četl následující verše, v nichž Alenka s údivem poznala říkanku, kterou slýchávala, když byla malá:

   Allora il Coniglio diè tre squilli di tromba, poi spiegò il rotolo della pergamena, e lesse così:

"Srdcová Královna napekla koláčů
 to v krásný letní den,
 Srdcový Kluk jí je ukradl z pekáčů
 a utek s nimi ven."

"La Regina di cuori
 fece le torte in tutto un dì d’estate:
 Tristo, il Fante di cuori
 di nascosto le torte ha trafugate!"

   "Uvažujte o svém výroku!" řekl Král k porotě.

   — Ponderate il vostro verdetto! — disse il Re ai giurati.

   "Ještěne, ještěne!" přerušil ho spěšněKrálík. "Je třeba dříve projednat mnoho jiných věcí."

   — Non ancora, non ancora ! — interruppe vivamente il Coniglio. — Vi son molte cose da fare prima!

   "Zavolejte prvního svědka!" řekl Král. Bílý Králík třikrát zatroubil na trubku a zavolal: "První svědek!"

   — Chiamate il primo testimone, — disse il Re; e il Coniglio bianco diè tre squilli di tromba, e chiamò: — Il primo testimone!

   První svědek byl Kloboučník. Přišel, drže v jedné ruce šálek čaje a v druhé krajíc chleba s máslem. "Prosím za odpuštění, Vaše Veličenstvo," začal, "že přináším tyto věci s sebou, ale neměl jsem ještědopito svoje thé, když jsem byl obeslán."

    Král pohlédl přísněna Kloboučníka, jenž se zarazil, a domnívaje se asi, že se dopustil přečinu, když řekl "thé" místo "čaj", honem se opravil: "Totiž - neměl jsem ještědopitý čaj."

   Il testimone era il Cappellaio. S’avanzò con una tazza di tè in una mano, una fetta di pane imburrato nell’altra. — Domando perdono alla maestà vostra, disse, — se vengo con le mani impedite; ma non avevo ancora finito di prendere il tè quando sono stato chiamato.

   "To už jste měl mít," řekl Král, "kdy jste začal?"

   — Avreste dovuto finire, — rispose il Re. Quando avete cominciato a prenderlo?

   Kloboučník se ohlédl na Zajíce Březňáka, jenž ho následoval do soudní síně, veda se pod paží s Plchem. "To bylo, myslím, čtrnáctého března," řekl.

   Il Cappellaio guardò la Lepre di Marzo che lo aveva seguito in corte, a braccetto col Ghiro. — Credo che fosse il quattordici di marzo, — disse il Cappellaio.

   "Patnáctého," řekl Zajíc Březňák.

   — Il quindici, — esclamò la Lepre di Marzo.

   "Šestnáctého," řekl Sedmi.spáč.

   — Il sedici, — soggiunse il Ghiro.

   "Zapište si to," řekl Král porotcům, a porota horlivězačala zapisovat všechna tři data na své tabulce, pak je sečetla a přeměnila na hodiny a minuty.

   — Scrivete questo, — disse il Re ai giurati. E i giurati si misero a scrivere prontamente sulle lavagne, e poi sommarono i giorni riducendoli a lire e centesimi.

   "Sundejte svůj klobouk," řekl Král Kloboučníkovi.

   — Cavatevi il cappello, — disse il Re al Cappellaio.

   "Není můj," řekl Kloboučník.

   — Non è mio, — rispose il Cappellaio.

   "Ukradený!" zvolal Král, obraceje se k porotě, která okamžitězaznamenala tuto skutečnost.

   — È rubato allora! — esclamò il Re volgendosi ai giurati, i quali subito annotarono il fatto.

   "Já nemám svého klobouku," dodal Kloboučník jako vysvětlení, "já je mám jenom na prodej, jsem Kloboučník."

   — Li tengo per venderli, — soggiunse il Cappellaio per spiegare la cosa: — Non ne ho di miei. Sono cappellaio.

   Tu si Královna nasadila brýle a začala se tak upřenědívat na Kloboučníka, že zbledl a začal se třást.

   La Regina inforcò gli occhiali, e cominciò a fissare il Cappellaio, che diventò pallido dallo spavento.

   "Vydejte své svědectví a netřeste se mi tady, nebo vás dám na místěpopravit," řekl Král.

   — Narraci quello che sai, — disse il Re, — e non aver paura... ti farò decapitare immediatamente.

   Tato slova se nezdála dodávati svědku srdce; přešlapoval z nohy na nohu, dívaje se ustrašeněna Královnu, a ve svém zmatku ukousl kussvého šálku místo krajíce chleba.

   Queste parole non incoraggiarono il testimone, che non si reggeva più in piedi. Guardava angosciosamente la Regina, e nella confusione addentò la tazza invece del pane imburrato.

   V tom okamžiku pronikl Alenku zvláštní pocit, který si hodnou chvíli nedovedla vysvětlit, až konečněpřišla na to, že opět začíná růsti; napadlo jí nejprve, že bude muset vstát a opustit soudní síň, po chvíli přemýšlení však se rozhodla zůstati, kde je, pokud pro ni bude místo.

   Proprio in quel momento, Alice provò una strana sensazione, che la sorprese molto finchè non se ne diede ragione: cominciava a crescere di nuovo; pensò di lasciare il tribunale, ma poi riflettendoci meglio volle rimanere finchè per lei ci fosse spazio.

   "Nemusila byste se tolik tlačit," řekl Sedmispáč, který seděl vedle ní. "Sotva mohu dýchat."

   — Perchè mi urti così? — disse il Ghiro che le sedeva da presso. — Mi manca il respiro.

   "Nemohu si pomoci," řekla Alenka velmi pokorně, "rostu."

   — Che ci posso fare? — disse affabilmente Alice. — Sto crescendo.

   "Nemáte práva růsti zde," řekl Sedmispáč.

   — Tu non hai diritto di crescere qui, — urlò il Ghiro.

   "Nemluvte nesmysly," řekla Alenka směleji, "víte, že rostete také."

   — Non dire delle sciocchezze, — gridò Alice, — anche tu cresci.

   "Ano, ale já rostu rozumnou rychlostí," odpověděl Sedmispáč, "a ne tímhle úplněsměšným způsobem." A vstal velmi nevrle a přešel na druhou stranu soudní síně.

   — Sì, ma io cresco a un passo ragionevole, soggiunse il Ghiro, — e non in quella maniera ridicola. — E brontolando si levò e andò a mettersi dall’altro lato.

   Po celou tu dobu nepřestala Královna upřeněhledět na Kloboučníka, a právěkdyž Plch procházel soudní síní, řekla jednomu ze soudních zřízenců: "Přineste mi seznam zpěvákůz minulého koncertu!" Načež se ubohý Kloboučník začal tak třásti, že si z nohou setřásl oba střevíce.

   Intanto la Regina non aveva mai distolto lo sguardo dal Cappellaio e mentre il Ghiro attraversava la sala del tribunale, disse a un usciere: - Dammi la lista dei cantanti dell’ultimo concerto! A quest’ordine il Cappellaio si mise a tremare così che le scarpe gli sfuggirono dai piedi.

   "Vydejte své svědectví," opakoval Král hněvivě, "a netřeste se tak, nebo vás dám popravit, aťjste nervózní nebo ne."

   — Narraci quello che sai, — ripetè adirato il Re, — o ti farò tagliare la testa, abbi o no paura.

   "Jsem ubohý člověk, Vaše Veličenstvo," začal Kloboučník chvějícím se hlasem, " a sotva jsem začal svačit - není to déle než týden nebo tak - a co chleba s máslem, když jich tak ubývá - a toho třesení - totiž toho thé – "

   — Maestà: sono un povero disgraziato, — cominciò il Cappellaio con voce tremante, — e ho appena cominciato a prendere il tè... non è ancora una settimana... e in quanto al pane col burro che si assottiglia... e il tremolio del tè.

   "Co bylo s třesením?" otázal se Král.

   — Che tremolio? — esclamò il re.

   "Totiž začalo se to s thé," odpověděl Kloboučník.

   — Il tremolio cominciò col tè, — rispose il Cappellaio.

   "Ovšemže se třesení začíná s T!" řekl Král ostře. "Máte mne za hlupce? - Pokračujte!"

   — Sicuro che "tremolio" comincia con un T! — disse vivamente il Re. — M’hai preso per un allocco? Continua.

   "Jsem ubohý člověk," pokračoval Kloboučník, "a většina věcí se potom třásla - jenom Březňák řekl - - "

   — Sono un povero disgraziato, — continuò il Cappellaio, — e dopo il tè tremavamo tutti... solo la Lepre di Marzo disse...

   "Neřekl!" přerušil ho Březňák s velikým spěchem.

   — Non dissi niente! — interruppe in fretta la Lepre di Marzo.

   "Řekl!" opakoval Kloboučník.

   — Sì che lo dicesti! — disse il Cappellaio.

   "Já to popírám!" řekl Březňák.

   — Lo nego! — replicò la Lepre di Marzo.

   "On to popírá," řekl Král, "tak to vynechte."

   — Lo nega, — disse il Re: — ebbene, lascia andare.

   "Nu, tedy - aspoň- v každém případěSedmispáč řekl -" pokračoval Kloboučník, ohlížeje se úzkostlivěna Plcha, zdali to také popře; ale Plch nepopíral nic, neboťtvrděspal.

   — Bene, a ogni modo il Ghiro disse... E il Cappellaio guardò il Ghiro per vedere se anche lui volesse dargli una smentita: ma quegli, profondamente addormentato, non negava nulla.

   "A potom," pokračoval Kloboučník, "jsem si znovu ukrojil chleba a namazal ho máslem - -"

   — Dopo di ciò, — continuò il Cappellaio, — mi preparai un’altra fetta di pane col burro...

   "Ale co řekl Sedmispáč?" otázal se jeden člen poroty.

   — Ma che cosa disse il Ghiro? — domandò un giurato.

   "To si už nepamatuji," řekl Kloboučník.

   — Non lo posso ricordare, — disse il Cappellaio.

   "Musíte si pamatovati," podotkl Král, "nebo vás nechám popravit."

   — Lo devi ricordare, — disse il Re, — se no ti farò tagliare la testa.

   Ubohý Kloboučník upustil svůj šálek a chleba s máslem a padl na kolena. "Jsem ubohý člověk, Vaše Veličenstvo," začal.

   L’infelice Cappellaio si lasciò cadere la tazza, il pane col burro e le ginocchia a terra, e implorò: — Sono un povero mortale!

   "Jste velmi ubohý řečník," řekl Král.

   — Sei un povero oratore, — disse il Re.

   Zde jedno z morčat začalo tleskat a bylo ihned potlačeno soudními zřízenci. (Jelikož je to trochu těžké slovo, vysvětlím vám, jak to provedli. Měli velký plátěný pytel, který se nahoře zavazoval provázky: do toho strčili morče, hlavou napřed, a pak si na něj sedli.)

   Qui un Porcellino d’India diè un applauso, che venne subito represso dagli uscieri del tribunale. (Ed ecco come: fu preso un sacco che si legava con due corde all’imboccatura; vi si fece entrare a testa in giù il Porcellino, e gli uscieri vi si sedettero sopra.)

   "To jsem ráda, že jsem viděla, jak se to dělá," pomyslila si Alenka. "Tak často jsem četla v novinách na konci zpráv ze soudní síně: ,Bylo několik pokusůo potlesk, které byly ihned potlačeny soudními zřízenci`, a nikdy jsem až dosud nerozuměla, co to znamená."

   — Sono contenta d’avervi assistito, — pensò Alice. — Ho letto tante volte nei giornali, alla fine dei processi: "Vi fu un tentativo di applausi, subito represso dal presidente"; ma non avevo mai compreso che cosa volesse dire.

   "Je-li toto vše, co o věci víte, můžete sestoupiti," pokračoval Král.

   — Se è questo tutto quello che sai, — disse il Re, — puoi ritirarti.

   "Nemohu sestoupiti níže, než jsem," řekl Kloboučník, "jsem už i tak na podlaze."

   — Non posso ritirarmi, — disse il Cappellaio, — sono già sul pavimento.

   "Pak si můžete sednout!" řekl Král.

   — Allora siediti, — disse il Re.

   Zde se druhé morče pokusilo o potlesk a bylo potlačeno.

   Qui un altro Porcellino d’India diè un applauso, ma fu represso.

   "Tak, tím jsou vyřízena morčata!" pomyslila si Alenka. "Teďnám to půjde lépe."

   — Addio Porcellini d’India! Non vi vedrò più! — disse Alice. — Ora si andrà innanzi meglio.

   "Raději bych dokončil svou svačinu," řekl Kloboučník s úzkostlivým pohledem na Královnu, která byla zabrána do čtení seznamu zpěváků.

   — Vorrei piuttosto finire il tè, — disse il Cappellaio, guardando con ansietà la Regina, la quale leggeva la lista dei cantanti.

   "Můžete jíti," řekl Král, a Kloboučník spěšněopustil soudní síň, nezdržev se ani natolik, aby si obul střevíce.

   — Puoi andare, — disse il Re, e il Cappellaio lasciò frettolosamente il tribunale, senza nemmeno rimettersi le scarpe.

   "- a hned mu venku můžete stít hlavu," dodala Královna jednomu zřízenci; ale Kloboučník byl z dohledu dříve, než se zřízenec dostal ke dveřím.

   —...E tagliategli la testa, — soggiunse la Regina, volgendosi a un ufficiale; ma il Cappellaio era già sparito prima che l’ufficiale arrivasse alla porta.

   "Zavolejte dalšího svědka!" řekl Král.

   — Chiamate l’altro testimone! — gridò il Re.

   Dalším svědkem byla vévodčina kuchařka. V ruce držela pepřenku, a už než vstoupila do soudní síně, Alenka uhodla, kdo to bude, podle toho, jak všichni, kdo byli poblíž dveří, najednou začali kýchat.

   L’altro testimone era la cuoca della Duchessa. Aveva il vaso del pepe in mano, e Alice indovinò chi fosse anche prima di vederla, perchè tutti quelli vicini all’ingresso cominciarono a starnutire.

   "Vydejte svědectví," řekl Král.

   — Che cosa sai? — disse il Re.

   "To ne," řekla Kuchařka.

   — Niente, — rispose la cuoca.

   Král úzkostlivěpohleděl na Bílého Králíka, jenž řekl tichým hlasem: "Vaše Veličenstvo musí tuto svědkyni podrobiti. křížovému výslechu.

   Il Re guardò con ansietà il Coniglio bianco che mormorò: — Maestà, fatele delle domande.

   "No, když musím, tak musím," řekl Král, tváře se zádumčivě, a když byl založil ruce a zamračil se na Kuchařku tak, že téměřztrácel zrak, řekl hlubokým hlasem: "Z čeho se dělají koláče?"

   — Bene, se debbo farle, le farò, — disse il Re, e dopo aver incrociate le braccia sul petto, e spalancati gli occhi sulla cuoca, disse con voce profonda: — Di che cosa sono composte le torte?

   "Hlavněz pepře," řekla Kuchařka.

   — Di pepe per la maggior parte, — rispose la cuoca.

   "Sirupu," ozval se za ní ospalý hlas.

   — Di melassa, — soggiunse una voce sonnolenta dietro di lei.

   "Popadněte za límec toho Sedmispáče!" zaječela Královna. "Popravte toho Sedmispáče! Vyhoďte toho Sedmispáče ze soudní síně! Potlačte ho! Štípněte ho! Ustříhejte mu vousy!"

   — Afferrate quel Ghiro! — gridò la Regina. — Tagliategli il capo! Fuori quel Ghiro! Sopprimetelo! pizzicatelo! Strappategli i baffi!

   Na nějakou chvíli nastal v celé soudní síni strašný zmatek vyhazováním Plcha, a než se zase všichni usadili a uklidnili, byla Kuchařka pryč.

   Durante qualche istante il tribunale fu una Babele, mentre il Ghiro veniva afferrato; e quando l’ordine fu ristabilito, la cuoca era scomparsa.

   "To nevadí," řekl Král, jemuž se zřejměvelmi ulehčilo. "Zavolejte dalšího svědka." A tiše dodal ke Královně: "Opravdu, má drahá, toho příštího svědka musíte podrobit křížovému výslechu vy. Mne už z toho bolí celé čelo!"

   — Non importa, — disse il Re con aria di sollievo. — Chiamate l’altro testimone. — E bisbigliò alla Regina: — Cara mia, l’altro testimone dovresti esaminarlo tu. A me duole il capo.

   Alenka se dívala na Bílého Králíka, jak zmatenělistuje v seznamu, velmi zvědava, kdo bude ten další svědek, "neboťdosud mnoho důkazůnemají," řekla si k sobě. Představte si, jak byla překvapená, když svým pronikavým hlasem Bílý Králík přečetl jméno "Alenka"!

   Alice stava osservando il Coniglio che esaminava la lista, curiosa di vedere chi fosse mai l’altro testimone, — perchè non hanno ancora una prova, — disse fra sè. Figurarsi la sua sorpresa, quando il Coniglio bianco chiamò con voce stridula: Alice!