ALENKA V ŘÍŠI DIVŮ

   Falešná Želva zhluboka povzdechla a přejela si hřbetem jedné pracky oči. Podívala se na Alenku a pokusila se promluvit, avšak na několik okamžikůjí vzlykot dusil hlas. "Úplnějako kdyby měla v hrdle kost," řekl Gryfon a začal s ní třásti a bouchati jí do zad. Konečněnabyla Falešná Želva hlasu a se slzami, které jí stékaly po tváři, pokračovala:

   Niby Zólw westchnal gleboko, po czym otarl lze lapa. Usilowal cos powiedziec i popatrzyl zalosnie na Alicje, ale nie mógl wydobyc glosu, tak strasznie wstrzasaly nim lkania.

- Zupelnie jak gdyby udlawil sie koscia - rzekl Smok potrzasajac Niby Zólwiem i walac go z calej sily w plecy. Na koniec Niby Zólw odzyskal glos i ciagnal dalej, zalewajac sie lzami.

   "Snad jste ani nestrávilamnoho svého života pod mořem ("To jsem nestrávila," řekla Alenka) " a snad jste ani nikdy nebyla představena mořskému raku --" (Alenka už začala: "Ó, jednou jsem okusila - -"ale rychle se zarazila a řekla: "Ne, nikdy") "- a nemůžete si tedy ani představit, jak krásná věc je Čtverylka Mořských Raků!"

   - Prawdopodobnie nie mieszkalas zbyt dlugo pod woda.

- Istotnie, nie mieszkalam - wtracila Alicja.

- I nigdy moze nie bylas przedstawiona Rakowi?

Alicja chciala powiedziec: „Raz go próbowalam...”, ale powstrzymala sie w sama pore i rzekla: - Istotnie, nigdy.

- Wobec tego nie mozesz miec wyobrazenia, czym jest Karowy Kadryl.

   "Ne, to opravdu nemohu," řekla Alenka. "Jaký je to tanec?"

   - Ma pan slusznosc - odparla Alicja. - Pierwszy raz slysze o tym tancu.

   "Nu," řekl Gryfon, napřed se postavíte do řady podél mořského břehu - -"

   -Tanczy sie go w nastepujacy sposób - rzekl Smok. - Najpierw wszyscy ustawiaja sie rzedem wzdluz brzegu.

   "Do dvou řad!" zvolala Falešná Želva. "Tuleni,želvy a tak dále; a pak, když jste vyčistili břeh od mořských ježkůa podobné havěti -"

   - Nie rzedem, lecz dwoma rzedami - rzekl Niby Zólw. - Foki, zólwie, lososie i tak dalej. Potem, kiedy sie tylko usunelo z drogi meduzy...

   "To obyčejnězabere nějakou chvíli," přerušil ji Gryfon.

   - ... co zabiera zwykle sporo czasu - wtracil Smok.

   "- - uděláte dva kroky vpřed - -"

   - ... robi sie dwa kroki naprzód! - krzyknal Niby Zólw.

   "Každá máte mořského raka za tanečníka!" volal Gryfon.

   - ... kazdy w parze ze swoim rakiem - przerwal Smok.

   "Ovšem," řekla Falešná Želva, "dva kroky dopředu, každá se svým tanečníkem –"

   - Oczywiscie - zgodzil sie Niby Zólw. - Zrobiwszy dwa kroki naprzód, odwracasz sie do swojej pary...

   "--vystřídáte mořské raky a uděláte dva kroky vzad v tomtéž pořádku," křičel Gryfon.

   - ... zmieniasz raki i cofasz sie w tym samym porzadku - ciagnal dalej Smok.

   "- a pak, víte," pokračovala Falešná Želva, "hodíte -"

   - ... wtedy - wtracil Niby Zólw - ustawiasz sie odpowiednio i odrzucasz...

   "Své raky!" zavýskl Gryfon, vyskakuje do vzduchu.

   - ... odrzucasz raka! - zawolal Smok zamachujac sie i podskakujac w zapale.

   "--jak nejdále do moře můžete --"

   - ... tak daleko, jak tylko mozesz...

   "Plavete za nimi!" zaječel Gryfon.

   - ... plyniesz za nim! - wrzeszczal Smok.

   "Uděláte v moři kotrmelec!" vřískala Falešná Želva, divoce kolem poskakujíc.

   - wywijasz koziolki w wodzie! - wyl Niby Zólw krecac sie w miejscu jak opetany.

   "Opět vystřídáte tanečníky!" řval Gryfon.

   - Zmieniasz powtórnie raki - piszczal Smok niemal juz bez tchu.

   "Zpátky na břeh, a - to je celá první figura," řekla Falešná Želva, klesajíc náhle hlasem; a oběstvoření, která tu byla poskakovala jako šílená, usedla opět velmi smutněa tiše a pohlížela na Alenku.

   - Wracasz do brzegu, i na tym wlasnie polega pierwsza figura - rzekl niby Zólw calkiem juz normalnym i spokojnym glosem; i dwa stwory, które przed chwila jeszcze przescigaly sie w wariackich skokach i okrzykach, usiadly w grobowym milczeniu, wpatrujac sie ponuro w Alicje.

   "Je to jistěvelmi pěkný tanec," řekla Alenka nejistě.

   -To musi byc przepiekny taniec - odezwala sie niesmialo Alicja.

   "Chtěla byste ho kousek vidět?" otázala se Falešná Želva.

   - Czy chcialabys zatanczyc? - zapytal Niby Zólw.

   "Ó zajisté, velice," řekla Alenka.

   - Strasznie bym chciala.

   "Zkusme první figuru !" řekla Falešná Želva Gryfonovi. "Můžeme se obejít bez mořských raků, víte. Kdo bude zpívat?"

   - Chodz no - rzekl Niby Zólw do Smoka. - Spróbujemy pokazac jej pierwsza figure. Mozemy tanczyc bez raków. Kto zaspiewa?

   "Oh, vy zpívejte," řekl Gryfon, "já už zapomněl slova."

   - Oczywiscie, ze ty - odparl Smok. - Ja zapomnialem slów.

   Začali tedy vážněa slavnostně tančiti kolem Alenky, tu a tam jí šlapajíce na prsty, když se k ní dostali příliš blízko, a mávajíce si do taktu předními tlapami; a Falešná Želva k tomu prozpěvovala velmi pomalu a smutnětoto:

   Po chwili oba stwory tanczyly uroczyscie wokól Alicji depczac od jej od czasu do czasu po palcach i wybijajac takt przednimi lapami. Niby Zólw spiewal bardzo wolno i zalosnie taka oto piesn:

   ",Nešel byste trochu rychleji?` řekla šneku bělice; ,na paty mi šlape ježek, do zad píchá velice.

Tancowala ryba z rakiem, zólw ze stara plasal zaba.
 Rzekla malza do slimaka: - Oni tancza bardzo slabo.

   Hned; jak želvy, mořští raci, tísní se u plece plec; na písku to všechno čeká, půjdem-li též na tanec.

Z zagranicznych wiem zurnali, ze dzis tanczy sie inaczej,
 Daj wiec próbke, mój slimaku, tej zwinnosci swej slimaczej.

   Půjdeš-li, či nepůjdeš-li, půjdeš-li, či nepůjdeš-li s nimi na tanec? Půjdeš-li, či nepůjdeš-li, půjdeš-ti, či nepůjdeš-li ` s nimi na tanec?

Chcesz czy nie chcesz, chcesz czy nie chcesz - bardzo prosze, sie zastanów,
 Chcesz czy nie chcesz, chcesz czy nie chcesz mnie nauczyc modnych tanów?

   ,Vždyťty nemáš ani zdání, jak to duši lahodí, když nás pozvednou a s humry do moře nás vyhodí!´ Šnek však řekl: ,Jaká dálka!` - tvářměl jako mazanec, - že děkuje za pozvání, nepůjde však na tanec.

Taki taniec, mój slimaku, ma naprawde mnóstwo zalet,
 Az na srodek oceanu, hen! - powiedzie nas ten balet.
 Na to slimak: - Tak sie spiesze, ze wybaczycie, moje panie,
 Lecz zupelnie nie mam czasu na plasanie w oceanie.

   Že nepůjde, že nemůže, že nepůjde, že nemůže s nimi na tanec. Že nepůjde, že nemůže, že nepůjde, že nemůže s nimi na tanec.

Nie chce, nie dbam, nie chce, nie dbam, nie chce tanczyc jak szalony,
 Nie chce, nie dbam, nie chce, nie dbam, nie dbam o dalekie strony.

   ,Co je na tom, jaká dálka?` řekla Želva, ,dobře víš, čím dál od našeho břehu, tím jsi protějšímu blíž. Nevíš-li, že břeh za mořem, špatný jsi to vzdělanec. Tož nebledni, milý šneku, a pojďs námi na tanec.

- Odleglosc nie gra zadnej roli - rak po namysle rzekl. -
 Bowiem po tamtej morza stronie jest przeciez drugi brzeg.
 Im oddalamy sie stad bardziej, tym blizej mamy tam.
 Ja, mój slimaku, chodzac tylem, te sprawy dobrze znam.

   Půjdeš-li, či nepůjdeš-li, půjdeš-li, či nepůjdeš-li s námi na tanec? Půjdeš-li, či nepůjdeš-li, půjdeš-li, či nepůjdeš-li s nimi na tanec?` "

Wiec chcesz czy nie chcesz, chcesz czy nie chcesz - uprzejmie cie pytamy,
 Wiec chcesz czy nie chcesz, chcesz czy nie chcesz isc w tan, jak pragna damy?

   "Děkuji vám, je to velmi zajímavá podívaná na takový tanec," řekla Alenka, šťastna, že už je po něm; "a zvlášťse mi líbí ta podivná písnička o bělici!"

   - Naprawde bardzo wam dziekuje, to bylo okropnie ciekawe - rzekla Alicja uszczesliwiona, ze taniec nareszcie sie skonczyl. -A piosenka o rybie jest przesliczna.

   "Ó, co se týče bělic," řekla Falešná Želva, "ony - - viděla jste už, ovšem, bělici?"

   - Znasz chyba ryby osobiscie? - spytal Niby Zólw.

   "Ano," řekla Alenka, která si vzpomněla, že u strýčka v Anglii mívali k obědu smažené ryby, kterým říkali bělice; na talíři je vždy dostávali stočené do kroužku, s ocáskem prostrčeným hubou ryby. "Ano," řekla, "často jsem je viděla u ob --" a rychle se zarazila.

   -Tak jest - odparla Alicja. - Czesto widywalam je podczas obiadu. (To mówiac ugryzla sie w jezyk, ale Niby Zólw nie zrozumial na szczescie, w jakich okolicznosciach Alicja widywala ryby).

   "Nevím, kde je Ob," řekla Falešná Želva, "ale viděla-li jste je tak často, pak víte, jak vypadají."

   - Jezeli spotykalas sie z rybami na przyjeciach - rzekl - to z pewnoscia wiesz, jak wygladaja.

   "Myslím, že ano," řekla Alenka zamyšleně. "Drží si ocásek v huběa jsou posypány drobty."

   - Oczywiscie, ze wiem - odpowiedziala z namyslem Alicja. - Maja w pyskach ogony i posypane sa tarta buleczka.

   "S těmi drobty nemáte pravdu," řekla Falešná Želva, "drobty by se z nich v moři smyly. Ale ocásky mají v hubách; a důvod je ten --" a zde Falešná Želva zívla a zavřela oči. "Řekněte jí, jaký to má důvod a tak dále," řekla Gryfonovi.

   - Mylisz sie co do tartej buleczki - rzekl Niby Zólw - buleczka zmylaby sie natychmiast w morzu. Ale masz racje co do tego, ze maja ogony w pyskach. a przyczyna tego tkwi w tym, ze... - tu Niby Zólw ziewnal i przymknal oczy. - Opowiedz jej o przyczynie - zwrócil sie do Smoka.

   "Důvod je ten," řekl Gryfon, "že se chtěly za každou cenu účastnit tance s humry. Tož byly vyhozeny do moře. A tož musely dlouho a daleko letět. A tož popadly ocásky do huby. A pak je už nemohly dostat ven. Tož to je všechno.

   - Sprawa jest calkiem prosta - rzekl Smok tonem wykladu. - Tanczac z rakiem ryby sa wyrzucane równiez w morze. Padajac wsadzaja sobie dla bezpieczenstwa ogony do pysków, a pózniej nie potrafia juz ich wyjac.

   "Děkuji," řekla Alenka, "to je velmi zajímavé. Nikdy jsem toho o bělících tolik neslyšela."

   - Bardzo panu dziekuje za objasnienie - rzekla Alicja. - Dotychczas nigdy jeszcze nie dowiedzialam sie tak wielu rzeczy o rybach.

   "Mohu vám toho povědět ještěvíce, když vás to zajímá, řekl Gryfon. "Víte, pročse jim říká bělice?"

   - Moge opowiedziec ci jeszcze wiecej, jesli chcesz - rzekl usluznie Smok. - Na przyklad, jak ci sie zdaje, dlaczego ryby tak swietnie tancza?

   "Na to jsem nikdy nepomyslila," řekla Alenka. "Proč?"

   - Doprawdy nie wiem - odpowiedziala Alicja. - Dlaczego?

   "Užívají se na boty a střevíce," odpověděl Gryfon velmi slavnostně.

   - Dlatego, ze sa niezwykle wysportowane. Widac to wyraznie, kiedy sie sledzi ich ruchy.

   Alenku tato odpověďdokonale zmátla. "Na boty a střevíce?" opakovala udiveným hlasem.

   - Czyje ruchy? - zapytala Alicja, gubiac watek rozmowy.

   "No, co užíváte vy na své střevíce?" řekl Gryfon. "Chci říci, čím jim dodáváte takového lesku?"

   - Sledzi, rzecz jasna. Wez pod uwage, ze ryby cwicza sie bez przerwy w biegach przez plotki i w cwiczeniach na linach.

   Alenka se naňpodívala a po chvíli rozmýšlení odpověděla: "Nu - černidlem, myslím."

   - Istotnie, wcale o tym nie pomyslalam - rzekla Alicja.

   "Boty a střevíce pod mořem," řekl Gryfon hlubokým hlasem "se leští bělicí. Tak teďto víte. Každý pulec vám to mohl říci."

   -Tak, tak - wtracil Niby Zólw - wiele ryb dokazuje istnych cudów w tej dziedzinie. Na przyklad minogi...

   - Wlasnie - rzekl Smok. - Taniec wyrobil mi nogi zupelnie nadzwyczajnie. - Spójrz tylko na moje muskuly - dodal zwracajac sie ku Alicji.

   - ... czy okonie... - ciagnal nie zrazony niczym Niby Zólw.

   - Oko nie - rzekl smutnie Smok. - Niestety, taniec nie wyrobil mi oka. Ale opowiedz nam teraz o swoich przygodach.

   -Tak, tak, opowiedz - poparl go Niby Zólw.

   Po chvíli mlčení Gryfon dodal: "Nu, a teďnám vy povězte něco o svých příhodách."

   "O svých příhodách bych vám mohla vyprávět - jenom pokud se přihodily od dnešního rána," řekla Alenka trochu rozpačitě, "vzpomínat na včerejšek by nemělo smyslu, protože včera jsem byla někým jiným, než jsem dnes."

   - Moge opowiedziec wam o moich przygodach poczawszy od dzisiejszego ranka odparla niesmialo Alicja. - Nie mialoby sensu wracac do dnia wczorajszego, poniewaz bylam wtedy zupelnie inna osoba.

   "To nám musíte vysvětlit," řekla Falešná Želva.

   - Wyjasnij nam to wszystko - rzekl Niby Zólw.

   "Ne, ne! Napřed vyprávět!" zvolal Gryfon netrpělivým hlasem. "Vysvětlování vždycky zabere strašněmnoho času."

   - Nie trzeba, prosimy najpierw o przygody - przerwal niecierpliwie Smok. Wyjasnienia zabieraja zwykle zbyt wiele czasu.

   Alenka jim tedy začala vyprávět své dobrodružství od chvíle, kdy poprvé uviděla Bílého Králíka. Zpočátku byla trochu nejistá a ustrašená - oběta stvoření se k ní tlačila tak blízko, každé z jedné strany, a tak neuvěřitelnědokořán otvírala oči a huby - ale jak se rozpovídala, přibývalo jí odvahy a jistoty. Její posluchači zachovávali úplný klid, až se dostala k oné části svého vyprávění, kde měla Housence odříkávat Večer před svatým Janem, a jak jí při tom přicházela na jazyk slova úplnějiná, než se ve škole učila; a tu Falešná Želva zdlouha nabrala dechu a řekla: "To je velmi podivné."

   Alicja wiec zaczela opowiadac swoje przygody od chwili, kiedy po raz pierwszy ujrzala Bialego Królika. Z poczatku byla troche oniesmielona, ale nabrala odwagi widzac, ze oba stwory sluchaja z wielka uwage, przysuwaja sie coraz blizej i otwieraja coraz szerzej oczy i usta. Jej sluchacze nie odezwali sie ani slowem az do chwili, kiedy opowiedziala im o tym, jak próbowala zadeklamowac „Ojca Wirgiliusza” panu Gasienicy i co z tego wyniklo. Wtedy Niby Zólw westchnal gleboko i rzekl:

   "To je tak podivné, jak to jen podivné může být," řekl Gryfon.

   -To doprawdy bardzo interesujace. - Wszystko to jest nieslychanie interesujace - potwierdzil Smok.

   "Přicházela jí slova úplnějiná!" opakovala Falešná Želva zamyšleně. "Ráda bych ji slyšela něco odříkávat. Řekněte jí, aby začala," a dívala se na Gryfona, jako by ten měl nějakou moc nad Alenkou.

   - Chcialabym, abys spróbowala powiedziec jakis wierszyk - rzekl Niby Zólw. - kaz jej zaczac, Smoku - dodal, jak gdyby Smok posiadal jakis szczególny wplyw na Alicje.

   "Vstaňte a přeříkejte nám Jak vlny osením," řekl Gryfon.

   - Wstan i powiedz „Idzie rak” - rzekl Smok.

   "Jak tu všechna ta stvoření člověka komandují - ještěaby jim úlohy opakoval!" pomyslila si Alenka. "To bych mohla rovnou být ve škole." Nicméněvstala a začala odříkávat báseň, kterou se sice ve škole ještěneučila, kterou však znala od své starší sestry. Hlavu však měla tak plnu Čtverylky Mořských Raků, že ani nevěděla, co odříkává, a slova, která z ní vycházela, byla opravdu velmi podivná:

   - „Jak te zwierzaki sie rozzuchwalily - pomyslala Alicja. - Kaza mi powtarzac lekcje, zupelnie jakbym byla w szkole”. Mimo to wstala i zaczela recytowac dobrze sobie znany wierszyk. Wspomnienie Rakowego Kadryla wywolalo jednak taki zamet w jej glowie, ze wierszyk wypadl naprawde przedziwnie:

"Jak vlny osením, tak Humr asi
 si čechrá kartáčem své dlouhé vlasy.
 Když do ruda ho příliš uvařili,
 kol čela posýpá si cukr bílý;
 jak kachna víčkem oka, nosem tak
 si rovná oběnohy Mořský Rak.
 Jak často v suchý tu když písek klesá,
 on na hrdinské výboje se smlouvá,
 však žraloky když moře kol se vzdouvá,
 je do odlivu tich; pak znovu plesá.
 Pak snívá, ukolébán hudbou zoře,
 že císařem je čínským, pánem moře."

Idzie rak - nieborak
 I rozmysla sobie tak:
 „Gdzie rak-tata bawic raczy?
 Czy na szczypcach swoich gra, czy
 Moze z ostroznosci raczej
 W jakiejs tkwi kryjówce raczej?”

   "To je jiné, než jak já jsem se učil, když jsem chodil do školy," řekl Gryfon.

   -To rózni sie zupelnie od wierszyka, który slyszalem w dziecinstwie - stwierdzil Smok.

   "Nu, já tu báseňneznám," řekla Falešná Želva, "ale zní to jako neobyčejný nesmysl."

   - Slysze te slowa po raz pierwszy - dodal Niby Zólw. - Wydaje mi sie, ze to zupelna bzdura.

   Alenka neříkala nic; usedla a zakryla si tváře rukama, přemýšlejíc zmatena, zda se kdy něco zase stane přirozeným způsobem.

   Alicja usiadla w przekonaniu, ze juz nigdy nie zdarzy jej sie nic normalnego.

   "Chtěla bych to mít vysvětleno," řekla Falešná Želva.

   - Chcialbym, zebys mi to wytlumaczyla - rzekl Niby Zólw.

   "To ona nemůže vysvětlit," spěšně řekl Gryfon. "Jen pokračujte - další sloku!"

   - Ona nie umie tego wytlumaczyc - przerwal pospiesznie Smok. - Powiedz lepiej druga zwrotke.

   "Ale s těma nohama?" trvala na svém Falešná Želva. "Jak si může nosem rovnat nohy, víte?

   - Idzie mi o te gre - nastawal Niby Zólw. - W jaki sposób rak moze grac na szczypcach?

   "To je první postavení v tanci," řekla Alenka; ale byla z toho všeho sama hroznězmatena a toužila po změněhovoru.

   - Chyba tak samo, jak na skrzypcach - odparla Alicja. Byla jednak tak zmieszana, ze pragnela jak najrychlej zmienic temat rozmowy.

   "Jen pokračujte, následující sloku," opakoval Gryfon; "začíná, myslím, slovy Je nevolno mi..."

   - No, to czekamy - rzekl niecierpliwie Smok.

   Alenka se netroufala neuposlechnout, ačkoli si byla jista, že to zase vyjde úplněšpatně, a pokračovala chvějícím se hlasem:

   I tym razem Alicja nie chciala byc nieposluszna i zaczela drzacym glosikiem:

"Je nevolno mu často u večeře,
 když Pardál navštíví ho se Sovou,
 a zasednuvše za stůl v jizby šeře
 si poručí hned dvakrát vepřovou.
 ,Pryč, skromnosti!`, dí Sova: ,Žízní hynem!`
 ,Moc jste se najedli,` dí Mořský Rak.
 Snad osvěží je z mořské soli vínem,
 snad rozepne si Pardál nový frak;
 až perlou v číši mořská sůl se vznítí,
 a banket skončí se --"

Idzie rak - nieborak,
 A o tacie wiesci brak.
 Doszedl, biedny, az pod Raków
 I tam pyta braci-raków.
 A co ci na to, ze jest akurat rak-tata w tataraku!

   "Co to má za smysl opakovat všechny ty krámy," přerušila ji Falešná Želva, "když to postupněnevysvětlíte? Je to daleko nejzmatenější věc, jakou jsem já kdy slyšela!"

   - Wlasciwie co to za pozytek z powtarzania tych bredni, jezeli nie potrafisz ich nawet wytlumaczyc - przerwal Niby Zólw. - To z pewnoscia najglupsza rzecz, jaka slyszalem w zyciu.

   "Ano, myslím, že uděláte lépe, když toho necháte," řekl Gryfon; a Alenka byla jen ráda, že ho mohla poslechnout.

   -Tak, tak, dajmy lepiej temu pokój - rzekl Smok ku wielkiej radosci Alicji.

   "Máme vám předvésti další figuru Mořské čtverylky?" pokračoval Gryfon. "Nebo byste raději chtěla, aby vám Falešná Želva zazpívala píseň?"

   - Czy mamy odtanczyc nastepna figure kadryla? - zapytal Smok. - Czy tez wolalabys, aby Niby Zólw cos zaspiewal?

   "Ó, prosím píseň, když bude Falešná Želva tak laskava", odpověděla Alenka tak dychtivě, že Gryfon řekl pohrdavým a trochu uraženým tónem: "Hm! Proti gustu se nedá nic namítat. Zazpívejte jí Želví polévku, ano, kolegyně?"

   - Och, wolalabym uslyszec jakas piosenke, jesli tylko Niby Zólw sie zgodzi - rzekla Alicja z takim pospiechem, ze Smok poczul sie urazony.

- Hm - rzekl - sa przerózne gusta... - Zaspiewaj jej „Zupe Rakowa”, drogi przyjacielu.

   Falešná Želva zhluboka povzdychla a začala, hlasem, jenž se chvílemi dusil vzlykotem, zpívati:

   Niby Zólw odetchnal gleboko i zaczal spiewac glosem przerywanym od czasu do czasu przez lkanie:

"O krásná polévko vzácná a zelená,
 zda najdu k chvále tvé slova dost plamenná?
 Kdo by se pro tebe nezřekl spasení?
 Polévko večera, moje potěšení!
 Polévko večera, moje potěšení!
 Ó krá-á-ásná po-o-lévko!
 O krá-á-ásná po-o-lévko!
 Po-o-lévko ve-e-ečera,
 O krásná, krásná, vzácná polévko!

Stoi pachnaca w wazie rózowej,
 My sie klaniamy jako królowej,
 Pyszna zupko, gdy cie jem, gdy cie jem, gdy cie jem,
 Zycie staje sie wnet snem, pieknym snem.
 Pyszna zupko, gdy cie jem, gdy cie jem, gdy cie jem,
 Zycie staje sie wnet snem, pieknym SNE-EM.

Ó krásná polévko! Kdo nevzdal by se ryb,
 zvěřiny a všech mas, že chutnaj sebelíp?
 Kdo nedal by své vše, poslední halířek
 za tebe, polévko, nejmenší talířek?
 Za tebe, polévko, nejmenší talířek?
 Ó krá-á-ásná po-o-lévko!
 O krá-á-ásná po-o-lévko!
 Po-o-lévko ve-e-ečera,
 O krásná, krásná, vzácná polévko!"

   "Ještějednou sbor!" zvolal Gryfon, a Falešná Želva jej právězačala opakovat, když se z dálky ozvalo volání: "Líčení se začíná!"

   Niby Zólw chcial raz jeszcze powtórzyc te zwrotke, kiedy nagle w poblizu dalo sie slyszec wolanie: „Proces sie zaczyna!”

   "Pojďte za mnou!" zvolal Gryfon, a vzav Alenku za ruku odkvapil, nečekaje na konec písně.

   - Chodzmy - wrzasnal Smok i popedzil wraz z Alicja ku gmachowi sadu, nie zegnajac sie nawet z Niby Zólwiem.

   "Jaké je to líčení?" ptala se Alenka popadajíc dech, jak utíkali; ale Gryfon jenom odpověděl: "Pojďte za mnou!" a uháněl ještěrychleji, zatímco z dáli slaběji a slaběji, nesena větříkem, jenž je následoval, doznívala smutná slova sboru:

   - Co to za proces? - pytala Alicja, ledwo nadazajac za ciagnacym ja za reke stworem. Z dala dochodzilo ich jeszcze teskne zawodzenie Niby Zólwia:

"Po-o-lévko ve-e-ečera,
 ó krásná, krásná, vzácná polévko!"

Zycie staje sie wnet snem, pieknym SNE-EM...