ALENKA V ŘÍŠI DIVŮ
5
第 5 篇
NA RADU U HOUSENKY
毛毛虫的建議
Housenka s Alenkou se na sebe chvíli dlívaly mlčky, konečněvyňala Housenka dýmku z úst a oslovila Alenku mdlým, ospalým hlasem.
毛毛虫和愛麗絲彼此沉默地注視了好一會。最后，毛毛虫從嘴里拿出了水煙 管，用慢吞吞的、瞌睡似的聲調同她說起了話。
"Kdo jste?" řekla Housenka.
“你是誰？”毛毛虫問，
Takovéhle oslovení k hovoru zrovna nepovzbuzovalo. Alenka odpověděla poněkud zaraženě: "Já - já - ani sama v tomto okamžiku nevím - totiž vím, kdo jsem byla, když jsem dnes ráno vstávala, ale od té doby jsem se, myslím, několikrát musila proměnit."
這可不是鼓勵人談話的開場白，愛麗絲挺不好意思地回答說：“我……眼下 很難說，先生……至少今天起床時，我還知道我是誰的，從那時起，可是我就變 了好几回了，”
"Co tím chcete říci?" řekla Housenka přísně. "Vysvětlete to svými slovy!"
“你這話是什么意思？”毛毛虫嚴厲地說，“你自己解釋一下！”
"Ale když to svými slovy nemohu, paní Housenko," řekla Alenka, "protože já nejsem já, rozumíte?"
“我沒法解釋，先生，”愛麗絲說，“因為我已經不是我自己了，你瞧。”
"Nerozumím," řekla Housenka.
“我瞧不出。”毛毛虫說。
"Obávám se, že to jasněji povědět nedovedu," odvětila Alenka velmi zdvořile, "neboťtomu za prvé sama nerozumím; a tak hle projít v jednom dni tolika různými velikostmi, to člověka strašnězmate."
“我不能解釋得更清楚了，”愛麗絲非常有禮貌地回答，“因為我壓根儿不 懂是怎么開始的，一天里改變好几次大小是非常不舒服的。”
"Nezmate," řekla Housenka.
"No, snad jste to ještěnezkusila," řekla Alenka; "ale až se budete mít zakuklit - a to budete jednou muset - a pak se z kukly proměnit v motýla, tak si myslím, že se vám to bude také zdát trochu podivné, ne?"
“唉，也許你還沒有体會，”愛麗絲說，“可是當你必須變成一只蝶蛹的時 候──你知道自己總有一天會這樣的──然后再變成一只蝴蝶、我想你會感到有 點奇怪的，是不是，”
"Ani dost málo," řekla Housenka.
“一點也不。”毛毛虫說。
"Nu, vy to tedy snad berete jinak," řekla Alenka; "já vím jen tolik, pro mne že by tobyl velmi podivný pocit."
“哦！可能你的感覺同我不一樣，”愛麗絲說，“可是這些事使我覺得非常 奇怪。”
"Pro vás!" řekla Housenka pohrdavě. "Kdo vůbec jste?"
“你！”毛毛虫輕蔑地說，“你是誰？”
Což je přivedlo zas tam, kde byly, když začaly. Alenku trochu popuzovalo, že Housenka dělá tak velmi úsečné poznámky - postavila se tedy zpříma a řekla velmi vážně: "Myslím, že je na vás, abyste mi napřed řekla, kdo jste vy."
這句話又把他們帶回了談話的開頭，對于毛毛虫的那些非常簡短的回答，愛 麗絲頗有點不高興了，她挺直了身子一本正經地說：“我想還是你先告訴我，你 是誰？”
"Proč?" řekla Housenka.
“為什么？”毛毛虫說。
To byl nový hlavolam; a jelikož Alenka nedovedla nalézti vhodnou odpověďa Housenka se zdála být ve velmi nepříjemné náladě, obrátila se k odchodu.
這又成了一個難題：愛麗絲想不出任何比較好的理由來回答它，看來，毛毛 虫挺不高興的，因此愛麗絲轉身就走了。
"Vraťte se!" zavolala za ní Housenka. "Mám vám něco důležitého říci!"
“回來！”毛毛虫在她身后叫道，“我有几句重要的話講！”
To znělo slibně: Alenka se obrátila a šla zpět.
這話听起來倒是鼓舞人的，于是愛麗絲回來了。
"Nerozčilujte se," řekla Housenka.
“別發脾气嘛！”毛毛虫說，
"A to je všechno?" řekla Alenka, potlačujíc svůj hněv, jak nejlépe dovedla.
“就這個話嗎？”愛麗絲忍住了怒气問。
"Ne," řekla Housenka.
“不。”毛毛虫說。
Alenka si pomyslila, že vlastněnemá co dělat a že tedy může počkat; snad nakonec přece jen uslyší něco, co bude stát za poslechnutí. Housenka nějakou chvíli bafala z dýmky a neříkala nic; konečněvšak rozdělala založené ruce, vyňala dýmku z úst a řekla: "Tak vy si tedy myslíte, že jste se proměnila, není-liž pravda?"
愛麗絲想反正沒什么事，不如在這儿等一等，也許最后它會說一點儿值得听 的話的。有好几分鐘，他只是噴著煙霧不說話。最后它松開胳膊，把水煙管從嘴 里拿出來，說：“你認為你已經變了，是嗎？”
"Obávám se, že ano," řekla Alenka; "nepamatuji si věci jako jindy - a ani deset minut nedovedu zůstat stejněvelká!"
“我想是的，先生。”愛麗絲說。“我平時知道的事，現在都忘了，而且連 把同樣的身材保持十分鐘都做不到，”
"Nepamatujete si jaké věci?" řekla Housenka.
“你忘了些什么？”毛毛虫問。
"Nu, zkoušela jsem říkat Běžel zajíc kolem plotu a odříkávala jsem něco docela jiného!" odvětila Alenka smutně.
“我試著背《小蜜蜂怎么干活》，可是背出來的完全變了樣！”愛麗絲憂郁 地回答。
"Tak mi odříkejte Večer před svatým Janem," řekla Housenka.
“那么背誦《你老了，威廉爸爸》吧！”毛毛虫說。
Alenka složila způsobně ruce a začala:
愛麗絲把雙手交叉放好，開始背了：
"Večer před svatým Janem
hovoří syn s Tomanem:
,Jste už stár, váš vlas je bílý,
a přec ještěkaždou chvíli
na hlavěvás vidím stát.
Myslíte, ve vašem stáří
že je zdrávo hospodáři,
aby tenhle sport měl rád?`
“年輕人說道：
‘你已經老啦，威廉爸爸，
你頭上長滿了白發。
可你老是頭朝下倒立著，
像你這把年紀，這合适嗎？’
, Ve svém mládí, ` Toman vece,
,strach jsem měl, že by tím přece
sportem mozek újmu vzal.
Zjistiv však, na místo mozku
že mám hlavu plnou vosku,
stojky stavím dál a dál. `
‘當我年輕的時候，’
威廉爸爸回答儿子，
‘我怕這樣會損坏腦子；
現在我腦袋已經空啦，
所以就這樣玩個不止，’
, Ve svém stáří, ` vece mladý,
,netrpíte jistěhlady;
ztloustl jste po celém těle.
Myslíte, ve vašem věku
že se dožijete vděku,
kozelce metaje smělé?`
‘你已經老啦，’年輕人說：
‘像我剛才說的一樣，
你已經變得非常肥胖；
可是你一個前空翻翻進門來，
這是怎么搞的？請你講講。’
,Pročbych pochybou těmučil?`
mudřec dí, ,v mládí jsem učil
touto mastí svoje oudy
pružnosti: Kup! drahá není,
učiníš mi potěšení,
uživ rozkoší těch proudy. `
‘當我年輕的時候，’
老哲人搖晃著灰白的卷發說道，
‘我總是讓關節保持柔軟靈巧，
我用的是這种一先令一盒的油膏，
你想要兩盒嗎，
請允許我向你推銷，’
Dí syn: ,Stár jste, já jsem mladší,
člověk by řek, že vám stačí
zuby tak na prosnou kaší
nebo měkkou buchtu s mákem.
Jak, že s kostmi, se zobákem
slup jste celou husu naši?`
‘你已經老啦，’年輕人說，
‘你的下巴應該是
衰弱得只能喝些稀湯，
可是你把一只整鵝，
連骨帶嘴全都吃光，
請問你怎能這樣，’
, V mládí studoval jsem práva, `
Toman dí, ,kde vlastní hlava
nepronikla změtí záhad,
s ženou jsem věc prohádat.
Tento cvik jurisprudence
prospěl mněi mojí Lence:
odučil nás oba váhat
a mněsílu v čelist dal. `
‘當我年輕的時候，’爸爸說，
‘研究的是法律條文。
對于每個案子，
都拿來同妻子辯論，
因此我練得下巴肌肉發達，
這使我受用終身。’
,Stár jste, ` dí syn, ,hrbíte se,
celé tělo se vám třese
dole, ba i nahoře.
Čím to, na nosu že špici
dovedete jako svíci
balancovat úhoře?`
‘你已經老啦，’年輕人說，
‘很難想象，
你的眼睛會像從前，一樣閃光。
可是你居然能把一條鰻魚，
豎在鼻子尖上。
請問，你怎會這么棒，’
Otec Toman smračil čelo
a promluvil neveselo:
,Otázek jsem do třetice
zodpověděl, to je dosti.
Nedost-li tvé zvědavosti,
vykopnu těze světnice.`"
“夠啦，’他的爸爸說，
‘我已經回答了三個問題。
你不要太放肆啦，
我不會整天听你胡言亂語。
快滾吧，不然我就要，
一腳把你踢下樓梯。’”
"To nebylo správně," řekla Housenka.
“背錯了。”毛毛虫說。
"Ne zcela správně, obávám se," řekla Alenka zaraženě. "Některá slova se změnila."
“我也怕不十分對，”愛麗絲羞怯地說，“有些字已經變了。”
"Bylo to špatněod začátku do konce," řekla Housenka rozhodně, a několik minut bylo ticho.
“從頭到尾都錯了，”毛毛虫干脆地說。然后他們又沉默了几分鐘。
Housenka opět promluvila první.
毛毛虫首先開腔了：
"Jak veliká chcete být?" zeptala se.
“你想變成多么大小呢？”
"Ó, co se týče velikosti, na tom by mi tolik nezáleželo," odpověděla Alenka spěšně; "jen se mi nelíbí to stálé měněni, víte."
“唉！多么大小我倒不在乎。”愛麗絲急忙回答，“可是，一個人總不會喜 歡老是變來變去的，這你是知道的。”
"Nevím," řekla Housenka.
“我不知道。”毛毛虫說。
Alenka neřekla nic. Nikdy v životějí předtím nikdo tolik neodporoval a ona cítila, že ztrácí trpělivost.
愛麗絲不說話了，她從來沒有遭到過這么多的反駁，感到自己要發脾气了。
"Jste spokojena teď?" ptala se Housenka.
“你滿意現在的樣子嗎？”毛毛虫說，
"Nu, raději bych byla trochu větší, paní, není-li vám to proti mysli," řekla Alenka, "tři palce je taková hloupá výška."
“哦，如果你不在意的話，先生，我想再大一點，”愛麗絲說，“像這樣三 英寸高，太可怜了，”
"Tři palce je velmi dobrá výška," řekla Housenka hněvivě, vztyčujíc se (byla přesnětři palce dlouhá).
“這正是一個非常合适的高度。”毛毛虫生气地說，它說話時還使勁儿挺直 了身子，正好是三英寸高。
"Ale já na ni nejsem zvyklá!" hájila se ubohá Alenka žalostným hlasem. A pro sebe si pomyslila: "Kéž by se tato zvířátka tak snadno neurážela!"
“可我不習慣這個高度！”愛麗絲可怜巴巴地說道，同時心里想：“我希望 這家伙可別發火！”
"Časem si na to zvyknete," řekla Housenka, strčila dýmku do úst a začala opět kouřit.
“不久你就會習慣的！”毛毛虫說著又把水煙管放進嘴里抽起來了。
Tentokrát Alenka čekala trpělivě, až se Housence opět uráčilo promluvit. Za nějakou minutu nebo dvěvyňala Housenka dýmku z úst, jednou nebo dvakrát zívla a otřásla se. Pak slezla z hřibu a odplazila se do trávy, poznamenávajícjen jako mimochodem: "Jedna strana vás natáhne, druhá strana vás zkrátí."
這次，愛麗絲耐心地等著它開口，一兩分鐘后，毛毛虫從嘴里拿出了水煙管， 打了個哈欠，搖了搖身子，然后從蘑菇上下來，向草地爬去，只是在它爬的時候， 順口說道：“一邊會使你長高，另一邊會使你變矮，”
"Jedna strana čeho? Druhá strana čeho?" pomyslila si Alenka.
“什么東西的一邊，什么東西的另一邊？”愛麗絲想。
"Hřibu," řekla Housenka, docela jako kdyby se byla Alenka zeptala nahlas; a v okamžiku byla z dohledu.
“蘑菇，”毛毛虫說，就好像愛麗絲在問它似的說完了話，一剎那就不見了。
Alenka se zamyšlenězadívala na hřib uvažujíc, které jsou ty jeho dvěstrany; a ježto byl úplněkulatý, bylo to velmi nesnadno rozhodnouti. Nakonec však roztáhla ruce, objala hřib jak daleko mohla, a každou rukou ulomila kousek okraje jeho klobouku.
有那么一兩分鐘，愛麗絲端詳著那個蘑菇，思討著哪里是它的兩邊。由于它 十公圓，愛麗絲發現這個問題可不容易解決。不管怎樣，最后，她伸開雙管環抱 著它，而且盡量往遠伸，然后兩只手分別掰下了一塊蘑菇邊。
"A teďkterá je která?" řekla si k soběa uzobla malinký kousekúlomku, který držela v pravé ruce, aby viděla, co se stane; v následujícím okamžiku pocítila prudkou ránu do brady a vrazila bradou do koleni.
“可現在哪邊是哪邊呢？”她問自己，然后啃了右手那塊試試。驀地覺得下 巴被猛烈地碰了一下：原來下巴碰著腳背了。
Tato náhlá změna ji velmi polekala a Alenka si uvědomila, že nesmí ztratit ani chvíli, nechce-li se zkrátit v úplné nic; tak se ihned dala do práce, aby snědla kousek úlomku z levé ruky. Bradu měla přitisknutu tak těsněke kolenům, že jí skoro nezbývalo místa, aby otevřela ústa; konečněse jí to však podařilo a ona spolkla ždibeček úlomku z levé ruky.
這突然的變化使她戰栗，縮得太快了，再不抓緊時間就完了，于是，她立即 去吃另一塊，雖然下巴同腳頂得太緊，几乎張不開口，但總算把左手的蘑菇啃著 了一點。
"Tak konečněmám volnou hlavu!" řekla Alenka s velkým uspokojením; to se však za okamžik změnilo ve zděšení, když shledala, že nevidísvých ramen: vše, co viděla, když pohlédla dolů, byla nesmírná délka krku, který se zdál vyrůstati jako stéblo z moře zeleného listí, rostoucího hluboko pod ní.
“啊，我的頭自由了！”愛麗絲高興地說，可是轉眼間高興變成了恐懼。這 時，她發現找不見自己的肩膀了，她往下看時，只能見到了很長的脖子，這個脖 子就像是矗立在綠色海洋中的高樹杆。
"Co může být všechna ta zeleň?" řekla Alenka. "A kam se jen poděla má ramena? A - ó, mé ubohé ruce, jak se to stalo, že vás nevidím?" Pohybovala rukama, jak mluvila, ale neviděla žádného účinku, leda nepatrné chvění ve vzdáleném zeleném listí.
“那些綠東西是什么呢？”愛麗絲說，“我的肩膀呢？哎呀！我的可怜的雙 手啊，怎樣才能再見到你們呢？”她說話時揮動著雙手，可是除了遠處的綠樹叢 中出現一些顫動外，什么也沒有了。
Ježto se nezdálo, že se jí podaří dosáhnouti si rukama k hlavě, pokusila se dostati sehlavou k rukám a s potěšením shledala, že může svůj dlouhý krk ohýbati na všechny strany jako had. Zrovna se jí podařilo prohnouti jej v elegantní oblouk a chystala se ponořiti hlavu do zeleně- která, jak shledala, nebyla nic jiného než vrcholky stromů, pod kterými se byla procházela když uslyšela ostré syknutí, které ji přinutilo, aby spěšněuhnula: velký holub jí vlétl do tváře a bil ji zuřivěsvými křídly.
看起來，她的手沒法舉到頭上來了，于是，她就試著把頭彎下去湊近手。她 高興地發現自己的脖子像蛇一樣，可以隨便地往上下左右扭轉，她把脖子朝下， 變成一個“z”字形，准備伸進那些綠色海洋里去，發現這些綠色海洋不是別的， 正是剛才曾經在它下面漫游的樹林的樹梢。就在這對，一种尖利的嘶聲，使得她 急忙縮回了頭。一只大鴿子朝她臉上飛來，并且呼搧著翅膀瘋狂地拍打她。
"Had!" křičel Holub.
“蛇！”鴿子尖叫著。
"Já nejsem had," řekla Alenka uraženě, "dejte mi pokoj!"
“我不是蛇！”愛麗絲生气地說，“你走開！”
"Had, pravím znovu!" opětoval Holub, ale již tišeji, a dodal s jakýmsi vzlyknutím: "Zkoušel jsem to na všechny způsoby a nic se jim nezdá vyhovovati!"
“我再說一遍，蛇！”鴿子重复著，可是已經是用很低的聲音在說話了，然 后還嗚咽地加了一句：“我各种方法都試過了，但是沒有一樣能叫它們滿意！”
"Nemám nejmenšího ponětí, o čem mluvíte," řekla Alenka.
“你的話我一點几都不懂！”愛麗絲說，
"Zkoušel jsem kořeny stromůa zkoušel jsem břehy a zkoušel jsem křoviny," pokračoval Holub, nevšímaje si její poznámky, "ale ti hadi - nelze se jim zavděčit!
“我試了樹根，試了河岸，還試了篱笆，”鴿子繼續說著，并不注意她， “可是這些蛇！沒法子讓它們高興！”
Alenka byla stále víc a více zmatena, pomyslilasi však, že není nic platno mluviti, dokud Holub neskončí.
愛麗絲越來越奇怪了，但是她知道，鴿子不說完自己的話，是不會讓別人說 話的。
"Jako kdyby to nedalo dost práce snášet vajíčka," řekl Holub, "ještěabych dnem a nocí byl na stráži proti hadům! A už tři týdny jsem oka nezahmouřil!"
“僅僅是孵蛋就夠麻煩的啦，”鴿子說，“我還得日夜守望著蛇，天哪！這 三個星期我還沒合過眼呢！”
"Je mi velmi líto, že jste byl obtěžován," řekla Alenka, která začínala rozumět smyslu Holubova nářku.
“我很同情，你被人家扰亂得不得安宁，”愛麗絲開始有點明白它的意思了，
"A zrovna když jsem si udělal hnízdo na nejvyšším stroměv celém lese," pokračoval Holub, zvedaje hlas v ostré úpění, "a zrovna když jsem se začal těšit, že od nich budu mít konečně pokoj, musí se připlazit ze samé oblohy! Uf, Hade!"
“我剛剛把家搬到樹林里最高的樹上，”鴿子繼續說，把嗓門提高成了尖聲 嘶叫，“我想已經最后擺脫它們了，結果它們還非要彎彎曲曲地從天上下來不可。 唉！這些蛇呀！”
"Ale vždyťvám povídám, že nejsem had," řekla Alenka, "já jsem - já jsem - - "
“我可不是蛇，我告訴你！”愛麗絲說，“我是一個……我是一個……，
"Co jste?" řekl Holub. "Vidím, že se pokoušíte něco vymyslet !"
“啊，你是什么呢？”鴿子說，“我看得出你正想編謊哩！”
"Já - já jsem malé děvčátko," řekla Alenka trochu nejistě, vzpomenuvši si na všechny změny, kterými toho dne prošla.
“我是一個小姑娘。”愛麗絲拿不准地說，因為她想起了這一天中經歷的那 么多的變化。
"Velmi chytře vymyšleno!" řekl Holub hlasem, vyjadřujícím nejhlubší pohrdání. "Viděl jsem ve svém životěpěkných pár děvčátek, ale ani jedno s takovýmhle krkem! Ne, ne! Vy jste had, a nic vám to není platno zapírat. Ještěmi budete chtít namluvit,že jste nikdy neokusila vajíčka!"
“說得倒挺像那么回事！”鴿子十分輕蔑地說，“我這輩子看見過許多小姑 娘，可從來沒有一個長著像你這樣的長脖子的！沒有，絕對沒有！你是一條蛇， 辯解是沒有用的，我知道你還要告訴我，你從來沒有吃過一只蛋吧！”
"Nu, vajíčka jsem okusila, to jistě," řekla Alenka, která byla dítkem pravdomluvným, "ale děvčátka jedí vajíčka jako hadi, víte ?
“我确實吃過許多的蛋，”愛麗絲說，（她是一個非常誠實的孩子。）“你 知道，小姑娘也像蛇那樣，要吃好多蛋的。”
"Tomu nevěřím," řekl Holub; "ale je-li to pravda, pak jsou to také hadi, a to je všechno, co mohu říci."
“我不相信，”鴿子說，“假如她們吃蛋的話，我只能說她們也是一种蛇。”
To byla pro Alenku myšlenka tak nová, že na nějakou chvíli zůstala beze slova, což poskytlo Holubu příležitost, aby dodal: "Hledáte vajíčka, to vím velmi dobře; a co mi na tom záleží, jste-li děvčátko, nebo had?"
這對于愛麗絲真是個新的概念，她愣了几分鐘。于是鴿子趁机加了一句： “反正你是在找蛋，因此，你是姑娘還是蛇，對我都一樣。”
"Mněna tom záleží velmi mnoho," řekla Alenka spěšně, "ale náhodou nehledám vajíčka, a kdybych je hledala, tak nestojím o vaše: nemám je ráda syrová."
“這對我很不一樣，”愛麗絲急忙分辯，“而且老實說，我不是在找蛋，就 算我在找蛋，我還不要你的呢？我是不吃生蛋的。”
"Tak se odsud kliďte!" řekl Holub nevrle, usedaje zase do svého hnízda. Alenka se shýbala mezi stromy, jak nejlépe mohla, neboťse jí krk stále zaplétal do větví a každou chvíli musela zastavit a vyplést jej. Po chvíli si vzpomněla, že ještědrží v rukou úlomky hřibu, a pozorněse dala do práce, ukusujíc tu z jedné, tu z druhé ruky, chvílemi vyrůstajíc a chvílemi se zmenšujíc, až se jí podařilo najít pravou výšku. Bylo tomu již tak dlouho, co neměla svou pravou míru, že se jí to zprvu zdálo docela podivné; ale v několika minutách si na to opět zvykla a počala k soběmluvit jako obvykle.
“哼，那就滾開！”鴿子生气地說著，同時又飛下去鑽進它的窩里了。愛麗 絲費勁儿地往樹林里蹲，因為她的脖子常常會被樹叉挂住，要隨時停下來排解。 過了一會，她想起了手里的兩塊蘑菇，于是她小心地咬咬這塊，又咬咬那塊，因 此她一會儿L長高，一會縮小，最后終于使自己成了平常的高度了。
"Nu tak, teďjsem tedy hotova s polovinou svého plánu! Jak podivné jsou všechny tyto změny! Nikdy si nejsem jista, co se se mnou stane v příští chvíli! Nicméněteďjsem se tedy vrátila do své pravé velikosti: teďmi jen zbývá dostat se do té krásné zahrady - jen jak to provést, to bych ráda věděla!" Po těchto slovech vyšla náhle na mýtinu, na které stál malý domek, asi čtyři stopy vysoký. "Aťsi tu bydlí kdo chce," pomyslila si Alenka, "nemohu k němu přijít takhle veliká; vždyťby leknutím ztratil rozum!" Začala tedy opatrněukusovati úlomku, který ještědržela v pravé ruce, a neodvážila sejít poblíž domu, dokud se nezmenšila asi na devět palců.
由于她已經不是正常高度了，所以開頭還有點奇怪，不過几分鐘就習慣了。 然后又像平常那樣同自己說話了。“好啊，現在我的計划完成一半了。這些變化 多么奇怪，我無法知道下一分鐘我會是什么樣儿。不管怎樣，現在我總算回到自 己原來的大小了，下一件事情就是去那個美麗的花園。可是我不知道該怎么去做 呢？”說話間來到了一片開闊地，這里有一間四英尺高的小房子。“別管是誰住 在這里，”愛麗絲想，“我現在這樣的大小不能進去，鄧會把它們嚇得靈魂出竅 的，”她小口小口地咬了一點右手上的蘑菇，一直到自己變成九英寸高，才走向 那座小房子。