Las aventuras de Alicia en el País de las Maravillas

   Cuando llegaron, el Rey y la Reina de Corazones estaban sentados en sus tronos, y había una gran multitud congregada a su alrededor: toda clase de pajarillos y animalitos, así como la baraja de cartas completa. El Valet estaba de pie ante ellos, encadenado, con un soldado a cada lado para vigilarlo. Y cerca del Rey estaba el Conejo Blanco, con una trompeta en una mano y un rollo de pergamino en la otra. Justo en el centro de la sala había una mesa y encima de ella una gran bandeja de tartas: tenían tan buen aspecto que a Alicia se le hizo la boca agua al verlas. « ¡Ojalá el juicio termine pronto», pensó, «y repartan la merienda!» Pero no parecía haber muchas posibilidades de que así fuera, y Alicia se puso a mirar lo que ocurría a su alrededor, para matar el tiempo.

   Když přiběhli, seděli Srdcový Král a Královna na svém trůněa kolem nich byl shromážděn velký zástup všelikých drobných ptákůa zvířat, zároveňs celou hrou karet; před nimi stál v okovech Srdcový Kluk a po každé jeho straněvoják jako stráž; a poblíže Krále stál Bílý Králík, drže v jedné ruce trubku a v druhé svitek pergamenu. Uprostřed soudní síněbyl stůl a na něm velká mísa s koláči: vypadaly tak pěkně, že se Alence sbíhaly sliny při pouhém podívání. - "Kéž by už to líčení bylo u konce," pomyslila si, "a podávaly se zákusky." Jelikož se však nezdálo, že k tomu tak brzo dojde, začala se poohlížet kolem sebe, aby jí lépe ušel čas.

   No había estado nunca en una corte de justicia, pero había leído cosas sobre ellas en los libros, y se sintió muy satisfecha al ver que sabía el nombre de casi todo lo que allí había.

-Aquél es el juez -se dijo a sí misma-, porque lleva esa gran peluca.

   Alenka nikdy předtím nebyla u soudu, četla však o něm v knihách a byla velmi potěšena, když shledala, že zná jména skoro všeho, co tam bylo. "Tohle je soudce," řekla k sobě, "neboť má velkou paruku."

   El Juez, por cierto, era el Rey; y como llevaba la corona encima de la peluca, no parecía sentirse muy cómodo, y desde luego no tenía buen aspecto.

   Soudcem, mimochodem řečeno, byl Král: a jelikož měl korunu posazenu na své soudcovské paruce (chcete-li viděti, jak to vypadalo, podívejte se na první obrázek v knížce), nevypadal vůbec, jako by mu bylo příliš volno, a jistěto nevypadalo pěkně.

   -Y aquello es el estrado del jurado -pensó Alicia-, y esas doce criaturas (se vio obligada a decir «criaturas», sabéis, porque algunos eran animales de pelo y otros eran pájaros) supongo que son los miembros del jurado. Repitió esta última palabra dos o tres veces para sí, sintiéndose orgullosa de ella: Alicia pensaba, y con razón, que muy pocas niñas de su edad podían saber su significado.

   "A toto budou lavice pro porotu," pomyslila si Alenka, "a támhle těch dvanáct stvoření - (musela, vidíte, říci stvoření, protože některá z nich byla zvířátka a někteří ptáci) - to jsou asi poroti." Toto poslední slovo si opakovala pro sebe dvakrát nebo třikrát s jistou hrdostí, neboťsi myslila, a to docela správně, že velmi málo děvčátek jejího věku by vědělo, co to slovo znamená. Nicméně, kdyby byla řekla "porotci", bylo by to úplněstačilo.

   Los doce jurados estaban escribiendo afanosamente en unas pizarras.

-¿Qué están haciendo? -le susurró Alicia al Grifo-. No pueden tener nada que anotar ahora, antes de que el juicio haya empezado.

   Dvanáct "porotů" velmi čile psalo na tabulkách. "Co to všichni dělají?" tázala se Alenka šeptem Gryfona. "Nemohou si jistěmít co zapisovat, když se líčení ještě nezačalo."

   -Están anotando sus nombres -susurró el Grifo como respuesta-, no vaya a ser que se les olviden antes de que termine el juicio.

   "Zapisují si svá jména," odpověděl Gryfon šeptem; "mají strach, aby je nezapomněli, než se přelíčení skončí."

   -¡Bichejos estúpidos! -empezó a decir Alicia en voz alta e indignada.

Pero se detuvo rápidamente al oír que el Conejo Blanco gritaba: « ¡Silencio en la sala!», y al ver que el Rey se calaba los anteojos y miraba severamente a su alrededor para descubrir quién era el que había hablado.

   "Ti jsou ale hloupí!" začala Alenka nahlas rozhorleně, ale rychle zarazila, neboťBílý Králík zavolal: "Ticho v soudní síni!" a Král sinasadil brýle a rozhlížel se úzkostlivěkolem, aby viděl, kdo to mluví.

   Alicia pudo ver, tan bien como si estuviera mirando por encima de sus hombros, que todos los miembros del jurado estaban escribiendo « ¡bichejos estúpidos!» en sus pizarras, e incluso pudo darse cuenta de que uno de ellos no sabía cómo se escribía «bichejo» y tuvo que preguntarlo a su vecino. « ¡Menudo lio habrán armado en sus pizarras antes de que el juicio termine!», pensó Alicia.

   Alenka mohla viděti, docela jako by se jim dívala přes rameno, jak si všichni porotci psali na tabulky: "Ti jsou ale hloupí!" a mohla i zpozorovat, že jeden z porotcůnevěděl, má-li napsat hloupí s tvrdým nebo s měkkým i a musel se zeptat souseda. "Ti budou mít na svých tabulkách pěkný zmatek, než bude líčení u konce!" pomyslila si Alenka.

   Uno de los miembros del jurado tenía una tiza que chirriaba. Naturalmente esto era algo que Alicia no podía soportar, así pues dio la vuelta a la sala, se colocó a sus espaldas, y encontró muy pronto oportunidad de arrebatarle la tiza. Lo hizo con tanta habilidad que el pobrecillo jurado (era Bill, la Lagartija) no se dio cuenta en absoluto de lo que había sucedido con su tiza; y así, después de buscarla por todas partes, se vio obligado a escribir con un dedo el resto de la jornada; y esto no servía de gran cosa, pues no dejaba marca alguna en la pizarra.

   Jeden z porotcůměl kamínek, který skřípal. To ovšem Alenka nemohla snést, obešla tedy soudní síň, stoupla si za něj a brzy našla příležitost, aby mu kamínek vzala. Provedla to tak rychle, že ubohý porotce (byl to náš známý Vaněk, ještěrka) nemohl nikterak pochopit, co se s kamínkem stalo; když ho tedy byl chvíli marněhledal, musil psáti prstem po celý ten den, a to mu bylo velmi málo platno, jelikož to nezanechávalo na tabulce nijaké stopy.

   -¡Heraldo, lee la acusación! -dijo el Rey.

   "Hlasateli, přečti obžalobu!" řekl Král.

   Y entonces el Conejo Blanco dio tres toques de trompeta, y desenrolló el pergamino, y leyó lo que sigue:

   Na toto vyzvání Bílý Králíkzatroubil na svou trubku, pak rozvinul pergamenový svitek a četl následující verše, v nichž Alenka s údivem poznala říkanku, kterou slýchávala, když byla malá:

La Reina cocinó varias tartas
   Un día de verano azul,
 El Valet se apoderó de esas tartas
   Y se las llevó a Estambul.

"Srdcová Královna napekla koláčů
 to v krásný letní den,
 Srdcový Kluk jí je ukradl z pekáčů
 a utek s nimi ven."

   -¡Considerad vuestro veredicto! -dijo el Rey al jurado.

   "Uvažujte o svém výroku!" řekl Král k porotě.

   -¡Todavía no! ¡Todavía no! le interrumpió apresuradamente el Conejo-. ¡Hay muchas otras cosas antes de esto!

   "Ještěne, ještěne!" přerušil ho spěšněKrálík. "Je třeba dříve projednat mnoho jiných věcí."

   -Llama al primer testigo -dijo el Rey.

Y el Conejo dio tres toques de trompeta y gritó:

-¡Primer testigo!

   "Zavolejte prvního svědka!" řekl Král. Bílý Králík třikrát zatroubil na trubku a zavolal: "První svědek!"

   El primer testigo era el Sombrerero. Compareció con una taza de té en una mano y un pedazo de pan con mantequilla en la otra.

-Os ruego me perdonéis, Majestad -empezó-, por traer aquí estas cosas, pero no había terminado de tomar el té, cuando fui convocado a este juicio.

   První svědek byl Kloboučník. Přišel, drže v jedné ruce šálek čaje a v druhé krajíc chleba s máslem. "Prosím za odpuštění, Vaše Veličenstvo," začal, "že přináším tyto věci s sebou, ale neměl jsem ještědopito svoje thé, když jsem byl obeslán."

    Král pohlédl přísněna Kloboučníka, jenž se zarazil, a domnívaje se asi, že se dopustil přečinu, když řekl "thé" místo "čaj", honem se opravil: "Totiž - neměl jsem ještědopitý čaj."

   -Debías haber terminado -dijo el Rey-. ¿Cuándo empezaste?

   "To už jste měl mít," řekl Král, "kdy jste začal?"

   El Sombrerero miró a la Liebre de Marzo, que, del brazo del Lirón, lo había seguido hasta allí.

-Me parece que fue el catorce de marzo.

   Kloboučník se ohlédl na Zajíce Březňáka, jenž ho následoval do soudní síně, veda se pod paží s Plchem. "To bylo, myslím, čtrnáctého března," řekl.

   -El quince -dijo la Liebre de Marzo.

   "Patnáctého," řekl Zajíc Březňák.

   -El dieciséis -dijo el Lirón.

   "Šestnáctého," řekl Sedmi.spáč.

   -Anotad todo esto -ordenó el Rey al jurado.

Y los miembros del jurado se apresuraron a escribir las tres fechas en sus pizarras, y después sumaron las tres cifras y redujeron el resultado a chelines y peniques.

   "Zapište si to," řekl Král porotcům, a porota horlivězačala zapisovat všechna tři data na své tabulce, pak je sečetla a přeměnila na hodiny a minuty.

   -Quítate tu sombrero -ordenó el Rey al Sombrerero.

   "Sundejte svůj klobouk," řekl Král Kloboučníkovi.

   -No es mío, Majestad -dijo el Sombrero.

   "Není můj," řekl Kloboučník.

   -¡Sombrero robado! -exclamó el Rey, volviéndose hacia los miembros del jurado, que inmediatamente tomaron nota del hecho.

   "Ukradený!" zvolal Král, obraceje se k porotě, která okamžitězaznamenala tuto skutečnost.

   -Los tengo para vender -añadió el Sombrerero como explicación-. Ninguno es mío. Soy sombrerero.

   "Já nemám svého klobouku," dodal Kloboučník jako vysvětlení, "já je mám jenom na prodej, jsem Kloboučník."

   Al llegar a este punto, la Reina se caló los anteojos y empezó a examinar severamente al Sombrerero, que se puso pálido y se echó a temblar.

   Tu si Královna nasadila brýle a začala se tak upřenědívat na Kloboučníka, že zbledl a začal se třást.

   -Di lo que tengas que declarar -exigió el Rey-, y no te pongas nervioso, o te hago ejecutar en el acto.

   "Vydejte své svědectví a netřeste se mi tady, nebo vás dám na místěpopravit," řekl Král.

   Esto no pareció animar al testigo en absoluto: se apoyaba ora sobre un pie ora sobre el otro, miraba inquieto a la Reina, y era tal su confusión que dio un tremendo mordisco a la taza de té creyendo que se trataba del pan con mantequilla.

   Tato slova se nezdála dodávati svědku srdce; přešlapoval z nohy na nohu, dívaje se ustrašeněna Královnu, a ve svém zmatku ukousl kussvého šálku místo krajíce chleba.

   En este preciso momento Alicia experimentó una sensación muy extraña, que la desconcertó terriblemente hasta que comprendió lo que era: había vuelto a empezar a crecer. Al principio pensó que debía levantarse y abandonar la sala, pero lo pensó mejor y decidió quedarse donde estaba mientras su tamaño se lo permitiera.

   V tom okamžiku pronikl Alenku zvláštní pocit, který si hodnou chvíli nedovedla vysvětlit, až konečněpřišla na to, že opět začíná růsti; napadlo jí nejprve, že bude muset vstát a opustit soudní síň, po chvíli přemýšlení však se rozhodla zůstati, kde je, pokud pro ni bude místo.

   -Haz el favor de no empujar tanto -dijo el Lirón, que estaba sentado a su lado-. Apenas puedo respirar.

   "Nemusila byste se tolik tlačit," řekl Sedmispáč, který seděl vedle ní. "Sotva mohu dýchat."

   -No puedo evitarlo -contestó humildemente Alicia-. Estoy creciendo.

   "Nemohu si pomoci," řekla Alenka velmi pokorně, "rostu."

   -No tienes ningún derecho a crecer aquí -dijo el Lirón.

   "Nemáte práva růsti zde," řekl Sedmispáč.

   -No digas tonterías -replicó Alicia con más brío-. De sobra sabes que también tú creces.

   "Nemluvte nesmysly," řekla Alenka směleji, "víte, že rostete také."

   -Sí, pero yo crezco a un ritmo razonable -dijo el Lirón-, y no de esta manera grotesca.

Se levantó con aire digno y fue a situarse al otro extremo de la sala.

   "Ano, ale já rostu rozumnou rychlostí," odpověděl Sedmispáč, "a ne tímhle úplněsměšným způsobem." A vstal velmi nevrle a přešel na druhou stranu soudní síně.

   Durante todo este tiempo, la Reina no le había quitado los ojos de encima al Sombrerero, y, justo en el momento en que el Lirón cruzaba la sala, ordenó a uno de los ujieres de la corte:

-¡Tráeme la lista de los cantantes del último concierto!

Lo que produjo en el Sombrerero tal ataque de temblor que las botas se le salieron de los pies.

   Po celou tu dobu nepřestala Královna upřeněhledět na Kloboučníka, a právěkdyž Plch procházel soudní síní, řekla jednomu ze soudních zřízenců: "Přineste mi seznam zpěvákůz minulého koncertu!" Načež se ubohý Kloboučník začal tak třásti, že si z nohou setřásl oba střevíce.

   -Di lo que tengas que declarar -repitió el Rey muy enfadado-, o te hago ejecutar ahora mismo, estés nervioso o no lo estés.

   "Vydejte své svědectví," opakoval Král hněvivě, "a netřeste se tak, nebo vás dám popravit, aťjste nervózní nebo ne."

   -Soy un pobre hombre, Majestad -empezó a decir el Sombrerero en voz temblorosa-... y no había empezado aún a tomar el té... no debe hacer siquiera una semana... y las rebanadas de pan con mantequilla se hacían cada vez más delgadas... y el titileo del té...

   "Jsem ubohý člověk, Vaše Veličenstvo," začal Kloboučník chvějícím se hlasem, " a sotva jsem začal svačit - není to déle než týden nebo tak - a co chleba s máslem, když jich tak ubývá - a toho třesení - totiž toho thé – "

   -¿El titileo de qué? -preguntó el Rey.

   "Co bylo s třesením?" otázal se Král.

   -El titileo empezó con el té -contestó el Sombrerero.

   "Totiž začalo se to s thé," odpověděl Kloboučník.

   -¡Querrás decir que titileo empieza con la T! -replicó el Rey con aspereza-. ¿Crees que no sé ortografía? ¡Sigue!

   "Ovšemže se třesení začíná s T!" řekl Král ostře. "Máte mne za hlupce? - Pokračujte!"

   -Soy un pobre hombre -siguió el Sombrerero-... y otras cosas empezaron a titilar después de aquello... pero la Liebre de Marzo dijo...

   "Jsem ubohý člověk," pokračoval Kloboučník, "a většina věcí se potom třásla - jenom Březňák řekl - - "

   -¡Yo no dije eso! -se apresuró a interrumpirle la Liebre de Marzo.

   "Neřekl!" přerušil ho Březňák s velikým spěchem.

   -¡Lo dijiste! -gritó el Sombrerero.

   "Řekl!" opakoval Kloboučník.

   -¡Lo niego! -dijo la Liebre de Marzo.

   "Já to popírám!" řekl Březňák.

   -Ella lo niega -dijo el Rey-. Tachad esta parte.

   "On to popírá," řekl Král, "tak to vynechte."

   -Bueno, en cualquier caso, el Lirón dijo... -siguió el Sombrerero, y miró ansioso a su alrededor, para ver si el Lirón también lo negaba, pero el Lirón no negó nada, porque estaba profundamente dormido.

   "Nu, tedy - aspoň- v každém případěSedmispáč řekl -" pokračoval Kloboučník, ohlížeje se úzkostlivěna Plcha, zdali to také popře; ale Plch nepopíral nic, neboťtvrděspal.

   -Después de esto -continuó el Sombrerero-, cogí un poco más de pan con mantequilla...

   "A potom," pokračoval Kloboučník, "jsem si znovu ukrojil chleba a namazal ho máslem - -"

   -¿Pero qué fue lo que dijo el Lirón? -preguntó uno de los miembros del jurado.

   "Ale co řekl Sedmispáč?" otázal se jeden člen poroty.

   -De esto no puedo acordarme -dijo el Sombrerero.

   "To si už nepamatuji," řekl Kloboučník.

   -Tienes que acordarte -subrayó el Rey-, o haré que te ejecuten.

   "Musíte si pamatovati," podotkl Král, "nebo vás nechám popravit."

   El desgraciado Sombrerero dejó caer la taza de té y el pan con mantequilla, y cayó de rodillas.

-Soy un pobre hombre, Majestad -empezó.

   Ubohý Kloboučník upustil svůj šálek a chleba s máslem a padl na kolena. "Jsem ubohý člověk, Vaše Veličenstvo," začal.

   -Lo que eres es un pobre orador -dijo sarcástico el Rey

   "Jste velmi ubohý řečník," řekl Král.

   Al llegar a este punto uno de los conejillos de indias empezó a aplaudir, y fue inmediatamente reprimido por los ujieres de la corte. (Como eso de «reprimir» puede resultar difícil de entender, voy a explicar con exactitud lo que pasó. Los ujieres tenían un gran saco de lona, cuya boca se cerraba con una cuerda: dentro de este saco metieron al conejillo de indias, la cabeza por delante, y después se sentaron encima.)

   Zde jedno z morčat začalo tleskat a bylo ihned potlačeno soudními zřízenci. (Jelikož je to trochu těžké slovo, vysvětlím vám, jak to provedli. Měli velký plátěný pytel, který se nahoře zavazoval provázky: do toho strčili morče, hlavou napřed, a pak si na něj sedli.)

   -Me alegro muchísimo de haber visto esto -se dijo Alicia-. Estoy harta de leer en los periódicos que, al final de un juicio, «estalló una salva de aplausos, que fue inmediatamente reprimida por los ujieres de la sala», y nunca comprendí hasta ahora lo que querían decir.

   "To jsem ráda, že jsem viděla, jak se to dělá," pomyslila si Alenka. "Tak často jsem četla v novinách na konci zpráv ze soudní síně: ,Bylo několik pokusůo potlesk, které byly ihned potlačeny soudními zřízenci`, a nikdy jsem až dosud nerozuměla, co to znamená."

   -Si esto es todo lo que sabes del caso, ya puedes bajar del estrado - siguió diciendo el Rey.

   "Je-li toto vše, co o věci víte, můžete sestoupiti," pokračoval Král.

   -No puedo bajar más abajo -dijo el Sombrerero-, porque ya estoy en el mismísimo suelo.

   "Nemohu sestoupiti níže, než jsem," řekl Kloboučník, "jsem už i tak na podlaze."

   -Entonces puedes sentarte -replicó el Rey.

   "Pak si můžete sednout!" řekl Král.

   Al llegar a este punto el otro conejillo de indias empezó a aplaudir, y fue también reprimido.

   Zde se druhé morče pokusilo o potlesk a bylo potlačeno.

   -¡Vaya, con eso acaban los conejillos de indias! -se dijo Alicia-. Me parece que todo irá mejor sin ellos.

   "Tak, tím jsou vyřízena morčata!" pomyslila si Alenka. "Teďnám to půjde lépe."

   -Preferiría terminar de tomar el té -dijo el Sombrerero, lanzando una mirada inquieta hacia la Reina, que estaba leyendo la lista de cantantes.

   "Raději bych dokončil svou svačinu," řekl Kloboučník s úzkostlivým pohledem na Královnu, která byla zabrána do čtení seznamu zpěváků.

   -Puedes irte -dijo el Rey. Y el Sombrerero salió volando de la sala, sin esperar siquiera el tiempo suficiente para ponerse los zapatos.

   "Můžete jíti," řekl Král, a Kloboučník spěšněopustil soudní síň, nezdržev se ani natolik, aby si obul střevíce.

   -Y al salir que le corten la cabeza -añadió la Reina, dirigiéndose a uno de los ujieres.

Pero el Sombrerero se había perdido de vista, antes de que el ujier pudiera llegar a la puerta de la sala.

   "- a hned mu venku můžete stít hlavu," dodala Královna jednomu zřízenci; ale Kloboučník byl z dohledu dříve, než se zřízenec dostal ke dveřím.

   -¡Llama al siguiente testigo! -dijo el Rey.

   "Zavolejte dalšího svědka!" řekl Král.

   El siguiente testigo era la cocinera de la Duquesa. Llevaba el pote de pimienta en la mano, y Alicia supo que era ella, incluso antes de que entrara en la sala, por el modo en que la gente que estaba cerca de la puerta empezó a estornudar.

   Dalším svědkem byla vévodčina kuchařka. V ruce držela pepřenku, a už než vstoupila do soudní síně, Alenka uhodla, kdo to bude, podle toho, jak všichni, kdo byli poblíž dveří, najednou začali kýchat.

   -Di lo que tengas que declarar -ordenó el Rey.

   "Vydejte svědectví," řekl Král.

   -De eso nada -dijo la cocinera.

   "To ne," řekla Kuchařka.

   El Rey miró con ansiedad al Conejo Blanco, y el Conejo Blanco dijo en voz baja:

-Su Majestad debe examinar detenidamente a este testigo.

   Král úzkostlivěpohleděl na Bílého Králíka, jenž řekl tichým hlasem: "Vaše Veličenstvo musí tuto svědkyni podrobiti. křížovému výslechu.

   -Bueno, si debo hacerlo, lo haré -dijo el Rey con resignación, y, tras cruzarse de brazos y mirar de hito en hito a la cocinera con aire amenazador, preguntó en voz profunda-: ¿De qué se hacen las tartas?

   "No, když musím, tak musím," řekl Král, tváře se zádumčivě, a když byl založil ruce a zamračil se na Kuchařku tak, že téměřztrácel zrak, řekl hlubokým hlasem: "Z čeho se dělají koláče?"

   -Sobre todo de pimienta -respondió la cocinera.

   "Hlavněz pepře," řekla Kuchařka.

   -Melaza -dijo a sus espaldas una voz soñolienta.

   "Sirupu," ozval se za ní ospalý hlas.

   -Prended a ese Lirón -chilló la Reina-. ¡Decapitad a ese Lirón! ¡Arrojad a ese Lirón de la sala! ¡Reprimidle! ¡Pellizcadle! ¡Dejadle sin bigotes!

   "Popadněte za límec toho Sedmispáče!" zaječela Královna. "Popravte toho Sedmispáče! Vyhoďte toho Sedmispáče ze soudní síně! Potlačte ho! Štípněte ho! Ustříhejte mu vousy!"

   Durante unos minutos reinó gran confusión en la sala, para arrojar de ella al Lirón, y, cuando todos volvieron a ocupar sus puestos, la cocinera había desaparecido.

   Na nějakou chvíli nastal v celé soudní síni strašný zmatek vyhazováním Plcha, a než se zase všichni usadili a uklidnili, byla Kuchařka pryč.

   -¡No importa! -dijo el Rey, con aire de alivio-. Llama al siguiente testigo. -Y añadió a media voz dirigiéndose a la Reina-: Realmente, cariño, debieras interrogar tú al próximo testigo. ¡Estas cosas me dan dolor de cabeza!

   "To nevadí," řekl Král, jemuž se zřejměvelmi ulehčilo. "Zavolejte dalšího svědka." A tiše dodal ke Královně: "Opravdu, má drahá, toho příštího svědka musíte podrobit křížovému výslechu vy. Mne už z toho bolí celé čelo!"

   Alicia observó al Conejo Blanco, que examinaba la lista, y se preguntó con curiosidad quién sería el próximo testigo. «Porque hasta ahora poco ha sido lo que han sacado en limpio», se dijo para sí. Imaginad su sorpresa cuando el Conejo Blanco, elevando al máximo volumen su vocecilla, leyó el nombre de:

-¡Alicia!

   Alenka se dívala na Bílého Králíka, jak zmatenělistuje v seznamu, velmi zvědava, kdo bude ten další svědek, "neboťdosud mnoho důkazůnemají," řekla si k sobě. Představte si, jak byla překvapená, když svým pronikavým hlasem Bílý Králík přečetl jméno "Alenka"!