AVENTURES D'ALICE AU PAYS DES MERVEILLES

ALENKA V ŘÍŠI DIVŮ

   CHAPITRE VII.

   7

   UN THÉ DE FOUS.

   POTRHLÁ ČAJOVÁ SPOLEČNOST

   Il y avait une table servie sous un arbre devant la maison, et le Lièvre y prenait le thé avec le Chapelier. Un Loir profondément endormi était assis entre les deux autres qui s’en servaient comme d’un coussin, le coude appuyé sur lui et causant par-dessus sa tête. « Bien gênant pour le Loir, » pensa Alice. « Mais comme il est endormi je suppose que cela lui est égal. »

   Před domem byl pod stromem prostřený stůl a u něho Zajíc Březňák a Kloboučník pili čaj; mezi nimi sedělo jakési spící zvířátko, o němž si Alenka řekla, že to bude jistěnějaký hlodavec (právěse o hlodavcích učili ve škole), ale nebyla si jista, zda sysel či plch. Na sysla se jí zdál příliš malý, o plchu zase si toho z přírodopisu mnoho nepamatovala, než že je malý a že se mu říká Sedmispáč, protože ve dne spí; a podle těchto dvou známek také hádala, že to asi bude Plch. Malý Plch tedy seděl mezi Kloboučníkem a Březňákem a tvrděspal; a ti se oň opírali lokty, rozmlouvajíce přes jeho hlavu. "Velmi nepohodlné pro ubohého Sedmispáče," pomyslila si Alenka, "jenže, jelikožspí, tak je mu to asi jedno."

   Bien que la table fût très-grande, ils étaient tous trois serrés l’un contre l’autre à un des coins. « Il n’y a pas de place ! Il n’y a pas de place ! » crièrent-ils en voyant Alice. « Il y a abondance de place, » dit Alice indignée, et elle s’assit dans un large fauteuil à l’un des bouts de la table.

   Stůl byl veliký, a ti tři se tísnili na jednom jeho konci. "Není místa! Není místa!" volali, když viděli Alenku přicházeti. "Je tu spousta místa!" řekla Alenka rozhorleněa sedla si do velké lenošky na jednom konci stolu.

   « Prenez donc du vin, » dit le Lièvre d’un ton engageant.

   "Nalejte si vína," řekl Zajíc Březňák povzbuzujícím tónem.

   Alice regarda tout autour de la table, mais il n’y avait que du thé. « Je ne vois pas de vin, » fit-elle observer.

   Alenka se rozhlédla po stole, ale tam nebylo nic než čaj. "Nevidím tu žádného vína," podotkla.

   « Il n’y en a pas, » dit le Lièvre.

   "Taky tu žádné není," řekl Zajíc Březňák.

   « En ce cas il n’était pas très-poli de votre part de m’en offrir, » dit Alice d’un ton fâché.

   "Pak to od vás nebylo příliš zdvořilé, nabízet mi je," řekla Alenka podrážděně.

   « Il n’était pas non plus très-poli de votre part de vous mettre à table avant d’y être invitée, » dit le Lièvre.

   "Od vás nebylo příliš zdvořilé, posadit se bez pozvání," řekl Zajíc Březňák.

   « J’ignorais que ce fût votre table, » dit Alice. « Il y a des couverts pour bien plus de trois convives. »

   "Nevěděla jsem, že je to váš stůl," řekla Alenka, "je prostřen pro mnohem víc než pro tři."

   « Vos cheveux ont besoin d’être coupés, » dit le Chapelier. Il avait considéré Alice pendant quelque temps avec beaucoup de curiosité, et ce fut la première parole qu’il lui adressa.

   "Měla byste se dát ostříhat," řekl Kloboučník. Již nějakou chvíli se na Alenku díval velmi zvědavěa toto byla prvá jeho slova.

   « Vous devriez apprendre à ne pas faire de remarques sur les gens ; c’est très-grossier, » dit Alice d’un ton sévère.

   "Neměl byste dělat osobní poznámky," řekla Alenka poněkud přísně, "je to velmi neslušné."

   À ces mots le Chapelier ouvrit de grands yeux ; mais il se contenta de dire : « Pourquoi une pie ressemble-t-elle à un pupitre ? »

   Kloboučník otevřel zeširoka oči, uslyšev to, ale vše, co řekl, bylo: "Pročje havran jako psací stůl?"

   « Bon ! nous allons nous amuser, » pensa Alice. « Je suis bien aise qu’ils se mettent à demander des énigmes. Je crois pouvoir deviner cela, » ajouta-t-elle tout haut.

   "Nu, teďbudeme mít nějakou legraci!" pomyslila si Alenka, "jsem ráda, že začali dávat hádanky." - "To, myslím, že uhodnu," řekla nahlas.

   « Voulez-vous dire que vous croyez pouvoir trouver la réponse ? » dit le Lièvre.

   "Chcete říci, že myslíte, že na to dovedete najít odpověď?" řekl Zajíc Březňák.

   « Précisément, » répondit Alice.

   "Ano, to jsem chtěla říci," řekla Alenka. "

   « Alors vous devriez dire ce que vous voulez dire, » continua le Lièvre.

   "Pak byste měla říci, co jste říci chtěla," pokračoval Zajíc Březňák.

   « C’est ce que je fais, » répliqua vivement Alice. « Du moins — je veux dire ce que je dis ; c’est la même chose, n’est-ce pas ? »

   "To jsem řekla," odpověděla Alenka spěšně, "aspoň- aspoňchci říci, co říkám - a to je snad totéž, ne?"

   « Ce n’est pas du tout la même chose, » dit le Chapelier. « Vous pourriez alors dire tout aussi bien que : « Je vois ce que je mange, » est la même chose que : « Je mange ce que je vois. » »

   "Ani trochu totéž," řekl Kloboučník. "To byste právětak mohla říci, že ,vidím, co jím` je totéž jako ,jím, co vidím`."

   « Vous pourriez alors dire tout aussi bien, » ajouta le Lièvre, « que : « J’aime ce qu’on me donne, » est la même chose que : « On me donne ce que j’aime. » »

   "To byste stejněmohla říci," dodal Březňák, "že ,líbí se mi, co dostanu` je totéž jako ,dostanu, co se mi líbí`."

   « Vous pourriez dire tout aussi bien, » ajouta le Loir, qui paraissait parler tout endormi, « que : « Je respire quand je dors, » est la même chose que : « Je dors quand je respire. » »

   "To byste stejněmohla říci," dodal Sedmispáč, jenž se zdál mluviti ze spaní, "že ,dýchám, když spím` je totéž jako ,spím, když dýchám`."

   « C’est en effet tout un pour vous, » dit le Chapelier. Sur ce, la conversation tomba et il se fit un silence de quelques minutes. Pendant ce temps, Alice repassa dans son esprit tout ce qu’elle savait au sujet des pies et des pupitres ; ce qui n’était pas grand’chose.

   "Pro tebe je to totéž," řekl Kloboučník a tím se rozmluva skončila a společnost seděla chvíli mlčky, zatímco Alenka přemítala a vzpomínala na všechno, co věděla o havranech a psacích stolech, čehož nebylo mnoho.

   Le Chapelier rompit le silence le premier. « Quel quantième du mois sommes-nous ? » dit-il en se tournant vers Alice. Il avait tiré sa montre de sa poche et la regardait d’un air inquiet, la secouant de temps à autre et l’approchant de son oreille.

   První přerušil mlčení Kloboučník. "Kolikátého je dnes?" řekl, obraceje se k Alence. V ruce držel hodinky, které vytáhl z kapsy, a pohlížel na něznepokojeně, chvílemi jimi štěrchaje a přidržuje si je k uchu.

   Alice réfléchit un instant et répondit : « Le quatre. »

   Alenka chvíli uvažovala a pak řekla: "Čtvrtého."

   « Elle est de deux jours en retard, » dit le Chapelier avec un soupir. « Je vous disais bien que le beurre ne vaudrait rien au mouvement ! » ajouta-t-il en regardant le Lièvre avec colère.

   "O dva dny pozadu," povzdychl Kloboučník. "Říkal jsem vám, že máslo nebude dělat stroji dobře," dodal, hleděhněvivěna Zajíce.

   « C’était tout ce qu’il y avait de plus fin en beurre, » dit le Lièvre humblement.

   " Ale bylo to to nejlepší máslo," odpověděl Zajíc Březňák pokorně.

   « Oui, mais il faut qu’il y soit entré des miettes de pain, » grommela le Chapelier. « Vous n’auriez pas dû vous servir du couteau au pain pour mettre le beurre. »

   "Ano, ale musely se s ním dostat dovnitřnějaké drobty," nevrle bručel Kloboučník; "neměl jste je mazat nožem od chleba."

   Le Lièvre prit la montre, et la contempla tristement, puis la trempa dans sa tasse, la contempla de nouveau, et pourtant ne trouva rien de mieux à faire que de répéter sa première observation : « C’était tout ce qu’il y avait de plus fin en beurre. »

   Březňák vzal hodinky a chvíli na něponuře hleděl; pak je ponořil do čaje a opět se na ně podíval, ale nedovedl si vymyslit, co by řekl lepšího, než byla jeho první poznámka: "Bylo to, víte, to nejlepší máslo."

   Alice avait regardé par-dessus son épaule avec curiosité : « Quelle singulière montre ! » dit-elle. « Elle marque le quantième du mois, et ne marque pas l’heure qu’il est ! »

   Alenka se mu zvědavědívala přes rameno. "Jaké jsou to směšné hodinky!" podotkla. "Ukazují kolikátého je, ale ne kolik je hodin!"

   « Et pourquoi marquerait-elle l’heure ? » murmura le Chapelier. « Votre montre marque-t-elle dans quelle année vous êtes ? »

   "A pročby měly ukazovat, kolik je hodin?" mručel Kloboučník. "Ukazují vaše hodinky, který je rok?"

   « Non, assurément ! » répliqua Alice sans hésiter. « Mais c’est parce qu’elle reste à la même année pendant si longtemps. »

   "Ovšemže neukazují," odvětila Alenka hbitě; "ale to je proto, že rok zůstává týž takovou nesmírnědlouhou dobu."

   « Tout comme la mienne, » dit le Chapelier.

   "No, a s mými hodinkami je to zrovna tak," řekl Kloboučník.

   Alice se trouva fort embarrassée. L’observation du Chapelier lui paraissait n’avoir aucun sens ; et cependant la phrase était parfaitement correcte. « Je ne vous comprends pas bien, » dit-elle, aussi poliment que possible.

   Alenka se cítila hroznězmatena. Kloboučníkova poznámka se zdála postrádat smyslu, a přece zcela nepochybněmluvil česky. "Tomu dobře nerozumím," řekla, jak slušnějen dovedla.

   « Le Loir est rendormi, » dit le Chapelier ; et il lui versa un peu de thé chaud sur le nez.

   "Ten Plch už zase spí," řekl Kloboučník a nalil mu na nos trochu horkého čaje.

   Le Loir secoua la tête avec impatience, et dit, sans ouvrir les yeux : « Sans doute, sans doute, c’est justement ce que j’allais dire. »

   Sedmispáčnevrle zatřásl hlavou a řekl, aniž otevřel oči : "Ovšem, ovšem; právějsem chtěl podotknouti totéž."

   « Avez-vous deviné l’énigme ? » dit le Chapelier, se tournant de nouveau vers Alice.

   "Uhodla jste už mou hádanku?" řekl Kloboučník, obraceje se opět k Alence.

   « Non, j’y renonce, » répondit Alice ; « quelle est la réponse ? »

   "Ne, já se poddám," odpověděla Alenka; "jaká je odpověď?"

   « Je n’en ai pas la moindre idée, » dit le Chapelier.

   "Nemám nejmenšího ponětí," řekl Kloboučník.

   « Ni moi non plus, » dit le Lièvre.

   "Já také ne," řekl Březňák.

   Alice soupira d’ennui. « Il me semble que vous pourriez mieux employer le temps, » dit-elle, « et ne pas le gaspiller à proposer des énigmes qui n’ont point de réponses. »

   Alenka unaveněpovzdychla. "Myslím, že byste mohli s časem nakládat rozumněji," řekla, "než jej mařit hádankami, na které není odpovědi."

   « Si vous connaissiez le Temps aussi bien que moi, » dit le Chapelier, « vous ne parleriez pas de le gaspiller. On ne gaspille pas quelqu’un. »

   "Kdybyste znala Čas tak dobře jako já," řekl Kloboučník , neřekla byste ,mařit jej`. Je to rozhodněHo."

   « Je ne vous comprends pas, » dit Alice.

   "Tomu nerozumím," řekla Alenka.

   « Je le crois bien, » répondit le Chapelier, en secouant la tête avec mépris ; « je parie que vous n’avez jamais parlé au Temps. »

   "Ovšemže nerozumíte," řekl Kloboučník, pohrdavěpohodiv hlavou. "Je zřejmo, že jste s Časem nikdy ani nemluvila."

   « Cela se peut bien, » répliqua prudemment Alice, « mais je l’ai souvent mal employé. »

   "Možná že ne," odvětila Alenka opatrně, "ale vím, že si musím vyklepávat čas, když hraji na piano."

   « Ah ! voilà donc pourquoi ! Il n’aime pas cela, » dit le Chapelier. « Mais si seulement vous saviez le ménager, il ferait de la pendule tout ce que vous voudriez. Par exemple, supposons qu’il soit neuf heures du matin, l’heure de vos leçons, vous n’auriez qu’à dire tout bas un petit mot au Temps, et l’aiguille partirait en un clin d’œil pour marquer une heure et demie, l’heure du dîner. »

   "Ah, to vysvětluje všechno!" řekl Kloboučník. "On nestrpí, aby ho někdo vyklepával. - Ale kdybyste s ním byla na dobré noze, udělal by vám s hodinami, skoro cokoliv byste chtěla. Například, řekněme, že je 8 hodin ráno - zrovna má začít škola; potřebovala byste Času jen šeptem pokynout, a v mžiku se hodiny otočí - frrr - půl druhé - čas k obědu."

   (« Je le voudrais bien, » dit tout bas le Lièvre.)

   (,Kéž by jen bylo," zašeptal si Březňák pro sebe.)

   « Cela serait très-agréable, certainement, » dit Alice d’un air pensif ; « mais alors — je n’aurais pas encore faim, comprenez donc. »

   "To by jistěbylo ohromné," řekla Alenka zamyšleně. "Ale pak, víte, já bych ještěneměla hlad."

   « Peut-être pas d’abord, » dit le Chapelier ; « mais vous pourriez retenir l’aiguille à une heure et demie aussi longtemps que vous voudriez. »

   "Zprvu snad ne," řekl Kloboučník, "ale mohla byste držet hodiny na půl druhé, jak dlouho byste chtěla."

   « Est-ce comme cela que vous faites, vous ? » demanda Alice.

   "To vy zde tak děláte?" zeptala se Alenka.

   Le Chapelier secoua tristement la tête.

« Hélas ! non, » répondit-il, « nous nous sommes querellés au mois de mars dernier, un peu avant qu’il devînt fou. » (Il montrait le Lièvre du bout de sa cuiller.) « C’était à un grand concert donné par la Reine de Cœur, et j’eus à chanter :

   Kloboučník smutnězavrtěl hlavou: "Ne já! - Pohádali jsme se v březnu - zrovna než on se zbláznil, víte - " (ukázal lžičkou na Zajíce Březňáka) - "bylo to o velkém koncertě, pořádaném

« Ah ! vous dirai-je, ma sœur,
 Ce qui calme ma douleur ! »

Srdcovou Královnou a já tam měl zpívat
 Když se večer mračí dřív než přijde čaj`.

   « Vous connaissez peut-être cette chanson ? »

   Znáte snad tu píseň?"

   « J’ai entendu chanter quelque chose comme ça, » dit Alice.

   "Slyšela jsem něco podobného," řekla Alenka.

   « Vous savez la suite, » dit le Chapelier ; et il continua :

   "Pokračuje, víte," dodal Kloboučník, "takhle:

« C’est que j’avais des dragées,
 Et que je les ai mangées. »

, Pij, co hrdlo ráčí,
 dokud něco maj.
 Hledím po nebíčku,
 hledám svou skleničku,
 kde jsi, lásko má,
 kde jsi, lásko má?` "

   Ici le Loir se secoua et se mit à chanter, tout en dormant : « Et que je les ai mangées, mangées, mangées, mangées, mangées, » si longtemps, qu’il fallût le pincer pour le faire taire.

   Tu sebou Plch trhl a začal ze spaní zpívat: "Ó láásko mááá, - ó láásko mááá -- " a nepřestal, dokud ho nezačali štípat, aby toho nechal.

   « Eh bien, j’avais à peine fini le premier couplet, » dit le Chapelier, « que la Reine hurla : « Ah ! c’est comme ça que vous tuez le temps ! Qu’on lui coupe la tête ! » »

   "Nu a tak jsem sotva skončil první verš," pokračoval Kloboučník, "když Královna vyskočila a zaječela: ,On zabíjí čas, srazte mu hlavu!` "

   « Quelle cruauté ! » s’écria Alice.

   "Jak strašněnelidské!" zvolala Alenka.

   « Et, depuis lors, » continua le Chapelier avec tristesse, « le Temps ne veut rien faire de ce que je lui demande. Il est toujours six heures maintenant. »

   "A od té doby," pokračoval Kloboučník smutečním hlasem, "mi neudělá tu nejmenší maličkost, o kterou ho požádám! Teďje pořád pět hodin."

   Une brillante idée traversa l’esprit d’Alice. « Est-ce pour cela qu’il y a tant de tasses à thé ici ? » demanda-t-elle.

   Alenka dostala ohromný nápad. "A to je tedy, pročtu máte vyložena tolik čajového náčiní?" otázala se.

   « Oui, c’est cela, » dit le Chapelier avec un soupir ; « il est toujours l’heure du thé, et nous n’avons pas le temps de laver la vaisselle dans l’intervalle. »

   "Ano, tak jest," řekl Kloboučník s povzdechem; "je pořád čas k svačiněa my nemáme vůbec kdy umývat nádobí."

   « Alors vous faites tout le tour de la table, je suppose ? » dit Alice.

   "A tak tedy poposedáváte kolem stolu?" řekla Alenka.

   « Justement, » dit le Chapelier, « à mesure que les tasses ont servi. »

   "Právě," řekl Kloboučník; "když je šálek špinavý,sedneme si o místo dál."

   « Mais, qu’arrive-t-il lorsque vous vous retrouvez au commencement ? » se hasarda de dire Alice.

   "Ale co se stane, když se opět dostanete dokola tam, kde jste začali?" odvážila se Alenka otázky.

   « Si nous changions de conversation, » interrompit le Lièvre en bâillant ; « celle-ci commence à me fatiguer. Je propose que la petite demoiselle nous conte une histoire. »

   "Co kdybychom tak změnili předmět hovoru," přerušil je Březňák, zívaje. "Tohle mne už nudí. Hlasuji, aby nám ta mladá dáma vyprávěla nějakou pohádku."

   « J’ai bien peur de n’en pas savoir, » dit Alice, que cette proposition alarmait un peu.

   "Obávám se, že žádné neznám," řekla Alenka, trochu poděšena tímto návrhem.

   « Eh bien, le Loir va nous en dire une, » crièrent-ils tous deux. « Allons, Loir, réveillez-vous ! » et ils le pincèrent des deux côtés à la fois.

   "Pak musí vypravovat Sedmispáč," zvolali Kloboučník i Březňák. "Vzhůru, Sedmispáči!" a štípali ho z obou stran zároveň.

   Le Loir ouvrit lentement les yeux. « Je ne dormais pas, » dit-il d’une voix faible et enrouée. « Je n’ai pas perdu un mot de ce que vous avez dit, vous autres. »

   Plch pomalu otevřel oči. "Já jsem nespal," řekl chraptivým mdlým hlasem; "slyšel jsem každé slovo, které jste situ, braši, povídali."

   « Racontez-nous une histoire, » dit le Lièvre.

   "Vypravuj nám pohádku!" řekl Březňák.

   « Ah ! Oui, je vous en prie, » dit Alice d’un ton suppliant.

   "Ano, prosím, vypravujte!" žadonila Alenka.

   « Et faites vite, » ajouta le Chapelier, « sans cela vous allez vous rendormir avant de vous mettre en train. »

   "A hezky rychle," dodal Kloboučník, "nebo zase usneš, než s ní budeš hotov."

   « Il y avait une fois trois petites sœurs, » commença bien vite le Loir, « qui s’appelaient Elsie, Lacie, et Tillie, et elles vivaient au fond d’un puits. »

   "Za onoho času byly tři malé sestřičky," začal Plch ve velikém spěchu, "a ty se jmenovaly Míla, Lída a Věra; a bydlely v hluboké studni - "

   « De quoi vivaient-elles ? » dit Alice, qui s’intéressait toujours aux questions de boire ou de manger.

   "A čím se živily?" řekla Alenka, která se vždy velmi zajímala 0 otázky jídla a pití.

   « Elles vivaient de mélasse, » dit le Loir, après avoir réfléchi un instant.

   "Živily se sirupem," řekl Plch po chvíli přemýšlení.

   « Ce n’est pas possible, comprenez donc, » fit doucement observer Alice ; « cela les aurait rendues malades. »

   "Tím se přece nemohly živit," poznamenala Alenka jemně; "to by jim bylo špatně."

   « Et en effet, » dit le Loir, « elles étaient très-malades. »

   "To jim také bylo," řekl Plch, "velmi špatně."

   Alice chercha à se figurer un peu l’effet que produirait sur elle une manière de vivre si extraordinaire, mais cela lui parut trop embarrassant, et elle continua : « Mais pourquoi vivaient-elles au fond d’un puits ? »

   Alenka se pokoušela představiti si, jak by tobylo, takový podivný způsob života, ale příliš jí to vrtalo hlavou, tak pokračovala: "Ale pročžily v hluboké studni?"

   « Prenez un peu plus de thé, » dit le Lièvre à Alice avec empressement.

   "Nalejte si více čaje," řekl Březňák Alence velmi vážně.

   « Je n’en ai pas pris du tout, » répondit Alice d’un air offensé. « Je ne peux donc pas en prendre un peu plus. »

   "Ještějsem žádný neměla," odpověděla Alenka uraženě, "tak si nemohu nalít více."

   « Vous voulez dire que vous ne pouvez pas en prendre moins, » dit le Chapelier. « Il est très-aisé de prendre un peu plus que pas du tout. »

   "Chcete říci, že si nemůžete nalít méně," řekl Kloboučník; " "nalít si více než nic je velmi snadné.

   « On ne vous a pas demandé votre avis, à vous, » dit Alice.

   "U nás se nikdo na nic neptal," řekla Alenka.

   « Ah ! qui est-ce qui se permet de faire des observations ? » demanda le Chapelier d’un air triomphant.

   "A kdo teďdělá osobní poznámky?" otázal se Kloboučník vítězoslavně.

   Alice ne savait pas trop que répondre à cela. Aussi se servit-elle un peu de thé et une tartine de pain et de beurre ; puis elle se tourna du côté du Loir, et répéta sa question. « Pourquoi vivaient-elles au fond d’un puits ? »

   Alenka dobře nevěděla, co na to odpovědět, tak si vzala trochu čaje a chleba s máslem a pak se obrátila na Plcha a opakovala svou otázku. "Pročbydlely v hluboké studni?"

   Le Loir réfléchit de nouveau pendant quelques instants et dit : « C’était un puits de mélasse. »

   Sedmispáčzase nějakou chvíli přemýšlel a pak řekl: "Byla to sirupová studně."

   « Il n’en existe pas ! » se mit à dire Alice d’un ton courroucé. Mais le Chapelier et le Lièvre firent « Chut ! Chut ! » et le Loir fit observer d’un ton bourru : « Tâchez d’être polie, ou finissez l’histoire vous-même. »

   "Takové studny nejsou," začala Alenka velmi rozzlobeně, ale Kloboučník a Březňák na ni dělali "Pst! pst!" a Sedmispáčuraženěpodotkl: "Neumíte-li být zdvořilá, můžete si pohádku dopovědět sama."

   « Non, continuez, je vous prie, » dit Alice très-humblement. « Je ne vous interromprai plus ; peut-être en existe-t-il un. »

   "Ne, ne, prosím, pokračujte !" řekla Alenka. "Už vás nebudu vyrušovat. Snad přece jedna taková studněněkde je."

   « Un, vraiment ! » dit le Loir avec indignation ; toutefois il voulut bien continuer. « Donc, ces trois petites sœurs, vous saurez qu’elles faisaient tout ce qu’elles pouvaient pour s’en tirer. »

   "Jedna - někde!" řekl Sedmispáčopovržlivě. Nicménědal si říci a pokračoval : "A tak ty tři sestry - víte - ony se učily vytahovat."

   « Comment auraient-elles pu s’en tirer ? » dit Alice, oubliant tout à fait sa promesse.

   "Vytahovat - co?" řekla Alenka, docela zapomenuvši na svůj slib.

   « C’est tout simple — »

   "Sirup," odvětil Sedmispáč, tentokrát rovnou bez přemýšlení.

   « Il me faut une tasse propre, » interrompit le Chapelier. « Avançons tous d’une place. »

   "Já chci čistý šálek," přerušil je Kloboučník; "poposedněme o jedno místo."

   Il avançait tout en parlant, et le Loir le suivit ; le Lièvre prit la place du Loir, et Alice prit, d’assez mauvaise grâce, celle du Lièvre. Le Chapelier fut le seul qui gagnât au change ; Alice se trouva bien plus mal partagée qu’auparavant, car le Lièvre venait de renverser le lait dans son assiette.

   Poposedl, když to dořekl, a Sedmispáčho následoval; Březňák poposedl na místo Plchovo, a Alenka dosti neochotnězaujala místo Březňákovo. Kloboučník jediný z nich měl z té změny prospěch, a Alenka na tom byla značněhůře než předtím, jelikož Březňák zrovna předtím na svůj talířpřevrhl konvičku mléka.

   Alice, craignant d’offenser le Loir, reprit avec circonspection : « Mais je ne comprends pas ; comment auraient-elles pu s’en tirer ? »

   Alenka nechtěla Plcha znovu urazit, začala tedy velmi opatrně: "Ale já nerozumím. Odkud vytahovaly sirup?"

   « C’est tout simple, » dit le Chapelier. « Quand il y a de l’eau dans un puits, vous savez bien comment on en tire, n’est-ce pas ? Eh bien ! d’un puits de mélasse on tire de la mélasse, et quand il y a des petites filles dans la mélasse on les tire en même temps ; comprenez-vous, petite sotte ? »

   "Může se vytahovat voda ze studněna vodu," řekl Kloboučník, "tak bych myslel, že se může vytahovat sirup ze sirupové studně- eh, hloupá?"

   "Ale ony byly ve studni, tak jak mohly vytahovat sirup ze studně?" řekla Alenka Plchovi, dělajíc, jako by přeslechla Kloboučníkovu poznámku.

   "Jak? - Ovšem," řekl Sedmispáč, "stud-ně. - Ony byly plny studu."

   Tato odpověď Alenku málem připravila o zbytek trpělivosti; opanovala se však a položila novou otázku: "Ale čím ten sirup vytahovaly?" "

    "Sirupem!" odsekl Plch; a Kloboučník, vida Alenčiny rozpaky, dodal: "Když můžete výkresy ve škole vytahovat inkoustem, tak asi můžete vytahovat výkresy v sirupové studni sirupem, ne? Toto vysvětlení Alenku tak zmátlo, že nechala Plcha mluvit značnou chvíli, aniž ho přerušila.

   "Tak ony se učily vytahovat," pokračoval Sedmispáč, zívaje a protíraje si oči, neboťzačínal být velmi ospalý, "a kreslily a vytahovaly všechny možné věci - všechno, co se začíná na M ."

   "Pročna M?" řekla Alenka.

   "Pročne?" řekl Březňák.

   Alenka mlčela.

   Sedmispáčtou dobou už měl oči zase zavřeny a usínal; byv však štípnut Kloboučníkem, vzbudil se zase s malým výkřikem a pokračoval: "- co se začíná na M, jako myší díra, a měsíc, a minulost, a moudrost, a mnohost - víte, velmi krásné rčení je mnohost moudrosti - viděla jste někdy takovou věc jako pěkněvytažený výkres mnohosti?

   « Pas tout à fait, » dit Alice, encore plus embarrassée par cette réponse.

   "Opravdu, když se mne tak ptáte," řekla Alenka velmi zmatena, "nemyslím - "

   « Alors vous feriez bien de vous taire, » dit le Chapelier.

   "Pak byste neměla mluvit," řekl Kloboučník.

   Alice trouva cette grossièreté un peu trop forte ; elle se leva indignée et s’en alla. Le Loir s’endormit à l’instant même, et les deux autres ne prirent pas garde à son départ, bien qu’elle regardât en arrière deux ou trois fois, espérant presque qu’ils la rappelleraient. La dernière fois qu’elle les vit, ils cherchaient à mettre le Loir dans la théière.

   To bylo víc, než mohla Alenka snésti; vstala velmi znechucena a odcházela. Sedmispáčokamžitěusnul a ani Kloboučník, ani Březňák nevěnovali nejmenší pozornosti jejímu odchodu, ačkoliv se jednou nebo dvakrát ohlédla, polodoufajíc, že ji zavolají zpět. Když se ohlédla naposled, viděla je, jak se pokoušejí strčiti Sedmispáče do čajové konvice.

   « À aucun prix je ne voudrais retourner auprès de ces gens-là, » dit Alice, en cherchant son chemin à travers le bois. « C’est le thé le plus ridicule auquel j’aie assisté de ma vie ! »

   "Nu, tam se už aspoňnikdy nevrátím," řekla Alenka, ubírajíc se lesem. "To je ta nejhloupější čajová společnost, v jaké jsem ve svém životěbyla."

   Comme elle disait cela, elle s’aperçut qu’un des arbres avait une porte par laquelle on pouvait pénétrer à l’intérieur. « Voilà qui est curieux, » pensa-t-elle. « Mais tout est curieux aujourd’hui. Je crois que je ferai bien d’entrer tout de suite. » Elle entra.

   Jak to dořekla, zpozorovala, že jeden strom má v kmeni dveře. "To je velmi podivné," pomyslila si, "ale všechno je dnes podivné. Myslím, že tam mohu hned vejít." A vešla.

   Elle se retrouva encore dans la longue salle tout près de la petite table de verre.

« Cette fois je m’y prendrai mieux, » se dit-elle, et elle commença par saisir la petite clef d’or et par ouvrir la porte qui menait au jardin, et puis elle se mit à grignoter le morceau de champignon qu’elle avait mis dans sa poche, jusqu’à ce qu’elle fût réduite à environ deux pieds de haut ; elle prit alors le petit passage ; et enfin — elle se trouva dans le superbe jardin au milieu des brillants parterres et des fraîches fontaines.

   Opět se octla ve velké síni a blízko malého skleněného stolku. "Nu, tentokrát budu opatrnější," řekla si, a začala tím, že vzala se stolku malý zlatý klíček a odemkla vrátka, vedoucí do zahrady. Pak. se dala do ukusování hříbku - měla ho stále ještěkousek v kapse - až byla asi stopu vysoká; pak se dala úzkou chodbičkou, a pak - se konečněoctla v krásné zahraděmezi pestrými záhony květin a chladnými vodotrysky.

Text from wikisource.org
Audio from litteratureaudio