爱丽丝漫游奇境记
第 5 篇
5
毛毛虫的建议
NA RADU U HOUSENKY
毛毛虫和爱丽丝彼此沉默地注视了好一会。最后，毛毛虫从嘴里拿出了水烟 管，用慢吞吞的、瞌睡似的声调同她说起了话。
Housenka s Alenkou se na sebe chvíli dlívaly mlčky, konečněvyňala Housenka dýmku z úst a oslovila Alenku mdlým, ospalým hlasem.
“你是谁？”毛毛虫问，
"Kdo jste?" řekla Housenka.
这可不是鼓励人谈话的开场白，爱丽丝挺不好意思地回答说：“我……眼下 很难说，先生……至少今天起床时，我还知道我是谁的，从那时起，可是我就变 了好几回了，”
Takovéhle oslovení k hovoru zrovna nepovzbuzovalo. Alenka odpověděla poněkud zaraženě: "Já - já - ani sama v tomto okamžiku nevím - totiž vím, kdo jsem byla, když jsem dnes ráno vstávala, ale od té doby jsem se, myslím, několikrát musila proměnit."
“你这话是什么意思？”毛毛虫严厉地说，“你自己解释一下！”
"Co tím chcete říci?" řekla Housenka přísně. "Vysvětlete to svými slovy!"
“我没法解释，先生，”爱丽丝说，“因为我已经不是我自己了，你瞧。”
"Ale když to svými slovy nemohu, paní Housenko," řekla Alenka, "protože já nejsem já, rozumíte?"
“我瞧不出。”毛毛虫说。
"Nerozumím," řekla Housenka.
“我不能解释得更清楚了，”爱丽丝非常有礼貌地回答，“因为我压根儿不 懂是怎么开始的，一天里改变好几次大小是非常不舒服的。”
"Obávám se, že to jasněji povědět nedovedu," odvětila Alenka velmi zdvořile, "neboťtomu za prvé sama nerozumím; a tak hle projít v jednom dni tolika různými velikostmi, to člověka strašnězmate."
"Nezmate," řekla Housenka.
“唉，也许你还没有体会，”爱丽丝说，“可是当你必须变成一只蝶蛹的时 候──你知道自己总有一天会这样的──然后再变成一只蝴蝶、我想你会感到有 点奇怪的，是不是，”
"No, snad jste to ještěnezkusila," řekla Alenka; "ale až se budete mít zakuklit - a to budete jednou muset - a pak se z kukly proměnit v motýla, tak si myslím, že se vám to bude také zdát trochu podivné, ne?"
“一点也不。”毛毛虫说。
"Ani dost málo," řekla Housenka.
“哦！可能你的感觉同我不一样，”爱丽丝说，“可是这些事使我觉得非常 奇怪。”
"Nu, vy to tedy snad berete jinak," řekla Alenka; "já vím jen tolik, pro mne že by tobyl velmi podivný pocit."
“你！”毛毛虫轻蔑地说，“你是谁？”
"Pro vás!" řekla Housenka pohrdavě. "Kdo vůbec jste?"
这句话又把他们带回了谈话的开头，对于毛毛虫的那些非常简短的回答，爱 丽丝颇有点不高兴了，她挺直了身子一本正经地说：“我想还是你先告诉我，你 是谁？”
Což je přivedlo zas tam, kde byly, když začaly. Alenku trochu popuzovalo, že Housenka dělá tak velmi úsečné poznámky - postavila se tedy zpříma a řekla velmi vážně: "Myslím, že je na vás, abyste mi napřed řekla, kdo jste vy."
“为什么？”毛毛虫说。
"Proč?" řekla Housenka.
这又成了一个难题：爱丽丝想不出任何比较好的理由来回答它，看来，毛毛 虫挺不高兴的，因此爱丽丝转身就走了。
To byl nový hlavolam; a jelikož Alenka nedovedla nalézti vhodnou odpověďa Housenka se zdála být ve velmi nepříjemné náladě, obrátila se k odchodu.
“回来！”毛毛虫在她身后叫道，“我有几句重要的话讲！”
"Vraťte se!" zavolala za ní Housenka. "Mám vám něco důležitého říci!"
这话听起来倒是鼓舞人的，于是爱丽丝回来了。
To znělo slibně: Alenka se obrátila a šla zpět.
“別发脾气嘛！”毛毛虫说，
"Nerozčilujte se," řekla Housenka.
“就这个话吗？”爱丽丝忍住了怒气问。
"A to je všechno?" řekla Alenka, potlačujíc svůj hněv, jak nejlépe dovedla.
“不。”毛毛虫说。
"Ne," řekla Housenka.
爱丽丝想反正没什么事，不如在这儿等一等，也许最后它会说一点儿值得听 的话的。有好几分钟，他只是喷著烟雾不说话。最后它松开胳膊，把水烟管从嘴 里拿出来，说：“你认为你已经变了，是吗？”
Alenka si pomyslila, že vlastněnemá co dělat a že tedy může počkat; snad nakonec přece jen uslyší něco, co bude stát za poslechnutí. Housenka nějakou chvíli bafala z dýmky a neříkala nic; konečněvšak rozdělala založené ruce, vyňala dýmku z úst a řekla: "Tak vy si tedy myslíte, že jste se proměnila, není-liž pravda?"
“我想是的，先生。”爱丽丝说。“我平时知道的事，现在都忘了，而且连 把同样的身材保持十分钟都做不到，”
"Obávám se, že ano," řekla Alenka; "nepamatuji si věci jako jindy - a ani deset minut nedovedu zůstat stejněvelká!"
“你忘了些什么？”毛毛虫问。
"Nepamatujete si jaké věci?" řekla Housenka.
“我试着背《小蜜蜂怎么干活》，可是背出来的完全变了样！”爱丽丝忧郁 地回答。
"Nu, zkoušela jsem říkat Běžel zajíc kolem plotu a odříkávala jsem něco docela jiného!" odvětila Alenka smutně.
“那么背诵《你老了，威廉爸爸》吧！”毛毛虫说。
"Tak mi odříkejte Večer před svatým Janem," řekla Housenka.
爱丽丝把双手交叉放好，开始背了：
Alenka složila způsobně ruce a začala:
“年轻人说道：
‘你已经老啦，威廉爸爸，
你头上长满了白发。
可你老是头朝下倒立着，
像你这把年纪，这合适吗？’
"Večer před svatým Janem
hovoří syn s Tomanem:
,Jste už stár, váš vlas je bílý,
a přec ještěkaždou chvíli
na hlavěvás vidím stát.
Myslíte, ve vašem stáří
že je zdrávo hospodáři,
aby tenhle sport měl rád?`
‘当我年轻的时候，’
威廉爸爸回答儿子，
‘我怕这样会损坏脑子；
现在我脑袋已经空啦，
所以就这样玩个不止，’
, Ve svém mládí, ` Toman vece,
,strach jsem měl, že by tím přece
sportem mozek újmu vzal.
Zjistiv však, na místo mozku
že mám hlavu plnou vosku,
stojky stavím dál a dál. `
‘你已经老啦，’年轻人说：
‘像我刚才说的一样，
你已经变得非常肥胖；
可是你一个前空翻翻进门来，
这是怎么搞的？请你讲讲。’
, Ve svém stáří, ` vece mladý,
,netrpíte jistěhlady;
ztloustl jste po celém těle.
Myslíte, ve vašem věku
že se dožijete vděku,
kozelce metaje smělé?`
‘当我年轻的时候，’
老哲人摇晃著灰白的卷发说道，
‘我总是让关节保持柔软灵巧，
我用的是这种一先令一盒的油膏，
你想要两盒吗，
请允许我向你推销，’
,Pročbych pochybou těmučil?`
mudřec dí, ,v mládí jsem učil
touto mastí svoje oudy
pružnosti: Kup! drahá není,
učiníš mi potěšení,
uživ rozkoší těch proudy. `
‘你已经老啦，’年轻人说，
‘你的下巴应该是
衰弱得只能喝些稀汤，
可是你把一只整鹅，
连骨带嘴全都吃光，
请问你怎能这样，’
Dí syn: ,Stár jste, já jsem mladší,
člověk by řek, že vám stačí
zuby tak na prosnou kaší
nebo měkkou buchtu s mákem.
Jak, že s kostmi, se zobákem
slup jste celou husu naši?`
‘当我年轻的时候，’爸爸说，
‘研究的是法律条文。
对于每个案子，
都拿来同妻子辩论，
因此我练得下巴肌肉发达，
这使我受用终身。’
, V mládí studoval jsem práva, `
Toman dí, ,kde vlastní hlava
nepronikla změtí záhad,
s ženou jsem věc prohádat.
Tento cvik jurisprudence
prospěl mněi mojí Lence:
odučil nás oba váhat
a mněsílu v čelist dal. `
‘你已经老啦，’年轻人说，
‘很难想象，
你的眼睛会像从前，一样闪光。
可是你居然能把一条鳗鱼，
竖在鼻子尖上。
请问，你怎会这么棒，’
,Stár jste, ` dí syn, ,hrbíte se,
celé tělo se vám třese
dole, ba i nahoře.
Čím to, na nosu že špici
dovedete jako svíci
balancovat úhoře?`
“够啦，’他的爸爸说，
‘我已经回答了三个问题。
你不要太放肆啦，
我不会整天听你胡言乱语。
快滚吧，不然我就要，
一脚把你踢下楼梯。’”
Otec Toman smračil čelo
a promluvil neveselo:
,Otázek jsem do třetice
zodpověděl, to je dosti.
Nedost-li tvé zvědavosti,
vykopnu těze světnice.`"
“背错了。”毛毛虫说。
"To nebylo správně," řekla Housenka.
“我也怕不十分对，”爱丽丝羞怯地说，“有些字已经变了。”
"Ne zcela správně, obávám se," řekla Alenka zaraženě. "Některá slova se změnila."
“从头到尾都错了，”毛毛虫干脆地说。然后他们又沉默了几分钟。
"Bylo to špatněod začátku do konce," řekla Housenka rozhodně, a několik minut bylo ticho.
毛毛虫首先开腔了：
Housenka opět promluvila první.
“你想变成多么大小呢？”
"Jak veliká chcete být?" zeptala se.
“唉！多么大小我倒不在乎。”爱丽丝急忙回答，“可是，一个人总不会喜 欢老是变来变去的，这你是知道的。”
"Ó, co se týče velikosti, na tom by mi tolik nezáleželo," odpověděla Alenka spěšně; "jen se mi nelíbí to stálé měněni, víte."
“我不知道。”毛毛虫说。
"Nevím," řekla Housenka.
爱丽丝不说话了，她从来没有遭到过这么多的反驳，感到自己要发脾气了。
Alenka neřekla nic. Nikdy v životějí předtím nikdo tolik neodporoval a ona cítila, že ztrácí trpělivost.
“你满意现在的样子吗？”毛毛虫说，
"Jste spokojena teď?" ptala se Housenka.
“哦，如果你不在意的话，先生，我想再大一点，”爱丽丝说，“像这样三 英寸高，太可怜了，”
"Nu, raději bych byla trochu větší, paní, není-li vám to proti mysli," řekla Alenka, "tři palce je taková hloupá výška."
“这正是一个非常合适的高度。”毛毛虫生气地说，它说话时还使劲儿挺直 了身子，正好是三英寸高。
"Tři palce je velmi dobrá výška," řekla Housenka hněvivě, vztyčujíc se (byla přesnětři palce dlouhá).
“可我不习惯这个高度！”爱丽丝可怜巴巴地说道，同时心里想：“我希望 这家伙可別发火！”
"Ale já na ni nejsem zvyklá!" hájila se ubohá Alenka žalostným hlasem. A pro sebe si pomyslila: "Kéž by se tato zvířátka tak snadno neurážela!"
“不久你就会习惯的！”毛毛虫说着又把水烟管放进嘴里抽起来了。
"Časem si na to zvyknete," řekla Housenka, strčila dýmku do úst a začala opět kouřit.
这次，爱丽丝耐心地等着它开口，一两分钟后，毛毛虫从嘴里拿出了水烟管， 打了个哈欠，摇了摇身子，然后从蘑菇上下来，向草地爬去，只是在它爬的时候， 顺口说道：“一边会使你长高，另一边会使你变矮，”
Tentokrát Alenka čekala trpělivě, až se Housence opět uráčilo promluvit. Za nějakou minutu nebo dvěvyňala Housenka dýmku z úst, jednou nebo dvakrát zívla a otřásla se. Pak slezla z hřibu a odplazila se do trávy, poznamenávajícjen jako mimochodem: "Jedna strana vás natáhne, druhá strana vás zkrátí."
“什么东西的一边，什么东西的另一边？”爱丽丝想。
"Jedna strana čeho? Druhá strana čeho?" pomyslila si Alenka.
“蘑菇，”毛毛虫说，就好像爱丽丝在问它似的说完了话，一剎那就不见了。
"Hřibu," řekla Housenka, docela jako kdyby se byla Alenka zeptala nahlas; a v okamžiku byla z dohledu.
有那么一两分钟，爱丽丝端详著那个蘑菇，思讨著哪里是它的两边。由于它 十公圆，爱丽丝发现这个问题可不容易解决。不管怎样，最后，她伸开双管环抱 著它，而且尽量往远伸，然后两只手分別掰下了一块蘑菇边。
Alenka se zamyšlenězadívala na hřib uvažujíc, které jsou ty jeho dvěstrany; a ježto byl úplněkulatý, bylo to velmi nesnadno rozhodnouti. Nakonec však roztáhla ruce, objala hřib jak daleko mohla, a každou rukou ulomila kousek okraje jeho klobouku.
“可现在哪边是哪边呢？”她问自己，然后啃了右手那块试试。蓦地觉得下 巴被猛烈地碰了一下：原来下巴碰著脚背了。
"A teďkterá je která?" řekla si k soběa uzobla malinký kousekúlomku, který držela v pravé ruce, aby viděla, co se stane; v následujícím okamžiku pocítila prudkou ránu do brady a vrazila bradou do koleni.
这突然的变化使她战栗，缩得太快了，再不抓紧时间就完了，于是，她立即 去吃另一块，虽然下巴同脚顶得太紧，几乎张不开口，但总算把左手的蘑菇啃著 了一点。
Tato náhlá změna ji velmi polekala a Alenka si uvědomila, že nesmí ztratit ani chvíli, nechce-li se zkrátit v úplné nic; tak se ihned dala do práce, aby snědla kousek úlomku z levé ruky. Bradu měla přitisknutu tak těsněke kolenům, že jí skoro nezbývalo místa, aby otevřela ústa; konečněse jí to však podařilo a ona spolkla ždibeček úlomku z levé ruky.
“啊，我的头自由了！”爱丽丝高兴地说，可是转眼间高兴变成了恐惧。这 时，她发现找不见自己的肩膀了，她往下看时，只能见到了很长的脖子，这个脖 子就像是矗立在绿色海洋中的高树杆。
"Tak konečněmám volnou hlavu!" řekla Alenka s velkým uspokojením; to se však za okamžik změnilo ve zděšení, když shledala, že nevidísvých ramen: vše, co viděla, když pohlédla dolů, byla nesmírná délka krku, který se zdál vyrůstati jako stéblo z moře zeleného listí, rostoucího hluboko pod ní.
“那些绿东西是什么呢？”爱丽丝说，“我的肩膀呢？哎呀！我的可怜的双 手啊，怎样才能再见到你们呢？”她说话时挥动着双手，可是除了远处的绿树丛 中出现一些颤动外，什么也没有了。
"Co může být všechna ta zeleň?" řekla Alenka. "A kam se jen poděla má ramena? A - ó, mé ubohé ruce, jak se to stalo, že vás nevidím?" Pohybovala rukama, jak mluvila, ale neviděla žádného účinku, leda nepatrné chvění ve vzdáleném zeleném listí.
看起来，她的手没法举到头上来了，于是，她就试着把头弯下去凑近手。她 高兴地发现自己的脖子像蛇一样，可以随便地往上下左右扭转，她把脖子朝下， 变成一个“z”字形，准备伸进那些绿色海洋里去，发现这些绿色海洋不是別的， 正是刚才曾经在它下面漫游的树林的树梢。就在这对，一种尖利的嘶声，使得她 急忙缩回了头。一只大鸽子朝她脸上飞来，并且呼搧著翅膀疯狂地拍打她。
Ježto se nezdálo, že se jí podaří dosáhnouti si rukama k hlavě, pokusila se dostati sehlavou k rukám a s potěšením shledala, že může svůj dlouhý krk ohýbati na všechny strany jako had. Zrovna se jí podařilo prohnouti jej v elegantní oblouk a chystala se ponořiti hlavu do zeleně- která, jak shledala, nebyla nic jiného než vrcholky stromů, pod kterými se byla procházela když uslyšela ostré syknutí, které ji přinutilo, aby spěšněuhnula: velký holub jí vlétl do tváře a bil ji zuřivěsvými křídly.
“蛇！”鸽子尖叫著。
"Had!" křičel Holub.
“我不是蛇！”爱丽丝生气地说，“你走开！”
"Já nejsem had," řekla Alenka uraženě, "dejte mi pokoj!"
“我再说一遍，蛇！”鸽子重复著，可是已经是用很低的声音在说话了，然 后还呜咽地加了一句：“我各种方法都试过了，但是没有一样能叫它们满意！”
"Had, pravím znovu!" opětoval Holub, ale již tišeji, a dodal s jakýmsi vzlyknutím: "Zkoušel jsem to na všechny způsoby a nic se jim nezdá vyhovovati!"
“你的话我一点几都不懂！”爱丽丝说，
"Nemám nejmenšího ponětí, o čem mluvíte," řekla Alenka.
“我试了树根，试了河岸，还试了篱笆，”鸽子继续说着，并不注意她， “可是这些蛇！没法子让它们高兴！”
"Zkoušel jsem kořeny stromůa zkoušel jsem břehy a zkoušel jsem křoviny," pokračoval Holub, nevšímaje si její poznámky, "ale ti hadi - nelze se jim zavděčit!
爱丽丝越来越奇怪了，但是她知道，鸽子不说完自己的话，是不会让別人说 话的。
Alenka byla stále víc a více zmatena, pomyslilasi však, že není nic platno mluviti, dokud Holub neskončí.
“仅仅是孵蛋就够麻烦的啦，”鸽子说，“我还得日夜守望着蛇，天哪！这 三个星期我还没合过眼呢！”
"Jako kdyby to nedalo dost práce snášet vajíčka," řekl Holub, "ještěabych dnem a nocí byl na stráži proti hadům! A už tři týdny jsem oka nezahmouřil!"
“我很同情，你被人家扰乱得不得安宁，”爱丽丝开始有点明白它的意思了，
"Je mi velmi líto, že jste byl obtěžován," řekla Alenka, která začínala rozumět smyslu Holubova nářku.
“我刚刚把家搬到树林里最高的树上，”鸽子继续说，把嗓门提高成了尖声 嘶叫，“我想已经最后摆脱它们了，结果它们还非要弯弯曲曲地从天上下来不可。 唉！这些蛇呀！”
"A zrovna když jsem si udělal hnízdo na nejvyšším stroměv celém lese," pokračoval Holub, zvedaje hlas v ostré úpění, "a zrovna když jsem se začal těšit, že od nich budu mít konečně pokoj, musí se připlazit ze samé oblohy! Uf, Hade!"
“我可不是蛇，我告诉你！”爱丽丝说，“我是一个……我是一个……，
"Ale vždyťvám povídám, že nejsem had," řekla Alenka, "já jsem - já jsem - - "
“啊，你是什么呢？”鸽子说，“我看得出你正想编谎哩！”
"Co jste?" řekl Holub. "Vidím, že se pokoušíte něco vymyslet !"
“我是一个小姑娘。”爱丽丝拿不准地说，因为她想起了这一天中经历的那 么多的变化。
"Já - já jsem malé děvčátko," řekla Alenka trochu nejistě, vzpomenuvši si na všechny změny, kterými toho dne prošla.
“说得倒挺像那么回事！”鸽子十分轻蔑地说，“我这辈子看见过许多小姑 娘，可从来没有一个长着像你这样的长脖子的！没有，绝对没有！你是一条蛇， 辩解是没有用的，我知道你还要告诉我，你从来没有吃过一只蛋吧！”
"Velmi chytře vymyšleno!" řekl Holub hlasem, vyjadřujícím nejhlubší pohrdání. "Viděl jsem ve svém životěpěkných pár děvčátek, ale ani jedno s takovýmhle krkem! Ne, ne! Vy jste had, a nic vám to není platno zapírat. Ještěmi budete chtít namluvit,že jste nikdy neokusila vajíčka!"
“我确实吃过许多的蛋，”爱丽丝说，（她是一个非常诚实的孩子。）“你 知道，小姑娘也像蛇那样，要吃好多蛋的。”
"Nu, vajíčka jsem okusila, to jistě," řekla Alenka, která byla dítkem pravdomluvným, "ale děvčátka jedí vajíčka jako hadi, víte ?
“我不相信，”鸽子说，“假如她们吃蛋的话，我只能说她们也是一种蛇。”
"Tomu nevěřím," řekl Holub; "ale je-li to pravda, pak jsou to také hadi, a to je všechno, co mohu říci."
这对于爱丽丝真是个新的概念，她愣了几分钟。于是鸽子趁机加了一句： “反正你是在找蛋，因此，你是姑娘还是蛇，对我都一样。”
To byla pro Alenku myšlenka tak nová, že na nějakou chvíli zůstala beze slova, což poskytlo Holubu příležitost, aby dodal: "Hledáte vajíčka, to vím velmi dobře; a co mi na tom záleží, jste-li děvčátko, nebo had?"
“这对我很不一样，”爱丽丝急忙分辩，“而且老实说，我不是在找蛋，就 算我在找蛋，我还不要你的呢？我是不吃生蛋的。”
"Mněna tom záleží velmi mnoho," řekla Alenka spěšně, "ale náhodou nehledám vajíčka, a kdybych je hledala, tak nestojím o vaše: nemám je ráda syrová."
“哼，那就滚开！”鸽子生气地说着，同时又飞下去钻进它的窝里了。爱丽 丝费劲儿地往树林里蹲，因为她的脖子常常会被树叉挂住，要随时停下来排解。 过了一会，她想起了手里的两块蘑菇，于是她小心地咬咬这块，又咬咬那块，因 此她一会儿L长高，一会缩小，最后终于使自己成了平常的高度了。
"Tak se odsud kliďte!" řekl Holub nevrle, usedaje zase do svého hnízda. Alenka se shýbala mezi stromy, jak nejlépe mohla, neboťse jí krk stále zaplétal do větví a každou chvíli musela zastavit a vyplést jej. Po chvíli si vzpomněla, že ještědrží v rukou úlomky hřibu, a pozorněse dala do práce, ukusujíc tu z jedné, tu z druhé ruky, chvílemi vyrůstajíc a chvílemi se zmenšujíc, až se jí podařilo najít pravou výšku. Bylo tomu již tak dlouho, co neměla svou pravou míru, že se jí to zprvu zdálo docela podivné; ale v několika minutách si na to opět zvykla a počala k soběmluvit jako obvykle.
由于她已经不是正常高度了，所以开头还有点奇怪，不过几分钟就习惯了。 然后又像平常那样同自己说话了。“好啊，现在我的计划完成一半了。这些变化 多么奇怪，我无法知道下一分钟我会是什么样儿。不管怎样，现在我总算回到自 己原来的大小了，下一件事情就是去那个美丽的花园。可是我不知道该怎么去做 呢？”说话间来到了一片开阔地，这里有一间四英尺高的小房子。“別管是谁住 在这里，”爱丽丝想，“我现在这样的大小不能进去，邓会把它们吓得灵魂出窍 的，”她小口小口地咬了一点右手上的蘑菇，一直到自己变成九英寸高，才走向 那座小房子。
"Nu tak, teďjsem tedy hotova s polovinou svého plánu! Jak podivné jsou všechny tyto změny! Nikdy si nejsem jista, co se se mnou stane v příští chvíli! Nicméněteďjsem se tedy vrátila do své pravé velikosti: teďmi jen zbývá dostat se do té krásné zahrady - jen jak to provést, to bych ráda věděla!" Po těchto slovech vyšla náhle na mýtinu, na které stál malý domek, asi čtyři stopy vysoký. "Aťsi tu bydlí kdo chce," pomyslila si Alenka, "nemohu k němu přijít takhle veliká; vždyťby leknutím ztratil rozum!" Začala tedy opatrněukusovati úlomku, který ještědržela v pravé ruce, a neodvážila sejít poblíž domu, dokud se nezmenšila asi na devět palců.